Rozhledna Mařenka u Štěměch (711+32m) – výlet na slavnostní otevření

Sbírka fotek z rozhledny Mařenky (ano, již byly vyfoceny i Alpy) je ZDE.

***

27. října 2012 se měla otevírat rozhledna Mařenka na 711 m vysokém kopci u obce Štěměchy. Nakonec se objevil i přesný časový údaj, takže mi již nic nebránilo jet 40 km na slavnostní odhalení rozhledny.

Pokojně jsem se dostal až do osady Dašov, kde už bylo parkoviště pro návštěvníky rozhledny, anotované cedulkou; už na něm stála auta. Tím ovšem veškerá turistická podpora hasla. 20 minut do otevření rozhledny, a já zatím nikde neviděl žádné ukazatele k rozhledně, ani další výletníky. Navíc bylo sotva 5 stupňů a lilo jako z konve – až jsem dostal strach o foťák, který jsem jen omotal hadrem a uložil do dost promokavého mini-batohu. Na mapě to přitom vypadalo docela jednoznačně – okolo rybníka vpravo, po notné chvíli vlevo, a jsem u rozhledny.

Rybník jsem uviděl až poté, co jsem vyřešil dilema, zda pokračovat po asfaltce do kopce, nebo odbočit na pěšinu, u které stála jakási turistická nástěnka Lesů ČR, upozorňující na flóru a faunu, ale samozřejmě už ne na rozhlednu. Po chvíli další taková nástěnka, a další a další – upozorňující na kapradiny, na jehličnany. Na listnáče. Až jsem o nich začal pochybovat, zda jsou skutečně přínosné, když upozorňují na banální prvky každého lesa. Věděl jsem, že mám odbočit vlevo, a po chvíli jsem skutečně spatřil turistickou šipku velící odbočit vlevo. Odbočil jsem tedy a dál jsem následoval zeleno-modré punkty namalované na stromech.

Přede mnou se objevila předlouhá mírně stoupající rovná cesta, žádné stopy po předchůdcích, průsekem mne smáčel vytrvalý déšť. Krajina lesa se přitom vypínala k vrcholu po mé pravici; začal jsem pochybovat, zda jdu správně. Inu, nešel jsem. Další rozcestí už mi ale dovolilo následovat instinkt – lesní cesta, vlastně jenom nijak ohraničený průsek lesa, z něho nejprve mírně klesala, aby se pak vyšponovala do dlouhého příkrého stoupání, které vypadalo skutečně impozantně.

Povrch – vrstva promočeného listí, pod ní kluzké bahno. Zvlášť strmou část pěšiny jsem musel obejít nízkým porostem, aby mi poskytl lepší trakci. „Chci vidět zpáteční cestu,“ říkal jsem si pro sebe s tím, že určitě půjde o kvalitní asfaltku, a nahoře uvidím auta, jak už to v takových případech chodí. Supěl jsem srázem vzhůru, abych až v nejposlednějším okamžiku před sebou najednou spatřil davy spokojeně postávajících lidí, pár zaparkovaných aut a samozřejmě – rozhlednu.

Lidí bylo na místě, navzdory nepřejícímu počasí, překvapivé množství – určitě přes 150.
Na místě bylo pár stánků, v nichž se postávalo a popíjelo grog; v polním ohřívači čehosi se kouřilo; u jednoho stánku jsem si všiml i ohýnku. Vesměs však samé podružné věci, ještě podružnější než můj chybějící deštník. Po půlhodině čekání, v jehož úvodu byly předneseny projevy, začaly davy řídnout; kdo chtěl vyjít na rozhlednu (přestože věděl, že z ní kvůli mlze nebude mnoho vidět), už tam vyšel, a spokojený odcházel domů.

Hasiči u dveří mne ubezpečili, že mohu vystoupat nahoru; konečně jsem tedy i já stoupal na krásnou rozhlednu ve tvaru Reuleauxova trojúhelníku či Wankelova rotoru. Mistrovská práce se dřevem – mohutné trámy, po obvodu rozhledny a v přístřešku u vchodu ohýbané (to se často nevidí; navíc mi není jasná technologie ohybu takového trámu, neboť jsem shledal, že musí být buď ohnut, nebo slepen z několika tenčích ohýbaných profilů), drží pohromadě ocelovými spoji a lany.

Výška betonové části obložené kamenným zdivem je asi 10 m, dřevěná konstrukce s ocelovým schoditěm uprostřed pak zaujímá v celé výšce rozhledny dvojnásobek. Celá konstrukce se v ostrém větru jevila naprosto stabilní, např. oproti rozhledně Oslednice u Telče (jejíž konstrukce, kdy široké plošiny na centrálním tubusu podpírají po obvodu jenom tenké ocelové tyče, se ve větru kymácí přesně tak, jak lze z toho předpokládat – tedy značně).

Ani jsem se příliš nezabýval myšlenkou, jak dlouho dřevo vydrží ve svém novém lesku, když oprší a bude vystaveno podnebí, nebo jak dlouho potrvá jeho příkladná nosnost (jistě dost dlouho, snad i pár desetiletí), když vítr rozhlednu rozezvučel harmonickou melodií jakoby ze zjemnělých varhan či fujary.

Rozhled (za výborných rozhledových podmínek by přitom byly vidět i Alpy – Schneeberg a další vrcholy) byl znemožněn mlhou, která se jen tu a tam na chvíli roztrhala a odkryla nejbližší krajinu, načež se lidé na rozhledně rozjařili. Strávil jsem nahoře snad čtvrt hodiny (většina lidí jenom konstatovala mlhu, a vydala se zpátky na zem); s telefonem jsem zkoušel, kolik okolních GSM vysílačů lze na rozhledně zachytit (hodně, i rakouské a dokonce slovenské až odněkud od Malacek). Nakonec jsem taky slezl, ošlehán mrazem, větrem a deštěm, z věže, spočítal schody (156) a vydal se za těmi, co šli přede mnou, tentokrát rozumnou cestou zpět k autu do Dašova. Až na to počasí povedený výlet.

Výhled:


Červeně vyznačen výhled z rozhledny na krajinu (a naopak). Otevřít v celém okně

Závěrem interpretuji z mapy, co vše bychom z rozhledny za dobré viditelnosti mohli spatřit:
Na jihu alpské vrcholky (Ebenstein, Hochschwab, Hohe Veitsch, Schneeberg, …) 150 až 180 km daleko, na JV Děvín (77 km), rovinu u Laa a.d. Thaya (80 km) a za ní slovenské Malé Karpaty (140 km), na JZ vrchy Novohradska (100 km), na západě Javořici s vysílačem (27 km), na severozápadě a severu Křemešník (38 km), Železné hory (68 km) a Devět skal (60 km), na severovýchodě Drahanskou vrchovinu u Boskovic (87 km), na východě kopce mezi Rosicemi a Ivančicemi (50 km).
Samozřejmě budou vidět věže dukovanské elektrárny (33 km), vysílač v Domamili (11 km), komíny v Třebíči, větrníky v Pavlově u Jihlavy (14 km) a v hornorakouském Japons (43 km) a další výškové stavby v okolí.


Celková výška rozhledny: 31,8 m
Vyhlídková plošina: 28 m nad zemí

Otevření: říjen 2012

- Sláva všem dělníkům a projektantům! Fotogalerie ze stavby ZDE -


11. 4. 2013
Nevím, jak na Mařence, ale 27 km západně od ní byla dnes vynikající dohlednost (Kostelní Myslová: 60 km). V praxi to vypadalo ještě lépe, takže byly vidět přes 150 km vzdálené vrchy Alp. Na kopci nad Poldovkou jsem tak mohl pořídit snímky Schneebergu, Ötscheru, a mezi nimi vzdálenějších alpských hřebenů. Přeji tedy návštěvníkům na Mařence podobné – i lepší – výhledy. (A sobě a lidem z okolí Poldovky, jak jinak, rozhlednu…)

Schneeberg od Hradiska u Poldovky, 8 km J od Javořice

Schneeberg od Hradiska u Poldovky, 8 km J od Javořice

(Další fotky Alp z jiných dní ze stejného místa jsou ZDE)

***

(Sbírka fotek z rozhledny Mařenky je ZDE.)

Rozhledna na nejvyšším vrcholu Vysočiny? Jdeme do toho:



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(3 hlasů, průměr: 3,67)

-


Loading ... Loading ...

1 komentář u Rozhledna Mařenka u Štěměch (711+32m) – výlet na slavnostní otevření

  1. Pingback: Rozhledna Valtínov – Havlova hora (680+44m) | ondřej sidor * Krása | média | dění

VLOŽIT KOMENTÁŘ