Proč podporuji trest smrti

V poslední době se znovu vynořují neplodné debaty o znovuzavedení trestu smrti v ČR. Tyto debaty jsou naprosto zbytečné, neboť každému myslícímu člověku je jasné, že trest smrti nemůže být v současném politickém uspořádání ČR zaveden, neboť toto uspořádání je podřízeno liberálním silám v USA a Izraeli a jejich lobbistickým skupinám, působícím i v ČR (Amnesty International, Human Rights Watch, Židovská obec atd.).

Pokud tedy prezident Izraelského demokratického institutu prohlásí, že trest smrti je «nežidovská, neefektivní a nemorální myšlenka», ve vysoké politice česko-moravsko-slezského satelitu si nikdo nemůže dovolit smýšlet jinak.

Zbytečné řeči okolo trestu smrti se proto v ČR plácají jen tak, aby řeč nestála; aby se v prostředí úporné totality odpůrců trestu smrti alespoň na okamžik zdálo, že zde existuje cosi jako pluralitní debata.

Trest smrti nemůže být v České republice zaveden, protože je nežidovský.
Na první pohled je to legrační paradox, že ano?

Zdá se vám snad tato prostá pravda směšná? Pak jste asi antisemita, co nežere chleba z Penamu, a pan Babiš s paní Jourovou by si na vás měli posvítit a odsoudit vás k trestu smrti ukamenováním – podle budoucího bruselského europráva poháněného Šáríou, které Čechům rádi nadřadí nad jejich zákon, kápnou-li z toho eurodotace pro Agrofert.

Ani tisíc Babišů, Zemanů či jiných europopulistů ovšem nikdy nezavede trest smrti přímo v ČR, i kdyby jej požadovalo deset milionů Čechů, neboť pro kolaborantský sliz je to zkrátka až fyzicky nemožné, jak jsme si již řekli výše.

Pojďme nyní oběsit žvatlavé «argumenty», kterými se liberální demokrati, europeisti i europopulisti v jednom šiku snaží nemožnost obnovení trestu smrti v České republice všemožně podpořit.

Samozřejmě kvituji, že diskutéři ze serveru iDnes.cz se pro jistotu nechali dobrovolně očíslovat, od čehož je ostatně celkem blízko k obnoveným plynovým komorám, byť v nich zatím pravidelně hynula jenom drůbež. Ale příští zimu – kdo ví…?

1. Patetické plky poprvé

«Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A někdo umírá a zasluhuje život. Můžeš mu ho dát? Potom nevynášej příliš horlivě rozsudky smrti. Protože ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců. J.R.R.Tolkien»
(Vladimír Jesenický 98850)

Vladimír dělá, jako by znalost Tolkiena, Pratchetta a dalších «velikánů» západní popkultury, a citování z jejich děl na veřejně přístupných místech měly být nejvyšší pojistkou proti obnovení trestu smrti, či dokonce proti vlastní popravě. Dovedu si představit režim, ve kterém by to bylo přesně naopak.

2. Patetické plky podruhé

«A sotva jsme z toto marastu vybředli trochou té civilizovanosti, tak si sem máme natahat svinstvo, které nám tyhle praktiky zase znovu zavede ? 8-o :-(»
(Karel Krpata 54543)

O jakém marastu a svinstvu tento civilizovaný Karel mluví? O tom, které mu v 50. letech popravilo někoho z rodiny? O tom, které mu v 50. letech nikoho nepopravilo, což ho trápí, protože dneska kvůli tomu nemůže být dost in? O tom v jeho rodině, které v 50. letech popravovalo ty necivilizované? Samé otázky…

3. «Justiční omyl» poprvé

«V případě, že dojde k odsouzení nevinného, lze ho z vězebí propustit. Oživit nikoliv. Toto je můj argument proti trestu smrti. S poravou oprvadu vinných problém nemám, ale nevěřím, že by naše justice nevyráběla omyly…»
(Petr Vařák 32065)

Petr má asi rád stehna, a podle toho vypadají jeho argumenty. Opravdovým argumentem (třebaže pro obnovení trestu smrti) by bylo uvést, kolik osob, odsouzených za vraždu, bylo z českých věznic od roku 1989 propuštěno, neboť se ukázalo, že jsou nevinné. Totiž: nula.

Opravdovým argumentem by také bylo uvést, kolik vrahů bylo v období 1948–1989 v ČS(S)R popraveno snad omylem. Post Bellum a další ziskovky financované z norsko-izraelských fondů mlčí. Že by taky zero, ריק, čili nula celá nic?

4. «Justiční omyl» podruhé

«Vzhledem ke kvalitě a vysoké frekvenci justičních omylů v českém soudnictví jsem zásadně proti.»
(Libor Ulrich 44503)

Je-li si Libor tak skálopevně jistý, že člověk, popravený jako vrah, byl nevinný, ať beztrestně zastřelí příslušného soudce. To by mohlo frekvenci omylů v českém soudnictví zásadně snížit. Ano – heslo «smrt za smrt» by rozhodně mělo platit i pro omylné soudce. Ovšem vzhledem k Liborově banálnímu pochybovačství pochybuji, že by si kdy troufl být při obnově právního státu tak skvěle nápomocen.

5. «Smrt není dost krutý trest»

«Jsem zasadne ptoti trestu smrti. Smrt je milosrdna, neni to trest. Provinilec by mel mit takovy trest, aby trpel co nejdele nekde izolovan od spolecnosti….»
(Oto Satinsky 44001)

Bůh nemilosrdné pomsty Ota! Kde jenom zaslechl ono sousloví «izolován od společnosti»? Zdá se mi, že tuším, ale krk do oprátky bych za to nedal…

Je hezké, že vrah uvaří kojence ve vroucí vodě, ale zajišťovat mu kvůli tomu nesmrtelnost, aby se mohl navěky škvařit v lávě? Kvalitní léky něco stojí, natož provoz pekla…

Ekonomické uvažování odpůrců trestu smrti vlastně vůbec nechápu. Vše spěje k primitivismu – z oblohy zmizely obrovské vzducholodě, z mobilů zmizela tlačítka, lidská společnost se vrací zpět na stromy, oprašujíc stoleté koncepty elektromobilů a potrubní pošty (Hyperloop).

Ekonomická stránka má jasně navrch před technickým pokrokem. Nedostupnost léků dnes řešíme eutanasií; smrt je zkrátka levnější. Čím to, že vrahovi ve vězení se dostává čím dál větší péče za čím dál větší peníze? Tento satanský rozkol musí skončit!

6. «Smrt není dost výchovný trest»
Další «argument» odpůrců trestu smrti, kterému za mák nerozumím. Či spíše naprosto rozumím – oni ti ziskoví neomarxisti všeobecně rádi někoho vychovávají. Ovšem potíž je v tom, že nejraději ty nejnevychovatelnější skupiny – Eskymáky nejhrubšího zrna, znásilňovače, vrahy… Vychovávat, ale nevychovat – toť krédo všech pobíračů pobídek za «vychovávání».

7. «Trest smrti nemá odstrašující účinek»
Jakási statistika praví, že ve státech s trestem smrti prý není nižší kriminalita, než v těch státech, které trest smrti nemají. No a co má být? Koho vůbec zajímá nějaká falešná statistika; asi pozůstalé obětí. Ziskovky a lobbistické skupiny, přiživující se na dosavadní trestu smrti-nepřející skutečnosti, se bez srandovních statistik ovšem zásadně neobejdou.

Pro mne za mne – ať si počet vrahů roste třeba úměrně s počtem popravených! Aspoň nebudou všude takové fronty. Nevím jak katové, ale já s pátým přikázáním nemám problém…

Jsem celkem přesvědčen, že až v budoucnu moudrá vláda obnoví trest smrti, žádné přitroublé statistiky k němu poskytovat nebude. Ani pestrobarevné letáky. Ani životní pojištění nebo slevu do Lidlu. Není vrah – není problém.
To je celá věda trestu smrti.

Závěr
Asi nejpodstatnějším argumentem z přehršle zbytečných plků je ten o nekvalitě justice. Značná část občanů je již tak zdecimována demokracií, že si není schopna představit kvalitní a fungující právní stát. Asi zde platí «podle sebe soudím tebe» – tito občané jsou si možná natolik vědomi svých chyb, že oprávněně pochybují, zda by dokázali zaručit kvalitu státu, popravujícího vrahy podle práva. Ale kdo říká, že by tuto kvalitu měli v novém režimu zaručovat zrovna oni? Pokud je to snad tak, že tito lidé pomáhají udržovat současnou (ne)kvalitu státu a nedokáží si představit, že by tomu mělo být kdy jinak, pak by se rozhodně tito lidé měli mít před oprátkou na pozoru. Tato škodlivá «rezignace na schopnosti člověka» je dnes všudypřítomná a velmi příznačná. Skoro by se měla trestat smrtí…

Na přerodu «starého» a «nového» režimu v roce 1990 neexistovalo nic banálnějšího, trapnějšího, než zrušit trest smrti. (Už jen proto by měl být obnoven.) Vousatí mudrcové, kteří se s podivnou přirozeností vyrojili kolem postavy Václava Havla, se zaklínali lidskými právy a humanismem, jako jejich předkové internacionalismem a prapředkové sionismem. Taková byla doba. «Poprrravovali nacisti, poprrravovali komunisti, my poprrravovat nebudem’!» neslo se gottwaldovsky z balkonu.
«Slovanská mírumilovnost!» – «Češi – ty holubičí povahy!» našeptávali nám ti mudrcové jidášsky už minimálně od osmašedesátého…

Po smrti věrného přítele srbské řeznice však Češi nalezli sami sebe, jak se brodí přes mrtvoly. Liberálně demokratická společnost si se zákazem trestu smrti dokázala poradit. Novodobými vykonavateli trestu smrti se stali exekutoři; mají to dokonce ve jméně. Exekuce – vykonání. O tom, jaké zástupy lidí byly připraveny o život třetími osobami «nepřímo» a pro pachatele nepostižitelně – ztrátou práce, zdraví fyzického či duševního –, statistiky už raději mlčí. Z televizí crčí hektolitry krve, psaná média zahlcují veřejný prostor tklivými příběhy z prostředí onkologie. Je vytvářen patologický dojem, že i ta nejzbytečnější ztráta života není nic, za co by se měl člověk stydět. (smrt v boji za lepší svět či ve jménu víry je, podle médií, samozřejmě nejvíce opovrženíhodná). Stydím se za tento tristní stav, za tuto všudypřítomnou kulturu bezcenné smrti.

Proto bych jedině rád přenesl alespoň tisícinu z tohoto smrtelného hnusu tam, kam patří – a komu patří. Vrahům. Jsem pro trest smrti, neboť smrt je dnes tam, kde být nemá, a není tam, kde si být zaslouží.

Věnováno Václavu Havlovi



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(1 hlasů, průměr: 5,00)

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Život dnes se štítky , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

1 komentář u Proč podporuji trest smrti

  1. bukvice napsal:

    meli by nam ho dat na hrani at pozna za co je toho loket .8 rychlostni dildo s vymenitelnymi hlavicemi a litoval by ze se narodil
    Soustststein

VLOŽIT KOMENTÁŘ