Kauza Voříšek. Nejsme jako oni, proto jako oni kdysi vyhazujeme lidi z práce

Českým mediálním bahňákem kváká kauza nováckého reportéra. Všichni se snaží smrdutou tůni provzdušnit svými morálně kategorickými prohlášeními a nespolknout při tom čolka.

Reportér Karel Voříšek, řečený Renda, prý kdysi, sám hošík na studiích, udal jiného studujícího hošíka – z Jihlavy -, který v Praze na koleji šířil desky Pražského výběru; skupiny, jejímž veřejným poslechem se člověk dobrovolně přihlásil k potížistům a odhlásil se z požívání všech benefitů minulé doby.

Udaný hošík se po neblahé zkušenosti, jak to chodí ve velkém světě (novinový článek hovořil o verbálně tvrdém výslechu, pro 19-letého člověka jistě pokořujícím), stáhl zpět k Jihlavě; snad v Praze nedostudoval.

Je to příklad smutné křivdy, ke které nemuselo dojít. Ale došlo k ní, zkrátka. Voříšek řečený Renda navíc studoval vědecký komunismus. Někomu to zní směšně, avšak mně to zní třeba jako etnografická studia nebo podobný předmět-blábol, díky kterému později naleznete štědře oceňované uplatnění – od práce v dotovaných muzeích různých kultur po psaní „znaleckých“ posudků na jakýkoli extremismus.

Vědecký komunismus asi přišel Karlu Voříškovi jako dobrý základ jeho kariéry. Ovšem zde vyvstává otázka – což měl zapotřebí, studujíce tak extraordinární předmět, ještě udávat spolužáka za malichernost? Nenazvali bychom to potom horlivostí? Nelžou záznamy StB? Prý nelžou. K. V. studoval vědecký komunismus, a navrch práskal.

To je smutné. Skoro natolik, že bychom z příběhu Karla Voříška mohli vykřesat nějaké totalitní psychodrama o člověku, který podlehl tlaku okolí, jaké se dnes v americko-izraelských koprodukcích u nás točí.  O tom, že to byl tehdy mladý a nadějný hoch, pro jehož milou tváří mu lidé radili: „Neboj se, když uvidíš, jak někdo poslouchá Pražský výběr, klidně ho nahlaš, my se na tebe nebudeme zlobit – ba naopak!“

Ale to z příběhu karla Voříška horliví novináři nakonec nevykřesali. Asi nemá ten správný třídní původ, takže by izraelská koprodukce na film nepřispěla. Místo toho se prohrabali v archivech a aspoň z nich vycucali dávné křivdy. Rumunsko-české vedení TV Nova hned zaujalo jednoznačné stanovisko: „I kdyby aféra K. Voříška byla kompletně vycucaná z prstu, pořád by pro nás byla nepřijatelná!“, a reportéra propustila. Po čtvrtstoletí od dávné křivdy, která vznikla s přispěním mladého horlivého Voříška, ovšem ne výhradně z jeho iniciativy.

Vsadím se, že kdyby se Voříšek svěřil s tušením, že jeho děd byl nějaký čas v koncentračním táboře, ovšem nikoli jako vězeň, rumunsko-česká televize by ihned prolustrovala všechny zaměstnance s příjmením od V; kdyby tito nedokázali, že jejich předci trpěli v koncentráku, na hodinu by šli ze zaměstnání. Jistota je jistota. Jen tak si můžeme být jisti, že „nejsme jako oni“ a pracují u nás jen samí správní lidé bez škraloupu minulosti.

Krásné slovo na to mají židi; zvláště v českém parlamentu se často ozývá – chucpe. Chucpe je Nečas, když kritikům penzijní reformy sděluje, že „by si měli zazpívat Internacionálu, a bylo by to komplet.“ Ano, ten Nečas, který ji jako předseda SSM ve věku udávajícího Voříška jistě zpíval na kdejakém setkání, pobrukoval si ji, když míjel fabriku TESLA Rožnov pod Radhoštěm, n. p., a ten Nečas, který si ji kdykoli zase s chutí zazpívá, když se obrátí poměry, nebo když mu k tomu někdo zavelí – a nemusí to ani být nějaký jeho oblíbenec z izraelské vlády, kterou poslouchá na slovo.

Chucpe je ekonom Pavel Páral, který se zastává bývalého ministra Drábka a jeho asociální neplacené veřejné služby pro nezaměstnané, jejímž zavedením se Drábek asi snažil vyrovnat některým konceptům Slovenského štátu, avšak nedošlo mu, že není rok 1939, a taky, že ve Slovenském štátu by pro něco takového, jako je on, nebylo místo ani u neplacených nucených prací.

Pavel Páral si na podporu svého druha Drábka a své ekonomické teorie neváhá vzít do úst Marxe, když plamenně hovoří, že už tento vousáč měl pravdu, že práce je skutečně zapotřebí. Protože nezaměstnaní jsou jenom mrzké opice, žadonící o podporu. Otrocká práce zadarmo tak polidštila nezaměstnanou opici, toť Marx revidovaný Páralem. Marx o práci zadarmo skutečně nehovořil, to však rádobyekonomům nebrání v tom, aby se snažili být třeskutě vtipní a odvolávali se na něj, zatímco na stejném řádku velebí doslova vykořisťování nezaměstnaných. Ale tito ekonomové jako pan Páral mají Marxe doma už asi sto let v knihovně, společně s Leninem a dost možná i s řádkou Herzlových spisů, a tak není divu, že v obhajobách jejich ekonomických litanií najdeme takové těžko uvěřitelné reference.

Chucpe je i TV Nova, která dá na novinářské kibice, kteří by bez pečlivě vedených archivů z minulých dob ztratili smysl existence, neboť neumějí než kibicovat.

Prý tu měl být kdysi třídní boj. A prý z něj nakonec měl každý jenom srandu. Ovšem zdá se mi, že teď ho tu máme v plné kráse. Za ryku a plné podpory médií se zde vede třídní boj těch, co mají škraloup z minulosti proti těm, co ho stihli skartovat nebo zapřít. Ti, co ho nemají, většinou mlčí. Místo aby poslali ostatní, i s médii, do háje.

Když Voříšek udával, v Rumunsku lidi běhali po lese. Teď tam mají EU, jako i my ji tu máme. A máme tu taky NATO a další korektní spolky. A snažíme se být korektní – jinak to ani nejde; pravda už se pro pokuty finančně nevyplatí. Mnozí se snaží i o korekci své minulosti; české polistopadové skartovačky by mohly vyprávět. Přitom za chvíli už tu zase budeme všichni běhat po tom lese, a nějaký svazek už bude každému jedno. S Karlem Voříškem po sobě budeme házet šiškami a válet se v listí.

Samozřejmě do té doby, než zpoza dubu vykoukne Páral a začne předčítat z Kapitálu. Pak se rozdělíme do tříd a postupně zase zavedeme svazky StB, Pražský výběr a rumunsko-české televize…

***

Marx - Engels - Páral

Marx - Engels - Páral



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
0 hlasů, průměr 0.00

-


Loading ... Loading ...
Příspěvek byl publikován v rubrice Méně krav, zato více volů. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

VLOŽIT KOMENTÁŘ