Pokrytci o Krymské krizi

LhářPrezidentu Zemanovi připomíná ruský zásah na Krymu ‘okupaci’ 1968, penzionovanému knížeti Schwarzenbergovi zase bez dalších podrobností ‘Hitlera v roce 1938′. Když někdo vytáhne Hitlera, nemusí vesměs už nic dalšího dodávat, a když, tak k přijetí té teze postačí jakýkoliv doplňující generický blábol.

Provinční blábolení o milnících nacismu a socialismu sovětského typu na českém území je ovšem pro naše politiky typické a nestojí už za zmínku. Proč Zemanovi nepřipomíná rusko-ukrajinská (spíše a přesněji: rusko-americká) krize třeba Brazilskou okupaci Paraguaye 1870-1876, a Schwarzenbergovi americký Vietnam (1955–75), Afghánistán (2003–dosud), Irák (2003–2011), Sýrii (2011–dosud)? (Ale že jdou ty války po 11. září 2001 pěkně za sebou?)

Nám ku příkladu krymská krize nepřipomíná vyčpělá česká výročí, ale žhavou současnost, respektive její neuvěřitelné pokrytectví.

Poloostrov Krym daroval v roce 1954 Chruščov ukrajinské svazové republice, při příležitosti 300letého výročí připojení Ukrajiny k Rusku. Optikou dnešních mediálních agitátorů: vrah Chruščov, šéf zločinného SSSR, lstivě podstrčil Krym Ukrajině (jistě už tušil, grázl proradná, že za 60 let ho Putin bude chtít zpátky). Jinými slovy – Chruščovův akt by neměl být vůbec brán v potaz, neboť co se upeklo v SSSR, je z demokratického práva neplatné. Už v roce 1783 Kateřina Veliká připojila Krym k Rusku. Hurá, máme tedy výchozí bod ‘krymských restitucí’. Až bolševici Krym zašantročili Ukrajině. Je třeba vrátit ho zpět Rusku, aby ho moudře spravovalo, neboť ‘co bylo komunisty ukradeno, musí být vráceno!’ Tak by dnes měly nejspíše znít apely v českých médiích. Ale ony tak nezní. Proč ten dvojí metr? Protože česká média. A protože Amerika.

Amerika, ta země svobody, která nikdy, ani jednou jedinkrát, nikoho neokupovala jen tak z plezíru a pouze pro vlastní geopolitcké zájmy. Ne jako ti zlotřilí Rusové, co nám sem jednou přitáhli s tanky v osmašedesátém, když lidi v ČSSR poklidně seděli na sudu s prachem s doutnající šňůrou a houpali nohama, hledíc do chřtánu třetí světové války, hrozící, pokud by se ČSSR odtrhla od východního bloku. Ono nějak bude, hlavně když bude ta ‘lidská tvář’ – a po ní třeba potopa, že jo. ‘Co tu děláte, jeďte domů, ještě nám nepadají bomby na hlavu. Nikdo vás tu nechce, my vás tu nepotřebujeme!’

Dodnes se ten naivní nářek line českým mediálním prostorem – dnes více než kdykoliv předtím. Za dobrý bonton je považováno mluvit o ‘Rusácích’, ‘rusáckých okupantech’ a dávat k dobru vtipy, které vyčpěly nejpozději 22. srpna 1968, jako: ‘Rus přiletí na Ruzyni, celník se ptá:“Nationality?“Russian…“Occupation?“No, no…just visiting!’

Opravdu ohavné je ovšem neustálé vměšování Ameriky a její velkohubá vyhlášení, jaké sankce podnikne, kolik pozorovatelů na Ukrajinu vyšle, a vůbec komu všemu zakroutí krkem, pokud si Rusové na Krymu jenom něco dovolí. Americké vrčení neutichá ani po tom, co se Amerika svou rolí ‘světového četníka’ obecně zesměšnila před celým světem.

Místo aby byl ten věčný štěkot přehlušen hlasem rozhořčených občanů, žádajících pro Ukrajinu nic většího, než svobodu volby a její svrchovanost a nezávislost na mocnostech, které už si brousí zouby, aby tam mohly páchat své dobře zaplacené záměry, maskované za asociační dohody a fráze o demokracii, on neustále sílí! To když ti, co jsou na jedno oko slepí, a na to druhé vidí černobíle, schválně zavírají ústa a jenom šeptají (tu zcela dobrovolně, tu z potřeby participování na boji za ‘pravdu a demokracii’, ztělesněném pro ně bůhvíproč Amerikou): ‘Poslouchejte Obamu! To je jiná rétorika, než rusácké chřestění zbraněmi!’

Přitom pravděpodobnost, že v krymskému konfliktu bude aktivně účastna Amerika je snad nejvyšší, jaká může být. USA jsou permanentně ve válce (viz výše zmíněné letopočty), válka o Ukrajinu se proto statisticky jeví jako zcela nevyhnutelná. Pokud u toho budou i Rusové, zcela zřejmě budou bojovat za to, aby Amerika už se svou ‘permanentní válkou’ a napadáním suverénních států už konečně dala pokoj. Ne, pro česká média budou agresoři Rusové. Již nyní se těšíme na ty doušky novinářských onucí, že z Moskvy je to do Krymu přece dál než z Washingtonu, tak co se Američanům do toho ti Rusáci vůbec pletou?! Pravda bude opět překrucována, jak se na nezávislé zpravodajství sluší.
(Naštěstí i v demokracii se občas ozve názor, který není podložen vojenskou a propagandistickou převahou strany která ho hlásá.)

Jak asi bude na Wikipedii uvedena tato válka Ameriky (a méně EU) o Ukrajinu? Afghánská a Irácká agrese byla ještě uvedena prostým, ale o to pádnějším slovem ‘válka’, americká invaze v Sýrii už byla pro jistotu nestoudně zahalena do fráze ‘občanská válka’, aby nikdo nepochyboval, že Amerika v ní nemá prsty, neboť američtí občané by těžko cestovali takovou dálku, aby si mohli zastřílet do lidí, takže za ten rozvrat kdysi bohatého a suverénního státu asi mohou sami občané Sýrie. Ani jim nikdo nic nevnuknul a neštval je proti sobě, že. Ano, vypadá to, že se bude opět psát o ‘občanské válce’…

Aktualizováno 4. 3. 2014:
Tak už tak štěk’ i Štěch.



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(4 hlasů, průměr: 4,00)

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Média se štítky . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ