KDU-ČSL: Krásně demaskovatelná unie

Ždu-ČslKDU-ČSL. Snad kdysi se nějaká strana, prý křesťanská, tak nazývala. Podívejme se ve stručnosti na její historii, k službám nám bude Wikipedie.

KDU-ČSL založili Msgre Jan Šrámek a Bohumil Stašek v roce 1919, není pochyb, že jako nejčistšíkatolickou antirevolucionářskou konzervativní stranu. Prezidentu Masarykovi, který tíhl k husitsví, ale nebyla KDU-ČSL po chuti. Beneš s ní problém neměl, což podle Wikipedie vedlo k tomu, že „ČSL stala nedílnou součástí uskupení okolo Hradu“. V těch slovech můžeme tušit, že KDU-ČSL si nyní chtěla natruc plnými doušky vynahradit dřívější Masarykovo přehlížení, chtěla nabýt na významu, snad se Benešovi i vlísávala. (Docela typické chování současných představitelů této strany.)

Ve 30. letech svádí KDU-ČSL lítý boj s Agrární stranou o zemědělce a venkovské grobiány, kteří občas zajdou do kostela, utěšeně jí roste voličské spektrum, díky čemuž dosahuje stabilních volebních výsledků a prý „otupuje a posléze zcela umlčuje původní protikatolický (= Masarykovský) náboj ČS politiky“.

V letech 1940-45 byla strana zastoupena v benešovské londýnské exilové vládě. Ve volbách v roce 1946 strana očekávatelně propadne kvůli velkému úspěchu KSČ. Staré křídlo KDU-ČSL v čele s nemocným Šrámkem nedokázalo čelit dravým komunistům, ani dravým antikomunistům, obvykle židovského původu a s citelně sionistickým cítěním (Tigrid, Procházka, Uhl), kteří si přisvojovali vedení KDU-ČSL.

V únoru 1948, poté, co Beneš přijal, navzdory svým dřívějším závazkům ke KDU-ČSL, demisi vlády, strana zcela ztrácí pozice ve vládě a je ovládnuta komunisty, kteří ji infiltrují jako dříve Tigrid, který mezitím odešel za lepším – stal se agentem CIA v Mnichově, kde vedl i rádio Svobodná Evropa. Naopak dřívější členové KDU-ČSL, kteří se zarputile nepodřídili KSČ, byli perzekuováni, někteří i popraveni (Stanislav Broj, Rostislav Sochorec, Jan Plesl, Alois Janáček).

Poté KDU-ČSL funguje pod patronátem KSČ, je součástí Národní fronty; vedou ji komunistům loajální lidé, jako Josef Plojhar (což je docela pikantní, vzhledem k tomu, že Plojhar měl za války pletky s PEN i Rotary Clubem, jak tvrdí internet). Ve straně to mezi prokomunistickým vedením a o komunistech nedobře smýšlejícími řadovými členy vře, praví Wikipedie. KDU-ČSL je tedy prudce zpolitizovaná. Z tohoto hlediska by mne velmi zajímal rok 1968, kdy Československo pod vlivem tzv. Pražského jara, tisíciletého výročí vstupu židů na české území (Ibrahim Ibn Jakub), a zřejmě i aktivit západních agentů, zažilo jakési židovské uvědomění, reprezentované i osobou Alexandra Dubčeka, a projevované náhlým odklonem od SSSR a naopak tužbou po Západu, nebo Izraeli (ideálně obojím). Dá se předpokládat, že i v tehdejší KDU-ČSL se tehdy mydlili prosionisté s prokomunisty, a jakýkoliv křesťanský aspekt byl naprosto odsunut a opomenut.

V 80. letech se pak v komunistické líhni národofrontové KDU-ČSL politicky zrodili takoví pragmaticky kolaborující velikáni, jako Josef Lux nebo Miroslav Kalousek, kteří byli posléze vyvýšeni na piedestal jako nejvyšší křesťané a antikomunisté (a jestli nezemřeli, stojí na něm dodnes).

Od 90. let se KDU-ČSL snaží vynahradit si dřívější fungování pod knutou KSČ, vzhledem k tomu, že mnozí členové mají máslo na hlavě, lze správně předpokládat, že tento vývoj je o to živelnější a klade důraz pouze na politickou stránku (vymezování se proti KSČM a levicovým stranám, příprava restitucí, spolupráce s židovskou obcí, Izraelem, USA.). Nedostatek duchovního zaměření v divokých devadesátých letech ale těžko může někomu vadit, a tak není divu, že se KDU-ČSL za chvíli utkává s Křesťanskodemokratickou stranou, které předsedá židovský sionista, věřící (jako by toho nebylo dost) v křesťanského boha, Václav Benda. Nově objevená křesťanská tradice zkrátka táhne a má vysoký voličský potenciál. Dojde i na vzájemné osočování mezi KDU-ČSL a Křesťanskodemokratickou stranou, ten povyk mohl tehdy připomínat rozmíšku na tržnici v Tel Avivu.

Luxe po jeho smrti střídají na postu předsedy postupně parkanovec Jan Kasal, zuřivý restituent Cyril Svoboda, nejlepší ministr financí a všeho, co napíší média, Miroslav Kalousek. S KDU-ČSL to jde od desíti k pěti, ale spíše od pěti k nule. Na povrch vyplouvají mnohé aféry s těžko uvěřitelnými finančními dopady, spáchané prominenty KDU-ČSL (Kalouskovy padáky, Parkanové letadla Casa). Díky specifickému původu aktérů se nad případy zavírá voda, média žehlí, co se dá, nicméně renomé „křesťanské“ strany KDU-ČSL je nenávratně ztraceno. Politickému antitalentu Jiřímu Čunkovi, kterého zájem médií vynese do čela KDU-ČSL, je poté dovoleno stranu pohřbít definitivně, aby se zrodila nová a lepší KDU-ČSL, oproštěná od nekřesťanské hrabivosti a korupce jejích neznabožských členů. Předsedou strany se stává Pavel Bělobrádek. S vydatnou podporou médií a ateistických podnikatelů typu Luďka Sekyry, který zahrnul KDU-ČSL miliony na kampaň, získala KDU-ČSL ve volbách 7 % hlasů.

Nemusíme pochybovat o tom, že KDU-ČSL se ze svého mušího mandátu vynasnaží zuřivě plnit funkci tvrdé opozice komunistům, aby tito nezhatili druhou ateistickou privatizaci, která je bůhví proč maskována souslovím „církevní restituce“ (je však štěstí, že to nejsou „křesťanské restituce“, slovo „křesťanské“ už asi někomu přišlo příliš chucpe). Podobnou čistě opoziční a politickou funkci přitom KDU-ČSL plnila v 50. letech, kdy se hemžila takovými židovskými esy, jako byl Pavel Tigrid, který se svým sionismem a protistátním agentstvím snažil zvrátit výsledek Jaltské konference.

Přes to všechno – nebo snad právě pro to všechno – se dnes KDU-ČSL dostává od znalých pozorovatelů nelichotivých přezdívek. Krásně demaskovatelná unie, Židovská demagogická unie, Strana rabínů, Židovská strana lidová, ŽDU-ČSL, Strana židová, židovci apod.

Takové přezdívky KDU-ČSL schytává zejména od lidí, kteří se domnívají, že KDU-ČSL byla stranou věrnou křesťanským ideálům naposledy od svého vzniku do konce První republiky. A že od té doby je pouze nicotným zrnkem písku v soukolí politického boje o moc, které nemá sebemenší význam, funkci, ani dopad.

A že prohlášení, že bez toho zrnka by nám převody demokracie nefungovaly, jsou jen zbožná přání a myšlenky pisálků prorežimních novin, kteří si přejí mít KDU-ČSL ve vládě, neboť se domnívají, že občan by asi ztratil víru v demokracii, kdyby tam ta strana nebyla.

A že řeči, že to zrnko snad může náš politický systém docela zastavit nebo aspoň změnit jeho chod, bude li chtít, jsou jenom bláboly, se kterými se obvykle tasí představitelé KDU-ČSL v předvolebním období.

A že dnes je KDU-ČSL nejčirejším příkladem dnešní tristní české politiky, která se dělá cestou nejmenšího odporu a podle zažitých mustrů a pravidel, zejména: s Amerikou na věčné časy a nikdy jinak. K tomu nám dopomáhej „křesťan“ Herman, kterému se povedlo – ve chvíli, kdy se zrovna neobjímal s Janem Fischerem –, potkat Izrael (nabízí se otázka, proč tedy nechce spočinout v nekonečném setkání se Svatou zemí, neboť tam ještě neodcestoval?) a „křesťan“ Gabal, kterému prý nemusíme kreslit tykadla, neboť má vlastní. Tykadla jsou vskutku křesťanské téma. Stejně jako Gabalova adorace Nelsona Mandely pod vlivem celosvětového funerálního šílení. Až bude svět šumět: „Ať žijí homosexuálové!“, Gabal, který šel v legraci ještě dál a na billboardy si napsal „nezávislý kandidát“, to jistě navrhne jako heslo KDU-ČSL. To bude ta pravá křesťanská taškařice, kam se hrabe tragická estráda s amatérskou pěnicí na ministerstvu obrany, bratru za 658 milionů Kč.

Sláva KDU-ČSL, která se již obejde bez Šrámků se Stašky – už jenom se šašky. Co je smutné (ale nikoliv překvapivé), i tak se jí daří.
Lidé mají takovou vládu, jakou si zaslouží…

Křesťan

Ne, toto není moje tvorba. Zdroj: gabal.cz

Kostel včera a dnes

Kostel včera a dnes (klikněte pro zvětšení)

Krásně demaskovatelná unie – nečeská strana restituentů (klikněte pro zvětšení)

Nové logo KDU-ČSL (klikněte pro zvětšení)



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
0 hlasů, průměr 0.00

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Méně krav, zato více volů se štítky , , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ