S cedulí na věčné časy

Ten pokrok! Plech vystřídalo moderní dřevo. Lidé už se dnes u cedulí také nefotí s úsměvy plnými vděku, neboť je, zhýčkaní, považují za něco samozřejmého. Přivykli jsme blahobytu…

Sovětský svaz přítel náš nejvěrnějšíNajdi rozdíl 40 let. Ať rudý nebo modrý, Veliký svaz je přítel tvůj nejvěrnější – a cedule je jeho prorok

Foto z roku 1975 (originál ZDE!) mne velmi zaujalo. Pokud je lipová ratolest překřížená nad srpem s kladivem dodatečným dílem neznámého umělce (nechce se mi věřit, že malíř by ji takto podivně, bez přiměřené mezery, nechal kolidovat se sovětským symbolem), je to naprosto geniální a nadčasový akt odporu.



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(1 hlasů, průměr: 5,00)

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Život dnes se štítky , , , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

2 komentáře u S cedulí na věčné časy

  1. Palenik Hus napsal:

    Nechci autorovi brat iluze o chrabrosti odbojneho naroda ceskeho, ale mam dojem, ze zelena ratolest krajcem pres srp&kladivo nebylo v tech dobach husakovske agonie nicim neobvyklym.

  2. kleberstein shmoa zpravodaj pro velky israel napsal:

    Duni duni kopec v kterem jsou ty kone na zachranu naseho zidonaroda. Tusim jmenem Blankhillstein.

VLOŽIT KOMENTÁŘ