Recenze: Lída Baarová – 25 %

Lída Baarová podle F. Renče. Nebo je to Mark Zuckerberg?Úvodní titulky jsou přehlídkou Renčových melody boys, kteří si hrají s runami. Producent: Daniel Landa. Sponzor filmu: Karel Janeček (ano, TEN Janeček) – po spatření tohoto jména znalý divák odloží veškeré naděje.

První šok: Lída Baarová, na jejíž čtverhranný obličej byla radost pohledět, má v Renčově filmu nejkoňovitěji protáhlou hlavu ze všech hereček, neboť na 110% digitální rozšíření obličeje slovenské herečky evidentně nevyzbylo. Téměř všechny postavy ve filmu vypadají více jako Lída Baarová, než Tatiana Pauhofová v její roli. V části filmu, kde je L. Baarová uvězněna, T. Pauhofová přirozeně downgraduje až ke svému typickému jádru, kterým je defaultní postava ubohé Židovky v koncentráku. Tyto záběry lze okamžitě použít do připravované biografie Naděždy Krupské. Druhý šok: otec Baarové v podání Martina Huby vypadá jako 300procentní Žid, což už je ale naprostý, donebevolající výsměch skutečné podobě Karla Babky.

Joseph Goebbels, hraný Rakušanem Karlem Markovicsem, pro změnu vypadá jako popletený český strýc, ze všeho nejvíc připomíná Milouše Jakeše (zásluhu na tom má zejména nepadnoucí dabing Viktora Preisse). Tatam je Goebbelsova podivná uhrančivost vyvěrající z jeho skutečných fotografií. Hitler v podání letargického Pavla Kříže má v roce 1934 nepochopitelně šedivé vlasy i roztřepený knír, který mu trčí jako smeták snad deset čísel před hlavu. A jak ty nepodobající se hlavy mluví! Úsečné deklamace si do filmu odskočily snad z Ordinace v Růžové zahradě. Postavy odříkávají tupé, absolutně necivilní dialogy, jejichž jediným cílem je tvořit stafáž aktuální scéně.

Nejsměšnější jsou hovory mezi L. Baarovou a Gustavem Fröhlichem, které jako by vypadly z rané tvorby Tomáše Vorla, načež je nějaké dítě přepsalo po svém. (Takhle nějak si představuji «dialogy» z raného náčrtu scénáře.) Afektovaný «rozhovor» mladé studentky (která má sice prastarý MacBook, ale se svými dready vůbec nevypadá jako studentka v roce 2000) se starou Baarovou ztělesňuje křeč současného českéhu filmu.

Gustava Fröhlicha ztvárňuje jediný herec, který ve filmu za něco stojí (snad ještě s Heinrichem Himmlerem). Na diváka se po litrech valí patos a otravná doslovnost, v níž bezpečně ví, co se stane v následující «dramatické» scéně (chrstnutí šálku vody na matku L. Baarové při výslechu, uřezání nohy jejímu otci), nebo kolikrát ještě spatří záběr na Goebbelsovy šmatlavé nohy.

Prostředí říšských kanceláří je dokonale neživotné, z bezvýznamných rodinných scének kapou Pelíšky, nejen díky Simoně Stašové. Ale spíše zase jenom ta Ordinace. To vše je vyplněno klasickým klipovitým Renčem s jeho hrdě přiznaným kýčem a patosem v každém naivním rádobydramatu. Ještě že se režisér ovládá a neseká za sebou sto zbytečných záběrů po půl vteřině, jak je u něj typické.

Renč = fúze Trošky a Vejdělka? Už to tak vypadá… Jako by veškerý umělecký a schopnostní trust Filipa Renče představovaly dětsky trapné scénky polštářové bitvy či pitvořivého učení se německy, a vše ostatní už bylo jenom jakýmsi pokusem o zbytek celovečerního filmu.

Vše je podřízeno maximálně předvídatelnému a naivnímu koncipování jednotlivých scén. V jedné tak Lída Baarová nemá pod šaty žádné spodní prádlo, Joseph Goebbels zatáhne za šňůrku a divák uvidí holá záda. Naopak Jiří Mádl (alias mladý filmový producent), i zde prototyp nesmělého komika, musí Lídu Baarovou osahávat na ňadrech neobratně zpod jejím tričkem, neboť je to zkrátka komik, a také hranice sledování filmu byla stanovena na nízkých dvanácti letech, což lze filmu naopak paradoxně přičíst k dobru, vzhledem k notorickému zvyku českých filmařů povinně odhalovat všechny české (rozuměj: slovenské) «sexy zrzky» na zbytečných záběrech, jejichž umělecká hodnota je nulová.

Z filmu si divák, který byl dosud dementní, odnese, že Lída Baarová byla asi slavná a krásná (ha ha, Tatiano Pauhofová!) herečka, za Křišťálové noci gestapo vraždilo Židy a černochy, a že Joseph Goebbels a vůbec všichni náckové, stejně jako pováleční lidoví prokurátoři byli pěkní hajzlové. A možná i ten Hitler, který se zde ale mihne jen do počtu a udržuje jakýsi masarykovský odstup a uctivost Adama B. Bartoše, až se člověk pobaveně zamyslí, zda ten Křížův štěk Vůdce vlastně neheroizuje – což by byl asi jediný originální a světlý moment celé této zbytečné televizní inscenace maskované za film.

Nepochybuji o tom, že Filip Renč uspěl: natočil co chtěl, jak chtěl a s herci, které (nepochopitelně!) chtěl. Diváka ale nijak nepotěšil. Ovšem ani nenaštval, neboť každá složka jeho filmu Lída Baarová má naprosto prázdný, nulový náboj. Soudnému divákovi se film protiví především tragickým výběrem herců, jejich směšnými hlasy a dialogy, jakož i dalšími předešle zmíněnými atributami.

Lída Baarová s otcem (ve filmu)Starý Žid s dcerou, v zelené uniformě otec Lídy Baarové. Aha počkat, tohle je Renčův film…

Viděno 21. 1. 2016

25 %
(20 % + 5 % za to, že Lída Baarová na sklonku života [Zdenka Procházková] vypadá jako David Bowie tamtéž.)


Komedie jako komedie…



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(4 hlasů, průměr: 4,00)

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Život dnes se štítky , , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

6 komentářů u Recenze: Lída Baarová – 25 %

  1. Shalom Tydlitach napsal:

    z nich kape zavist jak z vodnika brcal! voni nevedi, ze dyz se zid rozhodne byt umelcem, ihned je z nej artista ? to je ta genialita zidi, puvod zavisti lidi ! tady pan Renc je umelcem, vo tom zadna, a ma narok na umeleckou licenci. laskave si uvedomej, ze az na par zapsklych hnidopichu nikoho nezajima nejaka historie, vetsina si ji chce zopakovat.. a zde zde Mistr vpasovava poselstvi z nejvetsich : ZA VSIM STOJI JEDEN VELKEJ ZID ! – jak pise zas a znovu Hasek ve Svejkovi. tak se nesnazej v tom kuse hledat historickou ci umeleckou hodnotu. filmy se tocej pro lidi. nejaky vkus ci zajem o historii ? pche!!

  2. milovnik poesie napsal:

    “ zidi zidum ! “
    chce se me rvat
    a se zatatou grimasou i pesti
    pazi pozvedat
    za pravdu, lasku bojovat…
    … nebo tak nejak to psal ten Macha v Maj Kampfu. nebo Hacha ?
    nevim, kdyztak me (p)opravte

  3. Tyrolačka napsal:

    Vtipná recenze. Výstižné. :-)))))) 1*

  4. Tyrolačka napsal:

    Další povedená :-)

    Lídiny hrátky s čertem. Renčova toporná pohádka o Baarové je k smíchu

    http://www.lidovky.cz/lidiny-hratky-s-certem-rencova-toporna-pohadka-o-baarove-je-k-smichu-11d-/kultura.aspx?c=A160122_103723_ln_kultura_hep

  5. Ctu rad zpravy z domova napsal:

    Negrboys a girls se rozhodli bojkotovat Oskara alebrz jejich etnikum neni zastoupeno v zadnem odmenovani tj kackami a panakem natrenym na zlato. Jak to ovsem prezije zidovsky Hollywood se neda odhadnout neb cerni se jim hodi na ruzne triky a oblbovani verejnosti . A co hlavni mirotvurce jez s Hilarii nechal dle osvedcenych navodu z pozadi (Wolfowitz Perle Kristol & spol) znicit v zajmu democracie perlu Afriky Libyi odkud ted proudi miliony dalsich negru do Evropy a jinde ..

  6. Anonymní napsal:

    Dnes jsem byla na filmu. Moc se mi to líblo. Kritici jsou jsou bezpohlavní, zapšklí,
    rádoby intelelektuální, zakomlexovaní chudáci.

VLOŽIT KOMENTÁŘ