Letos bude zabíjení Židů aneb Antisemitismus v české literatuře

Jan NerudaJan Neruda

«Doufal jsem, že letos bude něco skutečně svátečního, například tak trochu zabíjení Židů. Bylo by to hezké: o židovských svátcích zabíjeli by oni křesťanské děti, a o svých svátcích zabíjeli bychom zase my židovské děti, ale také dorostlé, protože křesťanská láska je větší.»
(Národní listy 17. dubna 1881)

«Židé žijí všude jako národ cizí, u nás co nejcizejší. Vědomí cizosti té není jen u nás, kde má ráz již hotového národního nepřátelství, nýbrž všude jsou a zůstanou bodákem, vraženým do našeho masa.»
(Pro strach židovský)

«Ovšem lid český, pramálo tvrdý ke svým nepřátelům, a tím méně odhodlaný k nejpřísnějším soudům nad Židem.»
(Pro strach židovský)

«Je třeba pomoci proti pijavce lichvě – dobře někdy lisem prohnat, ač ne do krve, bylo pravidlem tenkrát lidí nejdobromyslnějších.»
(Pro strach židovský)

«Roztroušeni světem, stali se Židé úmorem lidstva, co pijavice nejhoršího druhu nežijí nikde z práce své, žijí z mozolů a potu cizího. Krev pracujícího lidstva musí sloužiti k vyšperkování jejich bohatých salónů.»
(Obrazy z ciziny)


Otokar Březina

«Ne proto, že byl Žid, nýbrž proto, že nikdo nemůže býti už svým zrozením tak opovržen, jako Žid. A tak všichni, kdo jakkoliv zradili a zabili Ježíše Krista, ve strašlivé důvěrnosti odhalují svou špínu a tulí se k sobě.»
(Mé svědectví o Březinovi, Jakub Deml)

«Němectvo se instinktivně zdravě chrání proti básníku rouhači a básníku revoluce. Heine byl Žid. Smysl židovství je revoluce.»
(Mé svědectví o Březinovi, Jakub Deml)

«Kde vládnou Židé, tam národ hyne. Je to znamení konce – jako vši.»
(Mé svedectví o Březinovi, Jakub Deml)

«Židovstvo mezi národy má svůj sen o ovládnutí celého světa a tohoto cíle může dosáhnout a dosahuje jedině rozvrácením a rozvrácením všech národů, namlouvaje jim, že není národů, že jsou jen lidé, kteří až se zřeknou svých národních a vlasteneckých báchorek, mythů a lží, snadno se dohodnou… Naproti tomu však Židé sami mezi sebou vášnivě pěstují, křísí a fedrují právě židovský nacionalismus. Děti své horlivě učí hebrejsky, stavějí, ctí a navštěvují synagogy, zalidňují Palestinu, ve všech zemích a městech svými emisary, řečníky, důvěrníky a propagátory šíří a živí sionismus.»
(Mé svedectví o Březinovi, Jakub Deml)

«Pracují tiskem, pracují nikoliv pro široké lidstvo, nýbrž jen a jen pro sebe ve všech politických stranách, nevyjímaje ani katolických, pracují ve vědě, v umění, v sociálních otázkách, ve sportu svou typickou drzostí a všechno jí mezi arijci prostoupili jako kvas.»
(Mé svedectví o Březinovi, Jakub Deml)


Petr Bezruč

Papírový Mojšl
S Polské přijde Žid k nám pod Beskydem,
za pět roků ves má – napřed víme -
kdys žebrák, nyní oře lidem,
u všech děvuch má ius noctis primae.

V němé zlosti zaskřípneme zuby:
děvče, muže, dědinu Žid skoupí…
a kdo za to, že jsme jako duby,
na ženy a na peníze hloupí?

Maryčka Magdonova
Frydečtí grosbyrgři, dámy ve Frýdku,
jízlivou se budou smáti řečí,
ze síňky uzří tě Hochfelder Žid,
jak je ti, Maryčko Magdonova?

Sviadnov
Co to za fabriku? Nevoní lípy,
v očí tvých děvuch Žid pohlédl drzý,
poskoč pryč, poskoč, má Ostravice!

Den Palackého
Bílé zřel panny jsem v průvodu jít -
(u nás jich není – je v dědině Žid -
a lesní správce – a z čeho chceš žít?)

Návrat
Šest Židů v dědině, burkmistr Žid,
barevna žlutá u řeky.
Tak kles už hluboko, Pane, ten lid,
že jsi ho proklel na věky?

Karel Havlíček Borovský

«Že se Židé v Čechách bydlící, k národu našemu počítají, za Čechy pokládají, nemůžeme tu myšlenku jinak nazvati než nepravou a velice mylnou. Neboť při Israelitech se nesmí jenom ohled bráti na víru a náboženství, snad tak jako by Čechové, co do víry katolíci i protestanti i mosaité i snad mohamedáni býti mohli, nýbrž také na původ a národnost.»
(Slovan, 1850)

«Což nám mohou platit Kaperova slova, když nejvýše jedna polovina je míněna upřímně a druhá polovina vypomíná na židovskou minulost. Jedním okem se dívá k Jerusalému a druhým se dívá do Čech? My se dovedeme sami dost milovat, nepotřebujeme Židů.»
(Včela)


Bratři Mrštíkové

«Padl sice cukrovar, padl blahobyt, ale zvyk pití kořalky zůstal a ten v rukou Židů nemilosrdnými důtkami zmrskal a do dneška mrská všechen habrůvský lid. Nevymaní se už z nich celé nynější pokolení, a kdo ví, co ještě čeká pokolení příští.»
(Po pádu cukrovaru v Silůvce líčí místní poměry)

«Krevní choroby nosí do Habrůvky vojáci, nemanželské děti ze židovských služeb děvčata, nestrávené a až k pláči zpitomělé idee nosí z Brna dělníci a tak zvaná židovská morálka všemu tomu dává teprve přelud. Jásá Israel. Vždyť v mravním úpadku lidu odjakživa spočívala vítězná síla jeho rasy.»

František Palacký

«Plémě židovské vůbec, emancipované teprve za naší doby na způsob všech vymaněncův, panuje již nyní všeobecně, neboť veřejné mínění netoliko ve Vídni béře se směrem, kterýž popředně mu Židé dávají.»

Alois Jirásek

«Dnes boří filosofové – ano, i filosofové na trůně – kláštery a chrámy Páně, jako ta Žižkova chasa, ale ta alespoň vzácné obrazy, statue a knihy drahé neprodávala Židům (tu se uplivl), ano, Židům, a nedávala jim ještě ke všemu všechna práva, jako se děje za nynějších časů.»
(F. L. Věk)


Tomáš Štítný ze Štítného

«A tak mají je míti, aby s nimi nehodovali, nezvali jich k sobě, ani se myli s nimi, ani v nemoci lékařské pomoci jejich si nevyžadovali. Také nemají je u křesťanů činiti úředníky, aby nevládli nikdy s křesťany.»
(Návod jisté šlechtičně, jak naložit s penězi Židy vylichvařenými)

«Žid nemá míti práva, aby svědčil proti křesťanu, ale křesťan může svědčit proti Židu. Nemají páni také dopustiti, aby chodili (Židé!) jako křesťané, ale přinutiti se mají, aby chodili tak, aby bylo znáti, že jsou Židé. Kdokoliv z pánů by opak činil a Židům pomáhal, velmi hřeší, jak se po hříchu často stává!»

«Poněvadž to, co Židé lichvou vyzískají, nemohou si právem podržeti. Vezmeš-li ty od nich to, ani ty nemůžeš si toho sobě ponechati, leč by to bylo na tobě nebo tvých předcích lichvou vyzískáno. A mají-li to na jiných vylichvařeno a tys to vzal, máš to vrátiti těm, kterým to Židé měli vrátiti, pak-li je můžeš nalésti, pak-li ne, obrať to podle rady tvého biskupa a jiných dobrých v milosrdné skutky nebo k obecnému užitku zemskému.»

Článek vyšel v roce 2008 na blogu MetusMortis, odkud jej, bez autorčiny vágní předmluvy, přebírám.



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(5 hlasů, průměr: 5,00)

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Ostatní se štítky , , , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ