Navarovy habaďůry

LNZnáte pana Luďka Navaru, reportéra Mf Dnes? Vrtá nám hlavou jeho přízvisko, laikovi znějící, jako by snad jeho předky byli španělští Židé, ale na tom nesejde. Na fotce vypadá jako nasupený antikomunista, ale spíš je to antikomunistický sup. Jen považte: zemře nějaký komunistický prominent, tu Vaš, tu Abrahamovič (pokud vám ta příjmení znějí všechna stejně protivně, asi jste antisemita), a na tuto smrt dědků, kteří se pokojně dožili v pečovatelských domech požehnaného věku, čeká – jako sup – reportér Navara, aby mrtvoly starců konečně vynesl v zubech, rozcupoval jejich kariéry, když ještě žili, a naoko se nazlobil i na českou justici, která podle něho nekonala jak měla, a především nekonala, protože měla.

Co je komické, nikdy se od něj nedočteme návrhu trestu, konkrétních čísel, kolik by těm dědkům býval napálil. Dvacet let? Doživotí? Ale u řeči politruka se na nějakou konkrétnost nehledí, důležité je, že je kádrově pevná a politicky správná. A tak se to má s tímto panem Navarou.

Je to vždy strašlivý povyk, ale vpodstatě je to vždy jenom takové bezzubé, nechtěné povzdechnutí nad tou naší pravdoláskovou justicí, vzešlou z té komunistické jenom změnou názvu (a někdy ani to ne). Je to tak směšně trapné, ale člověka z toho zároveň i trochu mrazí.

Pan Navara se nikdy nerozčiluje opravdově, protože nemůže. Tuhle zase. «Naše budoucnost je ukryta v Havlově cele», patosem sráží čtenáře pod stůl titulek článku o tom, jak to režim válel s Václavem Havlem, aby ho jeho vězněním na sklonku režimu připravil na roli demokratického prezidenta, který si prošel komunistickým lágrem.

Když se čtenář znovu usadí na židli, nevěří svým očím. Mezi obvyklými frázemi a vzpomínkami na různá skotáctví z okruhu Havlových nejbližších, které jsou čtenáři blízké asi jako cizí fotky z dovolené, se konečně dočteme i jména Havlova bachaře (Chlupáč) a soudkyň, které Havla zřejmě v únoru 1989 odsoudily na tři měsíce za demonstrování na Václavském náměstí při tzv. Palachově týdnu. Eva Burianová, Eva Květenská, Helena Hlavatá.

Jaktože ty ohavné ženy, které si dovolily odsoudit modlu, nebyly bezprostředně po Navarově odhalení pro výstrahu veřejně staženy z kůže, jsou-li dnes naživu? Vždyť, soudě podle sebejistých komentářů v médiích, dnešní demokracie má zákonité právo protihavlovské škůdce co nejpřísněji potrestat…

Místo toho Navara smířeně konstatuje, naprosto lakonicky: ‘Škoda.’ poté, co se mu Eva Burianová odmítla vyjádřit k tehdejšímu rozsudku nad Havlem. Dnes je soudkyní Městského soudu v Praze (sic!). Navara nehne brvou.

„Jo, tak vy soudíte i dnes? Tak to nic. Zřejmě slušný oddíl!“ Každá zloba má své meze. Ta Navarova je ohraničena listopadem 1989. Pokud se nějakému ‘zločinnému komunistovi’ po Listopadu vedlo hůře, Navara běsní, supí, ale vpodstatě proti němu nic nemá. Pokud se mu vedlo stejně, záleží na tom, kde dělá. Pokud u soudu, je právník, lékař, je v ODS, TOP09, ANO, KDU-ČSL, nebo v sobě objevil židovskou víru, Navara proti němu taky nic nebude mít, ani supět moc nebude. Nemůže. Protože to jsou dneska všechno moc pěkné věci, a tou pěkností je vše odčiněno. „Tak vy jste byl kdysi komunista? Kdo by to byl do vás řekl, chlape přenádherná! Pojď na mou hruď!“

Ale běda, běda, jestli ten komunista dnes sedí v jakémsi zaplivaném zastupitelstvu za KSČM, polomrtvý ze schůzí a z vývoje politické situace. To Navara spustí v novinách takové halo, že si za chvíli od toho člověka pes kůrku nevezme.

No, těšme se na další habaďůry. Sup už jistě bedlivě vyhlíží, který nedotknutelný prominent obou režimů to má za pár, aby to posmrtně rádoby schytal.

LN

Luděk Navara (klikněte pro zvětšení)



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
0 hlasů, průměr 0.00

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Ostatní se štítky . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ