Židová sezóna

Dětský koutekNovináři mívali v létě, kdy se nic neděje, takzvanou okurkovou sezónu; psali zkrátka, kolik se ve Znojmě urodilo a že i ty houby nakonec rostou.

Dnešní novináři mají k podobnému účelu, tedy k sesmolení pár řádků, když žádná zpráva nijak nevyčnívá smyslem ani důležitostí, policejní odposlechy. Přepsat slyšené a vymyslit si k tomu komentář je snad ještě snazší, než pinkání u vody. Ani kvůli tomu člověk nemusí objíždět zahrady.

Bulvární novináři mají zase Ivetu Bartošovou a její skalní utěšitele, kteří vždy ochotně zaimprovizují nějakou česko–italskou odyseu. Když ne, tím líp. Od toho už je tu bulvár, aby si něco vycucal z prstu.

Ale koho – nebo co – mají v tomto ospalém letním období politici, když před dychtivými novináři potřebují vykázat činnost? Ano, tušíte správně. Židy.

Když v politice jede všechno ve svých kolejích, nováčci už se přestali trumfovat, kolik si odevšad ulijí bokem, staří už se taky krotí, jen tu a tam je popadne druhá míza a pak létají miliony pro jejich udřené klisny, když zákony už se schvalují tak špatné, že se nad nějakým zmetkem, otupen, nikdo ani nepozastaví, zkrátka když stroj zastupitelské demokracie chytne tu správnou setrvačnost a nikdo ho už příliš nevnímá, je třeba rozčeřit stojaté mediální vody prohlášením o židech.

Tak vládnoucí strana obviní opozici, že v tichosti nenápadně kuje pikle, aby se dostala k moci. Jako Hitler. A kdoví, kdo na to potom doplatí. A že by piklit neměla a měla by být naopak ráda za židy. No řekněte, kde jinde byste hledali takové oslí můstky, než v politice. Nacismus a komunismus mají to štěstí, že s nimi židi vždycky nějak souvisí, tak proč těmi totalitami neiniciovat následnou palbu židy po všem, co se pohne.

Opozice si to nenechá líbit, hned vrací úder: „Zrovna k židům my se chováme velmi slušně, což se ovšem nedá říci o vás, když si je berete do svých nevymáchaných nacisticko-komunistických úst, nevážený pane poslanče Kohnsteine.“ Kohnstein jen zasyčí: „Však pozítří uvidíte, co o vaší straně napíšou v novinách.“ Opozičník Birnbaum na to: „Noviny ať si píší, co chtějí, stejně do nich přispívají jenom blázni a Post Bellum.“

Zítra je článek v novinách: „Jmenovec poslance Birnbauma možná v 50. letech někoho udal. Co ale víme jistě, je, že udaný byl žid. Hanba ČSČM, že se nedistancuje. Volte ODS09.“ Jiní zaplacení novináři pak volební preference zase hned vyrovnávají třítýdenní sérií článků o tom, že v 50. letech měl máslo na hlavě každý, a že by bylo nefér zlobit se jenom na Birnbaumovu ČSČM. A je to, cvičiště je uklizené a připravené pro další střílení židy.

Ale o židech se dá na vládě mluvit i bez takto zjitřených emocí a jaksi v dobrém. Tedy čas od času se o to nějaký poslanec pokusí, když se začne nudit. Tak třeba: na postu ministra financí střídá katolíka Kantrowitze žid Fischer. Katolíci křičí: „To je chucpe!“ Židi zase: „Panebože, už bylo na čase.“ Možná obráceně. Ale to je jedno. Takovou strašnou změnu každopádně nikdo nemůže vystát.

A do této zjitřené atmosféry, kdy Fedor Gál už má prst na spoušti svého pera, kterým by do novin vystřílel nářek, že lidem na Fischerovi nevadí členství v KSČ, ale jeho židovství, vpadne poslanec Šlank, možná aby se Fischera zastal. Každopádně aby se ukázal jako jedlík vtipné kaše.

„Jakýkoli žid na financích je lepší než katolík Kantrowitz.“ prohlásí Šlank do světla kamer. A co se neděje. Nikdo se nesměje. Než katolík Kantrowitz je totiž lepší i smrt, to je každému jasné. Ale taky je každému jasné, že o židech se nežertuje. „Chucpe!“ zní obvyklé unisono sněmovnou. Hned se všichni řadí do fronty s kategorickými prohlášeními, radíce Šlankovi příště mlčeti zlato a poznávací výlet do Osvětimi stříbro. I ti, kteří Šlankovo jalové žertérství pochopili.

Čím to je, že jakýkoli výrok obsahující slovo žid, i v dobrém míněný,  se dnes zvrtne v holý boj o znegování jeho autora? Vyhovuje snad někomu tento stav „ode zdi ke zdi“, kdy ještě před takovými sto až sedmdesáti lety se o židech referovalo jenom hanlivě a dnes se o nich nesmí referovat pro změnu vůbec?

Od politické sněmovny odpověď nečekejme, žádné jiné než obligátního hučení „chucpe“ bychom se asi nedočkali. Čekejme spíše, že časem se část prostor ve Strakově akademii vyklidí pro účely zřízení dětského koutku. Neboť co jiného je osazenstvo PSP ČR, když dnes už zřejmě nedovede žvatlat nic jiného, než „noc dlouhých nožů!“, „osvětimská lež!“ a opakovat slova «Hitler» a «žid» v jakémkoli kontextu, ale hlavně pořád dokola; co jiného jsou ti ctihodní pánové a dámy, než hloupá děcka?

Ve svém dětském koutku budou moci naši volení zástupci v klidu prožívat své velké chvíle, když se poprvé naučí slovo žid a jak ho používat v politickém boji. Budou si tam, mezi prolézačkami a míčky, po sobě moci házet židy i Hitlery, jak se jim zlíbí, přesně jak si to žádají jejich jednoduchá duše a dnešní politická kultura.

K tomuto hracímu koutku pak bude moci přijít redaktor Mladé fronty a zeptat se, jaký je aktuální stav. „Opozice řekla Hitler patnáctkrát, žid dvanáctkrát, třikrát po osvětimské lži. My jsme kontrovali dvaadvacetkrát komunismem, Hitlerem sedmnáctkrát, židem desetkrát, nacismem pětkrát a po jednom došlo i na bolševické sociální inženýrství a rudého komisaře, mohu-li se pochlubit.“ -“To můžete, Mirko, ale utřete si teď kus nanuka z brady a nezapomeňte pak hodit dřívko do koše. A jak se bude vládní krize dál vyvíjet?“ -“Snažíme se to vykomunikovat s opozicí, ale jak sám vidíte, řešení je zatím v nedohlednu a už nás to unavuje.“ -“To vám věřím. Tak hodně štěstí a děkuji za rozhovor.“ -“Nemáte za co.“

Zřízení takového koutku by bylo prozíravé i po finanční stránce. Málokdo by chtěl zaplatit za prohlídku Strakovy akademie, ale když hned u vstupu uvidí ten opičinec, bude všechno jinak. „Nadávat si do fašistů, zaklínat se holokaustem, vzývat židovství a propojovat nacistickou a komunistickou minulost s politickou současností, to vše v podání poslanců PSP ČR v dětském koutku mezi hračkami, to je čistý Kafka! A přitom to působí tak přirozeně; vlastně mám pocit, že teprve teď se těm lidem dostalo úlevy a zadostiučinění.“ budou se rozplývat zahraniční návštěvníci, automaticky vytahujíce z peněženky 500-eurové bankovky, aby je vhodili do kasičky. I ti z Japonska, Ruska a Ameriky.

Našinec tu stovku taky zaplatí, jen aby to překřikování už nemusel poslouchat.
Snad některý žid si odplivne: „Chucpe!“ a nezaplatí nic. A bude na to mít svaté právo.

Jako my všichni ostatní na to, aby se z vybraného příspěvku dostalo stávajícím poslancům, dočasně internovaným v hracím koutku, náležité lékařské péče, a do poslaneckých lavic by zase jednou nastoupili zdraví lidé, kteří po sobě nebudou házet židy, byť by zrovna byla židová sezóna. A budou moudře a rozumně vládnout, nerušeni patetickými zvoláními a neblahým stavem své Hitlerem ochromené mysli.



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
0 hlasů, průměr 0.00

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Méně krav, zato více volů se štítky , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ