Žid patří do kavárny! (A jako farář i do synagogy.)

Žid v kavárněCo je vlastně zač ta – dnes tolik skloňovaná – «pražská lumpenkavárna»? Nejspíše se vám vybaví pražská kavárna Slavia, zázemí stejnojmenného fotbalového klubu. Hráči z ní vybíhali přímo na hřiště, mnozí s šálky horké čokolády v rukou, či převlečeni za šantánové zpěvačky. I ti nejtvrdší soupeři, když spatřili docela nesportovní výzor i výkon kavárenského mančaftu, v úctě poklekali na trávník a se slzou v oku, odloživše veškeré své předsudky, křičeli slova obdivu: «Jů, jde Slavie!» V kavárně Slavia se také scházeli baviči Šimek s Grossmannem, aby zde za hrst šekelů šili srandu na míru aktuálnímu politickému režimu. Ale že by kavárenské prostředí mělo kdy něco společného se Židy? To je vyloučeno!

Tedy pokud nedáte na dost otřesné vzkazy přední české xenofobky a proputinovské neonacistky Táňi ‘Tanji’ Fischerové, která má tu drzost prohlašovat, se svou kremlofilní grácií, nahnědlou jako dubový stůl v pivnici, že – citujeme: «Žid do kavárny prostě patří.» No, aspoň že ne rovnou do pece. Pro účely studia současných forem e-antikavárnismu zde přetiskujeme článek «Žid patří do kavárny, vlastně do Bejt Café», v němž Fischerové štvaní zazní, a který Židům po vzoru norimberských zákonů diktuje, kde je jejich místo. V kavárně…

Žid patří do kavárny, vlastně do Bejt Café

Březen patří k měsícům, které lidé příliš nemilují. Venku zuří plískanice, dny jsou krátké, noci dlouhé a citlivější povahy lehce propadnou trudnomyslnosti. Teď si možná pomyslíte, že jako Cimrman na cestě k severnímu pólu vytáhnu míč a začnu vás lákat na volej. Ale nezdravý pohyb je, jak říkal sir Winston Churchil, největším nepřítelem tělesného zdraví. Zato v kavárně… Ano, slyšíte dobře. 14. dubna, přesně v 19 hodin, obnoví svůj provoz legendární Bejt Café a «bruchim habaim!» se rozlehne v prostorách Divadla na Prádle v Besední ulici.

A proč zrovna tam? «Přemýšlel jsem o tom, jak dát naší kavárně nový rozměr. Divadlo na Prádle je totiž geniální tím, že jeho součástí je skutečná kavárna a po představení bude vyhrazena jen pro nás. A přesně o to mi šlo. Nerozejít se hned, jak dozní potlesk, ale strávit u šálku kávy nebo sklenky vína příjemný večer s přáteli a s lidmi, které máme rádi,» vysvětlil ředitel Bejt Praha Peter Gyori. Hned na prvním letošním diskusním pořadu přivítáme vzácné hosty. Přijde mezi nás herec a bouřlivák Jan Kraus, v doprovodu patriarchy Církve československé husitské ThDr. Jana Schwartze. Jde o velmi zajímavé osobnosti, ale kromě toho oba patří i k vášnivým milovníkům kavárenských zařízení všeho druhu. Jan Kraus dokonce tvrdí, že patřil k pravidelným štamgastům už od útlého věku.

«Ke kavárnám mám vztah veskrze pozitivní. Je to zřejmě jedno z nejlepších míst, které kdy lidé vymysleli. Můj tatínek mě do kaváren brával od malička a cíleně mě tak vedl k pozitivním hodnotám. A na pana Schwartze se těším velice. Jde o velmi zajímavého a příjemného člověka,» svěřil se Jan Kraus. Jan Schwartz patří k lidem, kteří občas svými názory i činy nadzvednou některé svoje spoluvěrce. I když v Třebíči kdysi sloužil jako farář, seznámil se ve svém svatostánku se Židy z celého světa. Jeho «kostelem» totiž byla někdejší synagoga. «Vyrostl jsem vlastně na židovském hřbitově v Třebíči a později jsem sloužil jako farář ve zdejší bývalé synagoze. Nechtěl jsem, aby lidé zapomněli, a tak jsem do čelní stěny chrámu nechal zabudovat menoru a vedle kalich s Biblí.

Zažíval jsem tam pozoruhodné situace, kdy přicházeli lidé ze zahraničí, chtěli posedět, zavzpomínat. Byl to velmi srdečný vztah a často na tyto okamžiky vzpomínám,» prozradil patriarcha. Kromě diskuse se Jan Schwartz samozřejmě těší i na dobrou kávu. «Jsem z Moravy a rád piju víno. Na pivo nejsem, ale kavárny mám strašně rád. Jsem přesně ten typ muže, který má tvář ošlehanou kavárenským ventilátorem,» usmál se Jan Schwartz.

Přátelé, neváhejte! Odložte chmury, nasaďte úsměv a vyražte do naší kavárny. Mimochodem – účast v příštích pořadech přislíbila také herečka a poslankyně Táňa Fischerová. O kavárnách má taky jasno. «Miluji kavárny. A víte proč? Žid do kavárny prostě patří,» vzkazuje všem Táňa Fischerová. A na závěr jednu starou anekdotu. Jak jinak, pochází z míst, kde se popíjí káva: Moric Kosiner přijde do kavárny a volá na svého přítele Goldsteina: «Honem běž domů, Isidore. Tvoje Saraleben tě podvádí s tvým nejlepším přítelem.» Isidor utíká domů, ale za necelou půlhodinku se do kavárny vrátí. Sedne si vedle Morice a praví: «Co to děláš za hloupé řeči o nejlepším příteli. Toho chlapa jsem nikdy předtím neviděl.»

Článek vyšel v roce 2004 na serveru Maskil, který sám sebe označuje jako «měsíčník židovské liberální společnosti BejtSimcha». Můžete si jej každopádně přečíst či stáhnout i odtalmud.

Ilustrační foto

Žid v kavárně. Ilustrační foto (menachemkaiser.wordpress.com)


Aktualizováno.
Existuje také TJ Slavia Hradec Králové. Tělo si tam můžete, mimo mnoha sportů, vychovat i hrou šachů. Mnoho TJ se honosí názvem Slavia. Konkurence se ovšem nejmenuje TJ Sparta, ale vždy Spartak. Ani jeden klub se nenazývá «Slaviak». Není to diskriminace?



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(3 hlasů, průměr: 5,00)

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Život dnes se štítky , , , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ