Máme jenom hnědooké herce?

František VicenaZ upoutávky v novinách se na mne skrz obří brýle dívají dojemné, tmavé oči Jaroslava Plesla alias Václava Klause v seriálu ‘České století’. A já se pomalu začínám smiřovat s tím, že krásnou Lídu Baarovou v připravovaném Renčově videu bude hrát Eva Josefíková, nebo její jmenovkyně Holubová (která před třiceti lety vypadala jako Josefíková), ale možná klidně Simona Babčáková. Nebo nějaká jiná ušatá a šilhavá naděje současného českého filmu, která pokud se zrovna nesměje, tak vypadá, že krčí nos nad nějakým smradem.

Nepochybujeme o tom, že čím větší škleb se dnes ve filmu objeví, tím vyšší dotace obdrží tvůrci (všichni ti Epsteinové a Najbrtové) na jeho natočení, respektive tím vyšší bude sledovanost seriálu u typických diváků stanice Vovky Železného (jistě není náhoda, že ji dnes vlastní Rumuni). Avšak toto zaměření českého filmu výhradně na holokaust a pitvořivé sitcomy a telenovely si vybírá svou krutou daň. Nemáme podobající se herce, pokud natáčíme historický seriál. Vlastně máme jenom nepodobající se herce. Entartete Künstler…

Nadvláda karikaturních filmových tváří přitom trvá již od konce druhé světové války. Menšíka s Brodským a Sovákem by Němci zastřelili, hned jak by je spatřili ze strážní věže; že by mohli hovořit s Hitlerem tváří v tvář v jeho bunkru, jako se jim to poštěstilo ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem, je vzhledem k jejich antiárijskému výzoru zcela vyloučeno. Budiž tomuto snímku přičteno k dobru, že Hitler Františka Viceny byl skutečnému Vůdci alespoň trochu podobný (samozřejmě opět kromě barvy očí) – a většině herců (ano, i Menšíkovi, Brodskému a Sovákovi) socialistického období, že skutečně uměli hrát.

Dnes modrookého zrzouna Havla s jeho bramborovitou hlavičkou hraje v cyklu České století hnědooký ňouma s hlavou jako knedlík, celkově monstrózní Klausova bradatá hlava – navíc modrošedooká –  je dabována vyzáblým obličejem rumunského intelektuála. Ne, s tím se nemůžeme smířit.

Chápeme, že fyziognomie herců československého poválečného filmu je poplatná fyziognomii typických absolventů hereckých škol, a zřejmě i povaze typického režiséra a z ní vyplývajících jeho představ o hercích (pokud chcete vidět herce, kteří se neumějí tvářit jinak, než tupě, natož aby vůbec uměli hrát, doporučujeme vám tvorbu Jiřího Vejdělka), takže pak (nejen) dílo Anežky Hollandové (oni zase píšou ‘Szekspir’) vypadá, jako by do něj obsadila svou rodinu.

Ale stejně se nám pořád vkrádá otázka, jak to ten Lars von Trier s tím výběrem herců dělá, že jeho filmy nevypadají jako záběry pořízené někde v rumunských bytech a ulicích.
Jo, Ulice, to je taky něco.

České století I

Obličej myslitele, obličej traktoristy (nebo naopak?)

České století II

Obličej Klause, obličej Mikymause



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(5 hlasů, průměr: 4,20)

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Média, Ostatní se štítky . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ