O předvolebních kecech

Blíží se volby. S nimi i kecy, které unavují více než onen nicotný akt demokracie. Již nyní se na ně všichni velice těšíme. Zde je tedy šest největších předvolebních keců:

(1.) Kecy o útratě za předvolební reklamu
Strana, která nemá reklamu, která vám poleze ušima, jako by neexistovala. Každá strana se před volbami snaží uchvátit reklamní a mediální prostor, aby se vryla voliči do paměti – aspoň na pár předvolebních týdnů. Ať to stojí, co to stojí. Není divu, že mnohé strany pak říkají, že jejich předvolební halo stálo několikanásobně méně. Tak například strana NE prý letos hodlá utratit za reklamu 5x méně než strana BOTTOM09. Psali to v novinách a všude jinde, tak to musí být pravda. Člověku, masírovanému médii, z toho musí být nad úsměv zneplatněného agenta jasnější, koho má volit. Přeci ty chudé nepolitiky, kteří už ani pořádnou reklamu nechtějí. Je správné zastat se slabšího.
Proto utíkejme k urnám, div se nepřerazíme o billboardy strany NE na každém kroku. Obaleni vrstvami reklamy na všechny sličné blondýny, kandidující za NE, konečně vběhněme do volební místnosti a vítězně odvolme. Cestou k domovu odežeňme tíživé myšlenky na to, jak je možné, že strana NE měla 5x levnější reklamu, když její volební program jsme nacházeli po několik týdnů na titulních stránkách několika novin a blondýny za NE na nás vyskočily i z konzervy lančmítu. Jo jo, kdo umí, umí. Asi množstevní sleva…

(2.) Kecy o volebních průzkumech
Sociolog Srdcař ze zavedené agentury Rektum předpovídá drtivé vítězství strany NE. Její blondýny na něho působí nejsvěžejším dojmem. «Takovou vzpruhu volič potřeboval!» oddychuje a sahá po ubrousku. «Více žen do politiky. Strana NE toto volání vyslyšela, a proto zvítězí!» otírá svůj umaštěný průzkum. Ehe to vidí podobně. Ehe je politologem a jinak je docela neškodné. Jenom agentura Průměr hlásí, jako obvykle, jiné výsledky. Vyhraje BOTTOM09, byť těsně. O prsa před blondýnami.
Proto volme slabé vítěze, nikdy ne silné malé strany. Hezky do obálky buď NE, nebo BOTTOM09. Ono je to nakonec jedno. Hlavně že nedostanou šanci ty strašné malé strany, jejichž jedinou slabinou je, že předvolební reklama ve statistické formě (eufemisticky zvaná «předvolební průzkumy») je naprosto ignoruje.
(3.) Kecy o prázdných (a falešných) pojmech
Ve straně NE není korupce. Vůbec tam na ni nemají pomyšlení. Na druhém místě se umístila strana BOTTOM09. Stranický kodex korupci zakazuje. Ani Strana rudých nedopadla špatně – odvolává se na Havlovy ideje. Havel byl známý protikorupční bojovník, někdy vykouřil i čtyřicet korupčníků denně – jako ty vosy! Ostatní strany naopak v nezávislém redakčním testu, sponzorovaném miliardářem Švindlíčkem, ukrutně nepřesvědčily, že pro korupci nemají místo. Mnohdy ukázaly jen jakési neprůkazné audity. Žádné konkrétní řeči, kterak korupci zakroutí krkem, jak se to ve Washingtonu naučily, jsme od těch stran neslyšeli.
Proto volme bojovníky proti korupci. Jak by to jenom dopadlo, kdyby se dostala k moci strana, která se nevymezuje proti korupci a dalším rozplizlým pojmům, které něco znamenají jen pár dní před volbami.
(4.) Kecy o útoku na politika či jeho majetek
Zrychlená doba s důrazem na stále intenzivnější prožitek si žádá nové postupy. Běžného politika už dnes člověk skoro nevnímá, hledí skrz něj, na ulici se s ním srazí a pak se diví, co ho v chůzi zabrzdilo a odkud zní ty sprosté věty. Současné zřízení, které tu teď na věčné časy máme, je po všech stránkách lepší než všechna předcházející zřízení, která tu měla být na věčné časy, ale docela otupuje. A tak není divu, že politik dnes musí promlouvat k národu pošramocen na těle i duši, neboť k utrpení druhého lidstvo stále ještě není zcela lhostejné. Politik s poškrábanou hlavou nebo lakem na svém voze si získá srdce všech – leckdy i těch, kteří mu to jeho BMW v jakémsi spontánním záchvatu spoluúčasti na předvolební hysterii obtáhli korunou, aniž proti němu kdy něco měli.
Proto volme bité, trpící politiky. Aby trpěli za nás. Sice ne na kříži a zadarmo, ale co byste dneska chtěli.

(5.) Kecy o dětech
Mladost – radost. Na nás vyčerpaných starcích, kterým už bylo osmnáct let, a v boji o demokracii tak rozhodujeme o svém krutém osudu zcela svobodně, sami za sebe a podle svého nejlepšího svědomí a nevědomí, už si nikdo nic nevezme; snad jen smrt. Ale podívejte se do dětských očí! Zářivá očka nejmladšího dorostu se nám před volbami podbízejí na každém rohu. Což v těch naléhavých nesvéprávných pohledech netušíme obrovský entuziazmus, obyčejné dětské nadšení a radost z nepoznané budoucnosti? Dopřejme našim dětem vše, o čem jenom tušíme, že chtějí. Splňme jim jejich naivní budoucnost. Udělejme to všechno pro ně. Jak toho dosáhneme? Nejsnadněji tak, že zvolíme politiky, kteří se na předvolební billboardy fotí s dětmi, aby se tyto za ně nestyděly. Který politik bude mít na plakátu kolem sebe větší dětský harém nebo průraznější hesla o budoucnosti našich dětí, ten zaslouží náš hlas.
Proto volme Stranu Marca Dutrouxe.

(6.) Kecy o tom, že pokud uspěje strana X, přijde pohroma
Sociolog Srdcař varuje, že pokud v demokratických volbách uspěje – rovněž demokraticky schválená a kandidující – strana X, může to vyústit až v návrat totality.
Proto volme iracionálně. Ne, v životě jsme neslyšeli, že by plus a plus dalo dohromady minus, ale když jde o volby, kašleme na matematiku a dejme na kecy sociologů. Jde přece o naše děti, atd.

Bursík s děckama

Bursík s děckama



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
0 hlasů, průměr 0.00

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Méně krav, zato více volů, Život dnes se štítky , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ