Jude Slavie? Dobrá zkratka pro politicky korektní fotbal rasistických oligarchů

Na fotbale to vře, hlavně v kotli. Není divu, že občas z úst fanoušků zazní krátké heslo.

Právě tato krátká hesla, pokřiky a popěvky jsou to, co ještě trochu dělá ten dnešní sáhodlouze rozplizlý politicky korektní „fotbal“ fotbalem.

Přiznám se – dnešní fotbal příliš nesleduji. Přijde mi pomalý, nudný (ač tohle nedávno vylepšili – poslední dobou se občas nějakému dvacátníkovi zastaví při zápase srdce a zemře). Navíc ty sestavy! Abych pravdu řekl, je mi docela jedno, jestli ti černoši a metrosexuálové (čest výjimkám) zrovna hrají za ČR, Švýcarsko, nebo Addis Abebu.

Dnešní fotbalista během kariéry vystřídá tucet „národních“ týmů, za které hraje. Potom opravdu nevím, kterému z těch internacionálních družstev mám fandit, to bych snad měl fandit všem. Tak nefandím žádnému.

Přišlo by mi ale férové, kdyby za tzv. národní mužstva hrál jaksi reprezentativní vzorek toho či onoho národa. V dnešním fotbale je tomu přesně naopak, po trávníku vidíme pobíhat reprezentativní vzorek rovníkové Afriky. Tu za „Čelzí“, tu za Juventus, zkrátka podle toho, který (ne)ruský oligarcha má více peněz, takže si může koupit víc černochů. Vlastně je to docela nechutné, rasistické. Sportovní otrokářství.

Těm černošským fotbalistům přitom vůbec nic nezazlívám. Narodili se jako černoši, takže rychle běhají. Proto je majitelé fotbalových klubů chtějí.

Divím se, že oligarchové ještě nejezdí do Afriky pro křováky. Ti jsou daleko nenáročnější, stačí jim pár lahví coca-coly denně, vlastně mohou být i prázdné. Bez peněz takový křovák zaválí jako „Ronaldu“ nebo „Ronaldýňu“, a kdyby mu někdo vysvětlil, k čemu jsou peníze – a že právě je potřebuje, aby se stal váženým a úspěšným –, bude běhat po hřišti jako gepard.

V tomto rasistickém fotbale, podporovaném oligarchy, se pak – přesně jak si to ironie žádá – lpí na politicky korektním antirasismu. Je zakázáno křičet na černocha, že je černoch, na oligarchu, že je oligarcha. To směšné divadlo je samozřejmě jenom kvůli penězům. Je v zájmu majitelů fotbalových klubů, aby na fotbal chodilo co nejvíc černochů, gayů, Romů a žen (nejlépe leseb), protože standardní heterosexuální bílý muž je lůzr, co nemá peníze. Je potřeba hledat zdroje jinde, respektive všude. Jako by už tak oligarchové neměli prachů dost.

Takže se veškerá média ochotně pozastavují nad pokřikem „Jude Slavia“, nad kterým se zbytečně nepozastavoval ani sám Karel Poláček, za jehož dob vznikl. Maximálně o něm napsal sloupek do novin, ale nezakazoval nikomu chodit na stadiony nebo klubům platit horentní pokuty za řeči fanoušků.

Hráči jsou přemlouváni majiteli klubů, aby dělali, jak strašně jim „nesportovní“ chování fanoušků vadí, až snad nakonec sami uvěří, že jim vadí. Pavel Horváth mává rukama do hlediště, ať se vřava zklidní; fanoušci se pak ze soucitu nad tím nebožákem, kdysi snad fotbalistou, skutečně utišují. Není divu, že dnešní fotbal musí ubezpečovat sám sebe hesly „This is football“, že je to ještě fotbal. Není, je to pustá komedie.

Jenom na fotbale můžete být veřejně pranýřováni za nějaké opičí skřeky (dokonce probíhají soudy, kde se skřeky soudí), všude jinde jsou každému jedno.

Proto je mi jedno celý dnešní profesionální fotbal, který si přivlastnili hrabiví rasisti, kteří fanouškům káží o morálce.

Bafuňář.

Foto: Michal Šula, MAFRA



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(6 hlasů, průměr: 3,67)

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Média se štítky , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ