Bojkot iDnes.cz a Mf DNES

Na Mladé frontě jsem vyrostl; v nějakých čtrnácti letech mi učarovaly břitká satira Karla Steigerwalda a poťouchlé komentáře Martina Komárka. Z pozdějších dob se mi vybavují dobré fejetony Tomáše Zahradníčka.

Ovšem kolem roku 2008 jako by se něco zlomilo – Steigerwald s Komárkem a mnozí jiní začali najednou psát stejně trapně. Po několik let jako by MF DNES neměla jiná témata, než Paroubka a komunisty.

Totální novinářský zmar poté korunoval tzv. investigativní reportér Kmenta, který založil svou kariéru na tom, že mu někdo nosil nahrávky odposlechů, a on o nich psal své domněnky do novin, co že ty odposlechy jako znamenají. Často neznamenaly vůbec nic.

Mladá fronta si bezobsažnými články o prý třaskavých odposleších jenom zvyšovala čtenost. A ve svém honu za kauzami, které by jí přitáhly čtenáře, šli v MF DNES ještě dál. Zavřeli Ratha, nikdo nevěděl za co – a ti, co ho zavřeli, to asi neví dosud – ale v MF DNES se strhla bulvární lavina. Téměř každý novinář přispěl s nějakým svým plamenným kategorickým prohlášením. Snad celý týden se na čtenáře valila porce naprostého bezobsažného balastu a demagogických litanií.

MF DNES pak asi došlo, jak jsou směšní, tak se chytli za nos, a vytasili se s novým konceptem. Tepání kauz pražských korupčníků. MF DNES se začala strefovat tu do Béma, tu do Jančíka; zkrátka do všech pochybných pražských figurek, které už stejně byly na odchodu z politiky, a které si stejně z podobné rádobykritiky v mezích pravicové servilnosti nic nedělají, takže nehrozí, že by se s novináři soudili.

Korunoval to případ Janoušek. Pražský prominent srazil Vietnamku – možná úmyslně, možná ne, možná to bylo celé nahrané, aby politicko-mediální kartel odpoutal pozornost od něčeho jiného. Každopádně té banální zprávy byly plné noviny. Snad celý měsíc. To už jsem nad MF DNES definitivně zlomil hůl.

Takže už si v tomto plátku nepřečtu o tom, jak jeho hrdinní novináři společně se státní zástupkyní, co vypadá jako Petr Čepek, odhalují další pražské – celorepublikové či celogalaktické korupčníky. Ne, prostě mě to nezajímá. Nezajímá mě další fingované divadlo, aby se zvýšila čtenost.

Nezajímá mě korupce. Nezajímá mě Bradáčová. Nezajímá mě Praha. Nezajímá mě Kalousek. Abyste rozuměli – tyto osoby, města a skutky mě možná přeci jen jaksi standardně zajímají. Ovšem nezajímá mne to, co o nich píší média, nebo jak se tyto entity samy skrze média prezentují. To je celé.

Ať si MF DNES klidně najme další tucet – co tucet, trilión! – kvákalů o ekonomice. Ať si ve spolupráci s testosteronovými státními zástupkyněmi a dalšími justičními správňáky vymýšlí třeba jednu „ožehavou“ kauzu denně. Ať píše o brutálně znásilněných nezletilých katolických dívkách politiky; ať píše o tom, že byl v Česku spatřen yeti jedoucí na jednorožci.

Ať píše o hanebných exekucích a exekutorech. Jistě věřím, že toto všechno je možné; vlastně, že realita je ještě tisícinásobně horší, ale v podání „českých“ deníků mne to zkrátka nezajímá. Noviny MF DNES používám již nyní výhradně na roztopení kotle.

S láskou a úctou vzpomínám na pány Steigerwalda, Komárka. Kdysi dobře psali, leč deník divně zexkrementovatěl – a světe div se, oni se mu přizpůsobili. Zápisky Josefa Chuchmy oproti tomu byly a jsou skutečným čtenářským svátkem; snad je najdu jinde. Lenka Petrášová vypadá na novinových podobenkách neustále velice mile; budiž jí krása vydrží navěky.

***

MF DNES ať si vetkne v anus i svou internetovou podobu, ze které zmizela – přesně v duchu doby, která velí vše omezit, zrušit, nebo aspoň zpoplatnit – svobodná diskuse. (Samozřejmě nemohu opomenout všechny přidružené odnože, například plátek s podezřelým názvem Lidové noviny ze stejného vydavatelského pytle. Vždy jsem hleděl trochu spatra na ty, kteří si tzv. Lidovky kupovali – snad s tím, že obdrží kvalitní a jaksi tradiční zprávy –, ale vlastně jsem pořádně nevěděl proč. Až díky nedávnému pohledu na internetovou verzi deníku jsem mohl s jistotou konstatovat, že oproti LN jsou nápisy na WC literárním uměním.)

Jestli něco opravdu nesnáším, je to právě toto přizdisráčství. Splynout s dobou; standardizovat všechny služby podle chorých trendů, zařadit se do jednolitého omezeného hnusu. Právě na to dnešní doba dojede – a jsem tomu nesmírně rád.



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(1 hlasů, průměr: 5,00)

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Média se štítky . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ