Období objížděk a uzavírek: delší než polární noc

Za polárním kruhem znají polární noc. Slunce zapadne a půl roku nevyjde. Tedy dokud nějaký český soudruh, kterému to dotačně myslí, nevymyslí projekt na osvětlení ledové krajiny, aby arktická zvířena netrpěla depresemi, které ji nyní bezpochyby svírají, tedy alespoň v obhajovací studii jiného českého soudruha.

V takovém případě by se polární kruh brzy zbavil tmy a nejspíš i zvířat, která by zatím osvíceně pomřela. Manželky soudruhů by se zase zbavily starostí se starými koupelnami a byly by vůbec relaxované asi jako polární medvěd po zimním spánku.

Ale vraťme se do poněkud ožehavější reality, do současné Bohemie, kterou dnešní bohémové bůhvíproč zprznili na Čechii. I v našem státě máme polární noc, i když jenom pro řidiče. Začíná obvykle v dubnu nebo květnu, končí před Vánoci.

Řidič se zkrátka musí připravit na to, že déle než půl roku pojede močálem černým (zbudovaným ve vylobbovaném projektu „Zvyšování retenčních schopností krajiny“ za evropské dotace) kolem bílých skal citelně delší dobu.

A vlastně, že tou částí krajiny ani neprojede, neboť zrovna skrze ni prochází silnice tak kvalitní a široká, že před těmi asi 50 lety musela být postavena pro účely přesunu tankových konvojů, která byla do poslední chvíle v docela zánovním stavu, opravovaná jen sporadickými záplatami. Ta silnice, která je od určité doby cílem takřka každoročního frézování a pokládání tenoučké vrstvičky asfaltu, tak krásně černé, houpavé a za chvíli popraskané.

Letos na té silnici dokonce provádí rekonstrukci mostu. 20 metrů silnice druhé třídy se opravuje od začátku května do konce září. Tedy my věříme, že se opravuje, neboť jsme na tom místě zatím nikdy nikoho nespatřili. Jenom plastovou kadibudku a unimobuňku, o kterou je ležérně opřena cedule firmy COLAS, která má zřejmě opravu na starosti. Je na ní uvedeno období výstavby 05-08/2014. Když ceduli odsunete, uzříte za oknem unimobuňky vylepený tradiční cár papíru „Stavba povolena“, oštemplovaný veškerým dopravním odborem a stavebním úřadem.

Docela netradičně je na něm ale uvedeno datum dokončení stavby 30.09.2014, které zatím nezohlednilo ani Ministerstvo dopravy na svém webu, čili online se o uzavírce nedozvíte. Inu, asi nemůže být indikována každá uzavírka na každé nicotné silnici II. třídy, trvající třetinu roku.

Za měsíc se na staveništi nic nezměnilo. Člověk si tak mohl ze všech stran prohlédnout most, který neodkladně potřeboval rekonstrukci. Žádných závad jsme si nepovšimli, ale možná je to jen tím, že nejsme experti na práci u silnic, jako jedna paní, kandidátka do Senátu, která se maskuje za haluz v příkopu, aby měla klid na práci.

Za druhý měsíc dělníci betonovou konstrukci mostu rozebrali a přes koryto odtoku vody z rybníka postavili lávku, která jim do týdne spadla, protože při tom zasypali vyústění blízkého potoka, kteréžto podemlelo břeh.

Třetí měsíc došlo na betonování, vyrostly betonové „patky“ mostu i s vyraženým letopočtem 2014.

S blížícím se čtvrtým měsícem je konečně hotový překlad a prostor mezi „patkami“ se zasypává, aby na sklonku pětiměsíční rekonstrukce dvaceti metrů silnice, na níž se podílelo celých osm lidí, jak praví cár na unimobuňce, mohlo být dílo završeno tou skvělou houpavou vrstvičkou asfaltu, kterou si stavební firma pojišťuje permanentní konání každoročních rekonstrukcí odfrézováním a položením nové, totožné vrstvy.

Cestou po objížďkách a objížďkách objížděk má člověk dost času na to, sledovat provokativní cedule u silnic, dosvědčující rekonstrukci nebo rovnou modernizaci komunikace. Vždy obsahují slova jako „Projekt“, „Modernizace“, „Evropské fondy“, vedle toho vlaječku EU a logo stavební firmy místního oligarchy, která „rekonstrukci“ provedla.

Musí to být skvělý byznys, urgovat na kraji nadbytečné opravy komunikací ve vašem zájmovém území, načež kraj vaší žádosti vyhoví a vypíše opravu, kterou odvede vaše firma. Taky skoupit lesy a žádat dotace na rekonstrukci lesních cest, které tam nikdy nebyly, ale hned po proplacení dotace se jich tam objeví tisíc dvacet, vysypaných šotolinou. Od té doby budou pravidelně rekonstruovány, hlavně na papíře.

Úsek z Markvartic do Třebíče jde pod kudlu silničářů snad každý rok. Třebíč je židovské město, proto pokud do ní teď nedej Bože pojedete, můžete se tázat, který Žid posvětil totální letošní silniční blokádu města. Lepí tam asfalt snad v každé druhé ulici, možná kromě těch, kde bydlí ti, co to schválili. „Až to bude na podzim hotové, budeme mít krásnou silnici a taky nové osvětlení i nějaké chodníky,“ míní Květoslava Svobodová z Náměště nad Oslavou – ale je každoroční několikaměsíční festival dopravních obstrukcí skutečně takovým důvod k oslavě?

To je přitom pouhý zlomek z pozorování v jižních Čechách či na Vysočině, ale i z něho je naprosto zřetelné, že období objížděk nyní vrcholí. Kulminovat bude napodzim, až přijde první mráz. Potom nás, řidiče, čekají asi čtyři měsíce zdánlivého klidu, během nichž je ovšem nutné na silnice vysypat tuny soli – zřejmě také jaksi dotované –, pod níž v břečce zmizí silnice, aby se na jaře, až na Vysočině roztaje poslední sníh, objevily jejich fragmenty a opět mohlo přijít ono všemi bedlivě očekávané období objížděk a uzavírek.



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
0 hlasů, průměr 0.00

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Život dnes se štítky , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ