Rozhledna Brandlín / Poldovka / Velká Lhota (760+40m) – koncept

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ:
Zajímá-li vás spíše výhled z Javořice, klikněte SEM!

Napsáno 31. 3. 2012 a průběžně doplňováno.
Článek již není příliš aktuální – postupem času logicky vyplynulo, že tak podstatnou rozhlednu, jaká zde byla popisována, je nejvhodnější umístit na Javořici. Střízlivější věž samozřejmě nechť klidně vznikne i na Hradisku/Pivničkách.

Rozhledna na nejvyšším vrcholu Vysočiny? Jdeme do toho:


Základní charakteristika rozhledny

Rozhledna Pivničky.

Rozhledna Pivničky. A jak si ji představujete Vy?

Hlavní atributy:

  • propojení s Velkou Lhotou (skrze naučnou stezku ‘Valdenská a česká reformace’), Studenou a Javořicí
  • vstup volný, celoroční
  • čtvercový půdorys
  • obdélníkový tvar
  • nejvyšší rozhlednová plošina v 800 m n. m.
  • specifický design odrážející ducha lokality


Zajímavosti designu:

  • točité schodiště bez středového tubusu je vepsané do čtvercové trubkové konstrukce
Hradisko (vlevo) a Pivničky z úbočí Javořice

Hradisko (vlevo) a Pivničky z úbočí Javořice, květen 2013

Výhled

Výhled z teoretické rozhledny na Pivničkách:

Červeně vyznačen výhled z rozhledny na krajinu (a naopak). Otevřít v celém okně

Výhled z teoretické rozhledny na Hradisku:

Otevřít v celém okně

Co by bylo z rozhledny vidět? Telč, Dačice, Studená, Slavonice, okolní vesnice, SZ až SV krajina Vysočiny (kopec Strážiště u Pacova, CHKO Žďárské vrchy, vrch Havlina u Arnolce), kopce u Třeboně a Českých Budějovic, obě jaderné elektrárny (Temelín – 69 km, Dukovany – 60 km. Chladicí věže Dukovan by byly nejspíš zacloněné kopci u Želetavy, avšak byla by vidět pára, která z nich stoupá, pokud by tato stoupala alespoň 70 m nad věž; viz: bez páry a s párou.), větrníky v Pavlově u Jihlavy (19 km) a v hornorakouském Japons (40 km), další výškově výrazné stavby (Javořice, hydroglobus ve Strmilově, vysílače v Domamili, …), Podyjí. Kopce u Protivína, za dobré viditelnosti předhůří Alp (Schneeberg 2076 m) a šumavské vrcholy (Kleť, Libín, Boubín, …), 250 m vysoký meteorologický stožár u Košetic u Pelhřimova (50 km).

Vypočítaný výhled z:

Zeleně vyznačená krajina = za ideálních podmínek viditelná z rozhledny.

Virtuální panoramatické výhledy:

Z myšlené rozhledny (Pivničky):

Z myšlené rozhledny (Hradisko):

Z telčské Oslednice:

Současný výhled ze svahu nad Poldovkou je ve skutečnosti notně omezen stromy, je možný jen ve výseči 115–245 °, nejsou tedy vidět šumavské vrcholy, jak by se mohlo zdát z panoramatu. Z panoramat vyplývá, že mezi plošinou ve 40 a v 80 m nad zemí není, z hlediska výhledu, přílišný rozdíl. S rostoucí výškou rozhledny se pouze obzor čím dál více napřimuje a jeví se méně zploštělý.

Výhled od Poldovky (klikněte pro zvětšení)Výhled do krajiny z kopce nad Poldovkou (klikněte pro zvětšení). Celá panoramata ZDE.

Umístění

ZDE – ODKAZ DO MAPY
(49.1569916667 15.32598)

Na vrchu kopce je v současnosti mýtina s oplocenou výsadbou mladých stromků, část mýtiny zaujímá prostý kamenitý a zatravněný terén.
Až na samotný vrch vede široká cesta, dostupná z osady Poldovka, nebo ze silnice západně od vrchu.

Důvod umístění

Protože bydlím poblíž, asi! Ba ne. Umístění rozhledny se odvíjí od jediné věci.
Velice mne mrzí, že žádná rozhledna nestojí na vrchu Javořice (837 m). Přesněji, že areál vysílače Javořice není upraven pro účely veřejně přístupné rozhledny. Prý na Javořici rozhledna nemůže být, že by rušila signál vysílače.

Tak nevím. Nápad obestavět patu javořického vysílače samonosnou konstrukcí (čímž by pochopitelně nedocházelo k žádnému rušení, neboť rozhledna by se nacházela přímo v ose vysílače, a navíc hluboko pod všemi anténami), která by měla rozhlednovou plošinu ve výšce cca 20 m asi napadl jenom mne, že? Dokonce existuje ještě jednodušší řešení – upravit pro veřejný přístup tento asi 25m stožár u vysílače (nejspíš by bylo nutné postavit jiný). I z něj by byl možný výhled do krajiny, který je v současnosti na Javořici, kvůli okolním stromům, zcela nemožný.

Jsem tedy pro stavbu rozhledny na kótě Pivničky u Poldovky, lhostejno, jaké rozhlednové aktivity se případně (ne)budou dít na Javořici (minimálně upravení zmiňovaného stožáru na rozhlednu by Javořici prospělo).

Samozřejmě, že se za rozhled z Javořice velmi přimlouvám, jak je jistě zřejmé z tohoto článku.

Další argument pro umístění

Nepočítaje Javořici jsou Pivničky s Hradiskem nejvyššími kopci v širé oblasti. Právě na takovém kopci má rozhledna, podle mého názoru, stát.

Nejbližší kopec podobné výšky je Vysoký Kámen u Kunžaku (732 m) – blízko něhož zatím utěšeně vyrostla rozhledna nad Valtínovem –, vzdálený 13 km na jihozápad, opačným směrem od místa plánované rozhledny jsou vysočisnké pahorky a kopečky, z nichž žádný se však nevypíná k 700 m, natož přes. Což rozhlednu velice opravňuje existovat v uvedené lokalitě.

A co takhle Hradisko?

Jen 900 m V od kóty Pivničky leží shodně vysoká kóta Hradisko; stejně jako v případě Pivniček jde o zalesněný kopec. Avšak s horší přístupovou cestou, navíc na vrcholku kopce se nachází obrovské zvětralé balvany. Co víc, podle zasvěcených informací na Hradisku už rozhledna stála. Neznám zatím podrobnosti, a tak bych tipoval, že šlo o konstrukci zeměměřičské věže (která samozřejmě jako rozhledna sloužila), která zde mohla stávat tak mezi 40. až 60. lety. Pokud snad ona ‘rozhledna’ byla ještě staršího data, tím lépe. Uvažoval jsem i možnost, že by rozhledna stála na Hradisku, poblíž těchto turisticky zajímavých útvarů. Ale právě kvůli nim se mi zdá přítomnost rozhledny zpupná a nežádoucí, nemluvě o horším přístupu pro vozidla při stavbě rozhledny. Nepochybuji o tom, že technika by si poradila i s výstavbou na Hradisku, stále se mi však jeví vhodnější protější kopec. Přístupová cesta k Pivničkám se velmi vhodně vyhýbá veškerým sídlům. Přístup pro pěší turisty z Velké Lhoty přes Poldovku by měl být samozřejmě standardně umožněn. Stejně tak je jasné, že by rozhledna na Pivničkách navázala na turistickou trasu k Hradisku. Po převálcování objektivními argumenty, které by naopak nepopiratelně dokazovaly vhodnost umístění na Hradisku, bych samozřejmě ustoupil. Tato konsenzuální debata by měla určitě proběhnout.

Výška rozhledny

Vyhlídková plošina by měla být minimálně ve výšce 40 m nad zemí; to dá dohromady pěkných 800 m. Architektonickým zakončením, které však už netvoří hlavní tvar a objem rozhledny, by se výška dobrala cca 45 m.
Ovšem když vidím plány na 65 m vysokou rozhlednu, sílí můj dojem, že se držím příliš při zemi. Při pohledu na ten úžasný typizovaný příhraďák Ing. Moniky Sirné (Tím neříkám, že není úžasný, ba právě naopak. Ta výška je úžasná.) jsem se zamyslel na déle než jednu vteřinu, během níž Monču napadla její příhradová věž, jakých v ČR stojí stovky, a začal jsem uvažovat o vyhlídce v 60, nebo dokonce 80 m.

Typ rozhledny

Typizovaný montovaný příhradový stožár se jeví nejpravděpodobněji. Zjevně nejlevnější a (mnohými podobnými instalacemi po ČR) prověřená varianta; navíc relativně ladná konstrukce, avšak současně s vyhlídkovým ochozem ve znamenité výšce.
(Typizované tubusové rozhledny, na nichž je široký nosný tubus obepínán točitým schodištěm, zřejmě mívají vyhlídkovou plošinu níže.)

Nejen po návštěvě krásné a originální rozhledny Mařenka myšlenku typizované rozhledny velmi přehodnocuji, ba zavrhuji. Pokud zde má být vztyčena rozhledna, pak v důstojné a originální podobě, která koresponduje se zdejším geniem loci.

Další atributy rozhledny

Vzhledem k tomu, že v oblasti je slabý signál především operátora Vodafone, je nasnadě, že na stožáru rozhledny by mohly být umístěny antény operátora. To je zajímavá skutečnost – v takovém případě by totiž nějaký operátor zřejmě mohl výstavbu finančně podpořit, snad i iniciovat.
(T-Mobile v současnosti tento stav částečně zlepšil umístěním antén na stávající stožáry konkurence [Šach, Markvarec].)

Finanční aspekty

Nejpalčivějším problémem všech stavebních děl jsou finanční zdroje. Nemajíce je aktuálně k dispozici, lidé snadno pozbývají zápalu, ba rezignují na snování plánů k realizaci stavby.
Pokud má něco vzniknout, nejprve se hledí na to, kdo to zaplatí. Nikomu se nechce platit nic. A když, má požadavky. Takže potom vznikne něco úplně jiného, než vzniknout mělo a chtělo. A naopak, kdybych já osobně disponoval pár miliony, rozhledna by do půl roku stála, napadá mne realisticky.

Dejme tomu, že rozhledna by stála („By stála.“ Už v tom spojení je všechna skepse a antientusiasmus. „By stála! Ale koho by stála? Takového mecenáše bych chtěl/a vidět, který by strkal prachy do věže v lese!“) pět milionů. Možná více, čert to vem. Za takové peníze je deset podnikových aut, která následně několik roků každý den slouží ku prospěchu pracovníků, kteří jimi jezdí do svých kanceláří vyplňovat tabulky v Excelu, potažmo ku prospěchu podniku.

Jaký prospěch je z rozhledny, navíc z takové, která nestojí poblíž frekventované turistické trasy, ani v její blízkosti nebude zbudováno kasino, ba co víc, z rozhledny, která by měla být bezplatně přístupná po celý rok?

Je zřejmé, že vybudování rozhledny je docela iracionální záležitostí, zvláště v dnešní nelehké době, která zavrhuje vše, co bezprostředně negeneruje zisk, nebo co není neodkladně potřebné pro masu lidí, se slovy: „Vyhozené peníze!“

Peníze nejsou, přitom má však člověk pocit, že se válejí na ulici, respektive na fondech EU, která se jich ještě ráda zbaví, když se napíše uctivá žádost o dotaci na fotovoltaické haraburdí uprostřed pole, na bioplynárnu nebo na podobný nesmysl, který právě letí, a jehož přínos je pro většinu obyvatel (mimo majitelů fotovoltaického lánu a spaloven hnoje) záporný, jak již všichni dobře víme z pohledu na vyúčtování za energie.

Je čas napsat žádost o dotaci na rozhlednu. Napišme do ní, že bude stát v údolí, a že i kdyby z ní teoreticky mohlo být něco vidět, pro zdejší sněhové vánice, trvající většinu roku, to stejně vidět nebude. Schody budou tak vysoké, aby výstup na rozhlednu zvládli bez infarktu jen mladí vojáci. Rozhledna pak bude – na počest EU – otevřená jen každý 29. únor.

Divil bych se, kdyby taková žádost o dotaci nebyla vyslyšena. Spíš ještě vyhraje soutěž o nejlépe proinvestovanou dotaci, kde rozdílem třídy porazí všechny žádosti o dotace pro solární plantáže a bioplynárny.
Dejme se do toho!

Nakonec – Karel IV. své pražské hradby, tzv. Hladovou zeď, podle pověstí stavěl prozíravě v těžkých časech, kdy zemi postihl hladomor, aby nuzáci měli práci a za ni jídlo. Mrakodrapy se prý také staví v dobách finančních krizí, jako by stavitelé doufali, že až se postaví, bude už jenom lépe (v kancelářích se usadí nájemníci a mrakodrap bude prosperovat) – dokončovaný nízkonákladový věžák AZ Tower v Brně je toho příkladem.

Proč tedy nepostavit rozhlednu i z podobného důvodu? Aby pak stála jako memento, že jsme přežili i tuto jakousi ekonomickou krizi, která je prý všude kolem (a ona je to snad i pravda), a my bychom na ní mohli svým dětem při rozhledu po krajině vyprávět, že i v těžkých časech se dají zbudovat velké věci – nebo spíš vysoké.

Poznámky

Každý, kdo bude chtít uvést konkrétnější poznámky a návrhy, nebo klidně jenom své postřehy, zkušenosti a dojmy, nechť tak směle učiní v komentářích pod článkem.

Tato stránka není žádným soukromým prostorem jejího autora; klidně si nad ní odklepejte cigaretu a moudře a dlouze hovořte, respektive pište.

Závěrem bych chtěl podotknout, že nemám patent na rozum, a výše uvedený text je vpodstatě pouze zveřejněním mého názoru v hrubých obrysech, které by se měly dále cizelovat v dialogu s dalšími zúčastněnými lidmi dobré vůle a pevného odhodlání.

Pokud se kdokoli cítí být ohledně plánované rozhledny jakkoli účasten, může mne kontaktovat i e-mailem:
osidor(zavinovačka)gmail(tečka)com
Děkuji
Ondřej Sidor

Alpy - výhled z HradiskaTakhle je občas vidět rakouský Schneeberg z úbočí Hradiska, stejně tak i z Kašparova kopce pod Pivničkami. Rozhledna by výhled na západ až jihovýchod rozšířila o pohledy i na severní horizont. Celé panorama ZDE.

Historie pomýšlení na rozhlednu z pohledu autora

léto 2003na poli nad Brandlínem se tyčí čtyřmetrový plovák ze šlapadla, který jsme tam s mým bratrem přinesli z 800 m vzdáleného smetiště a zasadili do země. Vpodstatě šlo o akt buřičství, který měl zdejší krajinu zbavit nevinnosti a ponížit ji před člověkem, který se již nezalekne jejích nekonečných polí a luk. Už za několik dní byl plovák kýmsi vychýlen a posléze odvezen zpět na smetiště, nicméně performance vzbudila netušený ohlas – jeden člověk ze vsi sám od sebe přiznal, že ho přítomnost zdálky viditelného objektu na kopci znepokojila a měl podezření, že jde o nějaký vysílač.

2004 – první návštěva rozhledny/vysílače Oslednice, už tehdy jsem z ní měl smíšené pocity, neboť mi přišla jako docela velkolepá rozhledna, ze které však není kdovíjaký rozhled

2005 – nápad postavit rozhlednu na místě, kde stál zmíněný plovák.

2008-10 - stále naléhavější přemýšlení o rozhledně; zprvu na nerozumných místech

2011 – znovu objevuji Kašparův kopec nad Brandlínem. Jsem přesvědčen, že rozhledna by mohla stát na Pivničkách či u Hradiska.

2012 – V Ozvěnách čtu vyznání otců z Velké Lhoty, kde padne slovo, zda nepostavit rozhlednu na Hradisku.
Návštěva Javořice, rozhořčení z nemožnosti rozhledu.
Konečně prohlídka samotného vrcholu Pivničky; byl jsem překvapen příhodností a šíří přístupové cesty.

Zde jsou uvedeny novinky.

23. 6. 2012:
V akčním plánu pro Dačicko je u Studené uvedeno „výstavba rozhledny“ v letech 2012-17, s velmi odvážnou předpokládanou cenou 5 000 000 Kč; viz ODKAZ! Domnívám se, že za tuto cenu by se skoro postavily dvě -  umírněná na Javořici a odvážnější u Poldovky. Nebo naopak.

24. 6. 2012:
Za týden zhlédlo tuto unikátní stránku 14 unikátních návštěvníků. Blahopřeji jim! Plakáty, upozorňující na tento text, jsem upevnil 16. 6. na nástěnky v šesti obcích (v Horních Němčicích, Maršově, Mysleticích, Řečicích, Sumrakově a Velké Lhotě) a dál jsem se o jejich osud nezajímal; toto je tedy výsledek.

1. 7. 2012:
Zajímavý výsledek. Hradisko se z různých míst jeví vyšší než Pivničky. Podle map jsou přitom oba vrchy vysoké nachlup stejně – 759,6 m.
Podle starého turistického průvodce mají zase Pivničky 758 m, kdežto Hradisko dokonce 769 m.
Nedalo mi to, a provedl jsem vlastní měření. Na mýtině na Pivničkách určil můj GPS zapisovač výšku 770 až 774 m, u geodetické značky na Hradisku naměřil paradoxně nižších 764 až 767 m. (Cca 10m rozdíl oproti oficiálnímu údaji je jistě způsoben rozdílnou metodikou určení nadmořské výšky, jak ji určuje GPS, a jak exaktní geodezie.)

léto 2012:
Navštívil jsem vrch Bába 665 m u obce Jersice, o kterém jistě nejen přespolní z novoříšského spolku Nokus uvažují už delší dobu jako o vhodném místě pro rozhlednu. Jde o velice příhodné místo; na zalesněném vrchu zatím stojí pouze posed s „výhledem“ do hlubin lesa. Z rozhledny nad Jersicemi by přitom byly pěkně vidět hned čtyři západomoravská městečka – Dačice, Telč, Jemnice a Nová Říše – viz mapka výhledu. Za dobré dohlednosti samozřejmě Schneeberg a další vrchy nejvýchodnějších Alp.

11. 9. 2012:
A zatím 27 km na východ nepozorovaně, z evropských dotací, vzniká 31 m vysoká rozhledna Mařenka u Štěměch. Má dokonce svůj odkaz na mapy.cz.
Co víc, VÝHLED z ní bude brilantní.

27. 10. 2012:
Neuplynuly ani dva měsíce, a rozhledna Mařenka u Štěměch byla slavnostně otevřena. Nemám co dodat; je to krása.

27. 12. 2012:
Dohlednost 70 km, nad Poldovkou / Brandlínem byl pěkný výhled.

30. 1. 2013:
Staví se už druhá rozhledna v blízkém okolí – v ani ne 10 km vzdáleném Valtínově.

1. 3. 2013:
Jak se bezpečněji dostat na vrchol skály na Hradisku? Po krátkém žebříku na východní straně. (Jen taková legrácka. Výhled by stejně nebyl valný – musely by se vykácet stromy. A rozhledna, která závisí na tom, zda ji nepřerostou stromy, za mnoho nestojí.)

Hradisko s žebříkem?

Hradisko s žebříkem?

11. 4. 2013:
Pod dojmem plánů na rozhlednu na Rýdově kopci u Děbolína u Jindřichova Hradce i já sednu k rýsovacímu prknu – tedy k tužce a papíru -, abych načrtl možnou podobu budoucí rozhledny. Výsledek zde pak uveřejním…

25. 7. 2013:
Jak jsem slíbil, tak se stalo. Ještě doplním skici (to je slovo, co?) některých architektonických detailů…

15. 8. 2013:
Existence geodetické triangulační věže nad Brandlínem potvrzena pohlednicí. Cca 5 m nad okolní les ční pravidelný objekt, který těžko mohu považovat za strom; z rozboru fotografie je navíc patrné, že stojí na kótě 670 m. Foto (cca 1960) ZDE.

Ilustrace na plakátu je flagrantní nadsázkou. Zvlášť rozhlednu Oslednice bych si netroufl nijak hanobit, protože: a) je z ní pěkný výhled na Telč; b) byla zamýšlena jako telekomunikační stožár mobilních operátorů, nikoli výhradně jako rozhledna.


Vy prej chcete postavit rozhlednu?

Související odkazy (klikněte na ikonu):





Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(2 hlasů, průměr: 5,00)

-


Loading ... Loading ...

5 komentářů u Rozhledna Brandlín / Poldovka / Velká Lhota (760+40m) – koncept

  1. Ahoj,
    zdravím nadšence pro stavbu rozhledny.
    Jsem aktivní členka Klubu přátel rozhleden (taky kdysi studentka VŠ s podobnými nápady) . Angažuji se v KPR (nejsem ovšem ve vední KPR) v boji proti stavbám rozhleden na nesmyslných místech a opakujících se modelů. Napsala jsem odkaz na Tvůj web na naši diskusi – viz odkaz výše, jukni se a pokud budeš chtít, bude asi možno se ohodnout na zveřejnění odkazu na našem webu pro stavitele rozhleden.
    Když tak mi napiš a uvidíme, co pro Tebe mohu udělat.

  2. OS napsal:

    Dobrý den,
    abych pravdu řekl, zprvu mne trochu zneklidnilo, že píšete odněkud ze SÚJB a navrch jste se sem podle statistiky dostala po zadání výrazu „výhled z rozhledny na Dukovany“. :)
    Angažování v KPR a současně boj za unikátnost rozhleden, to zní velmi nestranně a ušlechtile; přiznám se, že moje ideály jsou osekanější – „Vysoký kopec (s výhledem min. 100 km na několik stran) -> rozhledna“.
    Někdy ani ten kopec nemusí být – co říkáte na příhradovou věž (naneštěstí neslouží jako rozhledna) u znojemského Kadova (ODKAZ)? Kde se vzal, tu se vzal, ze znojemské roviny ční asi 70m stožár. Ale to je extrém (s nímž já nemám sebemenší problém).
    O duplicitě s případnou rozhledovou konstrukcí na Javořici, už mnoho let (ne)plánovanou, podle mne nemůže být řeč – jen vzduchem je to 7 km daleko…
    Díky za odkaz na vaše stránky!

  3. Žábra napsal:

    Ahoj, ty Tvé souřadnice shora uvedené mě hodí do Španělska, do města Zomora. Mě to našlo tyto souřadnice jako správné pro Pivničky: 49°9’25.194″N, 15°19’34.320″E .
    Jinak stavba rozhledny na tomto místě by byla velmi vítaná a doufám, že se Tvůj záměr podaří prosadit. Hezký den přeje Jan Pech, Praha.

  4. OS napsal:

    Děkuji Vám za komentář.

    Všiml jsem si, že v nedávné době bylo káceno zrovna kousek jižně a JZ od Pivniček, až mne to zarazilo.

    Ač nejsem vůbec příznivcem takových radikálních zásahů (mnoho let žádná lesnická aktivita, a najednou mýtina) – a zvláště dnes, kdy se jenom hledá, kde by se dalo co vytěžit a zpeněžit, viz Šumava –, tudy by snad v ideálním případě vedla cesta.

    Vymýtit Hradisko, dřevo prodat zavedené české firmě, a za utržený obnos postavit rozhlednu. Nebyly v minulosti oba kopce skoro holé? Nic si alibisticky nezdůvodňuji, jen se ptám. Zaklínadlem otevírajícím dveře k finanční podpoře je dnes strašné slovo „obnova“, proč tedy nevypracovat projekt „Obnova lesního porostu na Pivničkách a Hradisku do stavu z 50. let 20. století, vybudování rozhledny“? Na první pohled cynický pragmatismus pro mne, kterému je milé, když starý les zanikne přirozeně ve vichřici, jakož jistě i pro mnoho jiných lidí; na ten druhý taky. Na(ne)štěstí dnešní doba přeje třetím cestám a pohledům, a je jen na člověku, jak se s tím vyrovná a jak toho využije ve společný prospěch.

    Bohužel se v těch lesnických počtech nevyznám; kdoví, třeba by ani trojnásobné vykácení rozhlednu nezaplatilo. Domnívám se nicméně bohužel, že dnešní pojetí trhu vylučuje použití jmění z vykácených stromů ve společný prospěch; každý si střeží, co by si zprivatizoval pro sebe.

    Domnívám se, že cesta k rozhledně povede naopak přes zkušené matadory, ba seniory, kteří vědí, co na koho platí, a mají kontakty.

    Bude zřejmě nutné využít ty zprofanované evropské dotace, byť se mi z takového financování dělá ouzko, protože považuji za neadekvátní a nedůstojné platit lokální turistické stavby ‘evropskými’ penězi, které by dle mého soudu měly jít na důležitější prvky státu (dálnice, školy, nemocnice).

    Každopádně – když člověk vidí, co vše je z fondů financováno, i použití financí na rozhlednu ještě vypadá velice racionálně.

    10-15 milionů, a rozhledny na Javořici a Hradisku či Pivničkách stojí. Je to až k smíchu, jaký je to plivanec v tom dnešním moři milionů a miliard, plynoucích všemi směry. Musíme ten plivanec vydolovat.

    Rozhledna nad Valtínovem ukázala, že to jde, když se chce. Maje před očima valtínovský úspěch, kráčejme k cíli, byť klidně se zcela jiným přístupem. Jistě neexistuje jenom jedna cesta.

  5. Vlastislav Lojka napsal:

    Se zájmem jsem si přečetl vše, co je zde uvedeno. Na Hradisku, nebo Pivničkách /to mě nikdy nenapadlo/ by rozhledna určitě být měla. Hradisko je v letních měsících hojně navštěvované a turisté by rozhlednu jistě ocenili. Výhled by stál za to. Vykácení stromů okolo kamene na Hradisku by možná stálo za úvahu. Bylo by to sice řešení na kratší dobu, možná padesát let, ale laciné a alespoň nějaké. Na Pivničky je skutečně dobrá příjezdová cesta, která by stavbu rozhledny poněkud zlevnila. Jsem velmi rád, že jste myšlenku výstavby rozhledny oživil a vážně se tímto tématem zabýváte. Když prý člověk o něco hodně usiluje, tak prý toho také dosáhne. Jste mladý člověk a věřím, že jednou třeba budete rozhlednu slavnostně otevírat. Chtěl bych se toho ještě dožít, držím Vám palce. Zdravím, Vlastislav Lojka.

VLOŽIT KOMENTÁŘ