EuroBabiš

«Sedíte? Jestli ne, tak si radši sedněte. No. Pořád se mě někdo ptá, co jsem dělal ve sněmovně, to jste si asi všimli. Tak jsem se kouknul a… něco jsem skutečně dělal

Předložil jsem celkem za volební období 118 návrhů zákonů. Nebudete tomu věřit, je to nejvíc ze všech členů parlamentu.

Jako ministr financí jsem navrhnul 84 zákonů, což je nejvíc ze všech ministrů. Je to i historicky nejvíc ze všech ministrů vlád České republiky.

K tomu ještě jako ministr financí 31 mezinárodních smluv. A k tomu 4 státní rozpočty. Jako poslanec samostatně 3 návrhy. Několik jsem spolupodepsal.

Je to ABSOLUTNÍ REKORD mezi všemi poslanci a ministry od počátku existence Parlamentu České republiky.

No, a kromě toho jsem jediný ministr české vlády, který od vstupu naší země do EU v roce 2004 prosadil u Evropské komise jediný český legislativní návrh, boj proti podvodům s DPH.

A přeju hezké pondělí»

Těmito řádky se pochlubil 24. července na svém fejsbuku Andrej Babiš, respektive nějaký z jeho autorizovaných marketingových kreativců.

Člověka z toho mrazí v zádech, jak ležérně se ten slovenský imigrant odkopal. Proboha, on to opravdu myslí vážně. Chce stát řídit jako svou firmu. K občanům ČR chce mluvit tak, jako na schůzi Agrofertu, a očekávat, že z toho padnou na zadek úplně stejně, jako jeho úlisní zaměstnanci.

«Více Evropské unie, Evropských komisí a Tvého zákonodárného stachanovectví! Ó, Andreji nejjasnější, koblihu náš převeliký!» Takhle by asi reagoval běžný, hypotékou zatížený zaměstnanec Agrofertu nebo MF Dnes, pokud by se výše uvedenými řádky pochlubil A. B. na firemním srazu.

Běžnému občanovi ČR je však taková sebechvála hluboce u Brusele s tím, že tento občan se naopak zajímá o možnost, jak co nejdříve aktivně opustit procesy a myšlenky Evropské unie, a jak konečně zavést pořádek v plevelu zbytečných zákonů.

Ještě že je tu ten bodrý hradní jezevec Z., který občana chlácholí, že Andrej to tak jistě nemyslel, a že to Euro potřebujeme tak jako tak, i ten Rusnok to říkal. A běžný občan je zmaten a humpolácké korporátní eurošpíně, kterou vyhodili i ze Slovenska, hodí svůj hlas.

Přátelé, takhle by to nešlo. Buďme bdělí a sledujme další a další odkopávání se eurohujera A. B., protežovaného největším eurohujerem M. Z.
A skoncujme s těmito dvěma tragickými omyly české politiky jednou provždy.

Pro mne za mne, můžeme mít korporátně-fašistický stát. Ale s národní hrdostí a s odlukou velefirem od artikulace státních zájmů, a nikoli s «firemní kulturou» slovenského bači, která holduje Evropské unii, která obstojí leda na mítinku Agrofertu (ale možná ani tam ne), a která zamořuje výsostný český politický prostor, v němž oslizlé eurohujerství nemá co pohledávat.



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
0 hlasů, průměr 0.00

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Život dnes se štítky , , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

2 komentáře u EuroBabiš

  1. SamTingWong napsal:

    Běžný občan hlavně nestojí o další a další zákony, protože v té džungli už se nevyznají ani právníci.

  2. r.m. napsal:

    Vyrábí mraky zákonů znemožňující běžnou spravedlnost. Stačilo by některé jen dát do původního stavu. Příklad? Rozdíl mezi mzdou a platem.

    Zákon 262/2006, zákoník práce, Hlava II, paragrafy 116 a 118 mzda za práci v noci, o víkendech a svátcích říkají, že zaměstnanci patří příplatek 10 % k hodinové mzdě.

    Zákonodárci do odstavců přidali relativizující větu, „je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku“. Stačí jako odměna úsměv vedoucího?

    Náhoda to není, protože Hlava III, která ošetřuje totéž u platů v paragrafech 125 a 126 o noční práci stanovuje příplatek 20 % a za práci o víkendech a svátcích dokonce 25 %.
    Relativizující věta kupodivu chybí.

    Lidi si dodnes myslí, že mezi platem a mzdou není velký rozdíl, ale kurvaže je. Plat vyplácí zaměstnavatelé jako je stát, obce, města, rozpočtové a příspěvkové organizace.
    Mzdu dostává zbytek laciných českých chudáků u soukromých zaměstnavatelů v pracovním poměru.

    Zákoník práce tedy spravedlivou odměnu v duchu „za stejnou práci stejnou odměnu“ direktivně znemožňuje. Kodifikuje preferovanou sektu, kterou stát a neziskovky potřebují k vládnutí.

    Údajně levicové strany socani a komouši jsou pracujícím úplně k ničemu. ĆSSD léta vede Ministerstvo práce a sociálních věcí. Kdyby chtěli dávno by tohle svinstvo našli a snažili se o nápravu.

    Židovka Marxová nechává v platnosti podpásovky žida Drábka. Má moc práce s kamarádkou Laurenčíkovou. Rozpouštět norskou miliardu těm správným je těžká a zodpovědná práce, žere jim všechen pracovní čas.

    P.S. mohl jsem to napsat kratší, ale v textu by převažovaly sprosté nadávky. Režim se už dávno odkopal.

VLOŽIT KOMENTÁŘ