Chvilka poesie: Seznam

Vladimír Vlášek
SEZNAM

Kdosi mi poslal seznam židů:
Pelikán, Hájek, Pereles.
Jsou to prý nepřátelé lidu –
a lid si přece vládne dnes.

A hned je taky počastoval
a dal pokyn, abych psal
před kým se kdy a proč schoval
žid Hejzlar, Kriegel a tak dál.

To jsou ti známí sionisti,
co naši českou sají krev.
Proč před nima si nejsme jisti?
Jen zničit je – toť trefa tref?

Mám vám to napsat do redakce
a též se trochu zasloužit.
»Po Dopysu už pšijdou Akce?«

A já jsem, páni, taky žid …

Angažovaná báseň z roku 1968 zřejmě reaguje na zvací dopis, přičemž události srpna 1968 nahlíží typicky židovským (dnes bychom řekli: pravdoláskařským) prizmatem, které tehdejší vcelku složitou geopolitickou situaci, jež hrozila změnou režimu v ČSSR a tím konfliktem Západu s Východem, a která vyústila až v příjezd intervenčních vojsk, redukuje výlučně na českou, jaksi protidemokratickou, ba (mezi řádky, ale o to hlasitější) protižidovskou tragédii, neboť – ale o tom se dnes paradoxně příliš nedočeteme – i valná část osmašdesátníků, včetně svého vůdce A. Dubčeka, byli velcí přátelé (protisovětského a amerikanofilního) Izraele, ba bylo to právě toto zvláštní spiklenectví, co tyto ‘reformní’ skupiny vytvořilo a utvářelo.

Osobně se domníváme, že Brežněvovi bylo líto kvůli  ‘Dubčekovi a spol.’ posílat do ČR doporučený dopis, natož tanky, avšak v nějaké nestřízlivé chvíli přeci jen rozhodl, jako hrdina východní fronty, o demonstraci síly – vojenskou intervencí. Přičemž její možnost zcela otevřeně naznačil už prezidentu Novotnému lakonickým ‘Eto vaše dělo.’, když ten si Brežněva v předvečer Pražského jara povolal, aby dostal instrukce, jak tedy s čs. politikou dál, a žádné nedostal.

Že tu potom ruské posádky trčely – byť v omezeném množství – dalších dvacet let, bylo dalším logickým a zcela nepřekvapivým krokem, jednak jejich stažení mohlo opět probudit (kontra)revoluci (prakticky ale asi jenom pomstychtivé povzdechy osmašedesátníků v novinách), a pak, když v osmdesátých letech začaly USA po dvaceti letech znovu chřestit nukleární válkou a ze Západního Německa se na nás smály americké Pershingy (Reaganovu atmosféru globálního jaderného strachu dnes najdeme ve slovnících pod eufemistickým heslem ‘uzbrojení SSSR’), pomocnou armádu v ČSSR ‘jako když najde’.

Pro česká média je naštěstí vše trochu jednodušší – a nakonec možná i Vám do dnešního světa stačí, když si o roce 1968 v ČSSR zapamatujete zhruba toto: Zlotřilý Asiat, Rusák Brežněv, zákeřně poštval armádu na Dubčeka, aby na dvě desetiletí potupil český národ, neboť co se nepovedlo Hitlerovi, o to Brežněv usiloval už od chvíle, co ho hluboce zarmoutila Vůdcova smrt. S USA na věčné časy a nikdy jinak, amen.



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
0 hlasů, průměr 0.00

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Ostatní se štítky , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ