Rasistické karikatury

KlasikaTento adventní čas by měl být obdobím klidu a míru, kdy všichni lidé dobré vůle zpytují svědomí, nezachovali-li se někdy hůře, než situace vyžadovala. A také, zda učinili vše pro to, aby dobro zvítězilo nad zlem. Pokud snad nedopatřením rozšířili řady zlého, není vhodnější doby pro pokání.

V běžném životaběhu osidly kapitalistického demokratismu však člověku na takové rozjímání často nevyzbývá čas. Někdy mu naopak bohužel zbyde už pouze – a jenom – na něj. Proto tolik obdivujeme ty, kteří dovedou jadrně, avšak vždy s fascinující noblesou, popsat, co je špatně, ba aktivně se zasadit o nápravu, například v politice.

Neméně pak ty, kteří to, co je špatně, dovedou alespoň nakreslit, neboť povedený obraz je vždy těžší než povedené slovo. Ale když se povede, je radost naň pohledět. Na nejkrásnějším slovu nespočinete pohledem nikdy takovou dobu, jako na skvělé grafice.

Co je skvělé, na tom se snadno neshodneme. Snadno se shodnou pouze vedoucí malířských akademií na tom, co je brak, a taky, že umělec by se měl věnovat raději vyhlazování národů nebo čemukoli jinému.

Skvělé jsou olejomalby zachycující pozemskou krásu, lidskou i přírodní, od dob renesance do druhé světové války, neboť po válce už lidstvo krása přestala zajímat. Skvělé jsou i pravěké malby z jeskyně, ideje moderních mazanic nebo Malevičovo nic. Hlavně nesmíte být kýčař. A o tom rozhodne pan Rejžek, kritický kýč par excellence.

Za kýč by rozhodně označil obrázky, které v 90. letech vytvořil americký kreslíř pod pseudonymem A. Wyatt Mann. Jeho karikatury mnohé šokují, jiné udivuje pouze to, že jsou, při své údernosti, pouze výsledkem spojení tužky, papíru a umělcova myšlení. Proč ten povyk? Zrcadlí se snad v grafické satiře A. W. Manna doba, v níž už pěknou řádku let žijeme a zatím jsme si nezvykli – či nechtěli zvyknout – na její odraz?

Polomrtví teplí, polodementní černí, poloďábelští nosatí – defilují před námi na břitkých kresbách. Mnohé mají jaksi napůl pohádkový, romantizující nádech: bílý rytíř skolí zlo, které ať na karikaturách vypadá sebeohavněji, nikdy nezkazí ten slavný patos. Snad ta polovičatost zneklidňuje. To, že ty obrázky nikoho nezabily. A přece! Vydavatele karikaturního plátku Der Stürmer po válce oběsili; nenakreslil jediný křivý nos.

Dnes už kvůli pár tahům štětcem nikoho nevěšíme. Pověsíme na něj udání a paragrafy. Což je v podstatě totéž. Paragrafy a smrt. K Vánocům nepasuje ani jedno. Ani ty obrázky se nehodí, ale přeci jen jsou snesitelné. Když víte, co si o nich myslet – což vám poví odbornice z největších. Tak příjemnou zábavu.
A příště třeba zase něco svátečně klidného.

Skinheadská sabotáž. Že nedovedeme z rasistické galerie vybrat zcela neurážející obrázek? Tady je!

Skinheadská sabotáž. Že nedovedeme z rasistické galerie vybrat zcela neurážející obrázek? Tady je!



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(2 hlasů, průměr: 5,00)

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Ostatní se štítky , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ