Aby se slušný člověk za chvíli nemusel soudit o čest…

Blood and HonourNejpozději tak v sextě (jak příznačný název!) zapřádají chlapci ve školních jídelnách hovory, které dívky ze třídy už daly poznat krásu svých stehen i z vnitřní strany. Vlastně to ani neříkají tak dlouze.

Dlouhé jsou spíše debaty, který šťastlivec byl požehnán tou nejpěknější z nich; obyčejně to tehdy ještě bývá někdo z vyšších ročníků, nebo i z jiné školy. Zprávy z doslechu, kterému bouchačovi (nabíječi / borci / korbičovi / …) se třídní kráska podvolila, jsou nezřídka kvitovány smířeným povzdechem. „Ten má ale štěstí! To její solidní pozadí, to by se to…!“

Kdepak, nejpozději v té sextě se ve slovníku člověka objeví slovo počestnost, zkráceně čest. Do doby, než se o ni bude soudit před tribunálem, mu tehdy zbývá mnoho let, která budou lemována četnými čestnými, nečestnými, počestnými i nepočestnými počiny.

U soudu pak jenom někdo řekne, ve vší počestnosti, že si na něho nevzpomíná. „Čest práci soudruhu!“ chce člověk kolegovi poděkovat, ale v poslední chvíli se zarazí. Má teď přece čest.

Očištěná skupina

„Aby se slušnej člověk za chvíli nemusel soudit o to, že nepatří do tý očištěný skupiny!“



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
0 hlasů, průměr 0.00

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice KKK (Kresby a KariKatury) se štítky . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ