Židovské spiknutí na Facebooku? Nikoli. Pouze cenzura

Cenzura FBÚvod

Každý ví, že uřezané hlavy a hektolitry krve cenzorům (nejen) na Facebooku nevadí. Fotografie kojící ženy ano. Proč tomu tak je? Mám svou teorii, která to možná vysvětluje. Cenzoři asi jaksi implicitně předpokládají (často mylně), že jenom málokoho napadne vzít motorovou pilu a jít na ulici řezat lidem hlavy. Zřejmě se však domnívají, že pod vlivem pohledu na onen skvělý převis ženského těla, napojený zcela cudně v ústa dítěte, svou hruď obnaží  – kdekdo. A to by kdekdo dělat neměl, protože za každým bukem číhá pedofil, jak všichni dobře víme z těch mohutných zátahů na úchyly, konaných povětšinou v zemích s protiúchylovskou politikou tak silnou a všudypřítomnou, až se to v nich pedofily a všeobecnou perverzí jenom hemží (zdravíme Velkou Británii).

FB tedy alespoň potírá přirozenou tupost (před)pubertálního dorostu, co se týče odhalování vlastního soukromí, často toho nejintimnějšího. Tomu já se nedivím. Čemu se podivuji, je ta neuvěřitelná dvojakost. Vytváří se zde (příznačné je to tedy zejména pro USA), na jedné straně, jakási atmosféra umělé cudnosti, kdy je zakázáno jen shlédnout i docela uctivé zobrazení nahého lidského těla. Naopak ve VŠECH seriálech určených i mládeži se to sexuálními narážkami jenom hemží; ty seriály vlastně nic jiného neobsahují. Obraz vadí, slovo ne. Leckdy mám přitom dojem, že by to mělo být docela obráceně.

Není divu, že tento schizofrenní bonton tzv. západu, co se týče náhledu na sexualitu – na jedné straně naprostá obrazová cenzura nevinných motivů, na druhé pak naprosté tolerování nejvulgárnějších slovních (s)exhibicí a (audio)vizuálních náznaků –, často ústí v naprostou dezorientaci mladého člověka, vedoucí k jeho bezprostřední destrukci. Heslo: Po vydání občanského průkazu potopa. Mnoha dívkám pak nezbývá, než si všechny otvory denně vyplňovat falickými objekty Made in PRC (jak ironické), vyrobené z jedovatých gum a plastů, a s dovršením zletilosti zajít na rakovinu děložního čípku. Chlapci jsou pak často tak hrdi na to, že jsou gayové (a to i když jimi nejsou), až z toho chytnou AIDS.

Není pochyb o tom, že tento podivný americký styl cenzury, které vše nelidské nevadí a vše lidské ano, uměle (a možná záměrně) vytváří co nejnemocnější společnost. Tato cenzura je kažopádně velmi sofistikovaná. Jako dnes vlastně cokoli jiného, uměle (a většinou zbytečně) zesložitělého.

Svět je dnes (schválně) tak složitý, aby jedinou reakcí člověka, který se z něho nechce zbláznit, bylo zkrátka říci, že jde o nějakou konspiraci. A aby lidem, kteří se z něho již zbláznili, nezbylo než křičet, že žádná konspirace neexistuje a že blázni jsou ti druzí. Jde o velmi nezdravé, schizofrenní prostředí, přiživované mnoha dnešními složitými zvyklostmi, z nichž jednou je i složitá cenzura. Ano, i na Facebooku.

Stať

Jádrem dnešní cenzury je bezpochyby otupování. Tupení. Pohledem cenzury: dnešní člověk vlastně nepotřebuje – přestože to tak na první pohled nevypadá – vlastně nic jiného, než aby se k němu, tupému, dostaly pouze informace, co, kdy, kde a komu zaplatit; co si koupit. Tento hlas je zdaleka nejsilnější. Teprve v přestávkách tohoto neustávajícího štěkotu se k člověku nese výzva, aby se čas od času dobelhal k lékaři, aby z tohoto světa nesešel předčasně a jeho život se nadnárodním korporacím alespoň trochu zaplatil, škrt jeden smrtelně nemocný. Politika, nějaké názorové střety, o tom všem – podle cenzury – člověk nemusí ani slyšet. A když, tak jenom „odtud potud“. Právě k tomuto omezení a vymezení dnes cenzura zejména slouží.

Cenzura FBKonečně – ukažme si ji na Facebooku na konkrétním případu. Existuje FB stránka strany Národní demokracie, její správcové na ni umisťují relevantní obsah; příznivci strany s ním souhlasí či konstruktivně polemizují. Ovšem tato FB stránka přitahuje i anti-příznivce, kteří ji neváhají narušovat nemístnými vzkazy nebo jen svými poťouchle znějícími jmény. Kontrolní otázka. Co myslíte, je na každou jedinou FB stránku nasazen jeden cenzor (nebo fízl, chcete-li), který ji permanentně sleduje a brání případnému vyostření názorových střetů?

Samozřejmě, že ne. Není to třeba. Mark Zuckerberg je chytrý Žid, tedy i jeho softwarové dítě je vybaveno celou řadou chytrých židovských nástrojů, které běžný uživatel sotva postřehne. Bohumil Šourek však správně postřehl, že příspěvek jeho oponenta Sváti Pulce náhle zmizel. Samozřejmě pouze na počítači B. Šourka. „Co oči nevidí, srdce nebolí,“ říká se. Tuto zásadu ctí i Facebook – tedy jeho cenzurní algoritmy.

Facebookový algoritmus jednoduše vyhodnotil, že B. Šourek nejvíce reaguje na S. Pulce. Co víc – on rozpoznal, jakým stylem na sebe tito dva lidé reagují. Ne tak, že by se doplňovali a souhlasili spolu (preventivně zastřelte každého, kdo by i zde hodlal použít v 99 % případů nehodící se a nechutné sloveso „souznít“), ale právě naopak – tito lidé spolu výhradně nesouhlasí. (Umí Facebook tak dobře česky? Možná toho ani nemá zapotřebí, ale ano – i čeští vývojáři přispěli a přispívají se svou troškou do mlýna, co se týče zdokonalování jeho algoritmů.)

Proto příspěvek S. Pulce zmizel B. Šourkovi z očí, aby tím bylo zamezeno pokračování sváru. Lze očekávat, že B. Šourkovi se na FB brzy nebude zobrazovat od S. Pulce vůbec nic. „Vše je v pořádku, S. Pulec se asi zalknul NGOismem,“ pomyslí si spokojeně B. Šourek, aniž by tušil, že nepřítomnost Pulcových vzkazů je způsobena pouze facebookovým cenzurním algoritmem, majícím tupit nesoulad názorů. Všichni kromě B. Šourka přitom budou moci Pulcovy čolkoviny číst i nadále.

Nakonec by to, aby to bylo spravedlivé, mělo dopadnout tak, že i S. Pulcovi by se měly přestat zobrazovat vzkazy B. Šourka, aby na ně nemohl nijak reagovat. Ale protože S. Pulec se snaží být za chytrého, když ve svých vzkazech rádobyvtipně hází židovskými spiknutími, je možné, že facebookový algoritmus usoudil, že tohoto šábesgóje by rozhodně neměl nijak perzekvovat – a tak S. Pulcovi, narozdíl od B. Šourka, nebude Facebook vzkazy nejpříkřejších názorových oponentů zatajovat. Ano, bez (nejméně) dvojího metru se moderní cenzura neobejde.

Podobně to samozřejmě funguje i v případě, že by existovala na Facebooku stránka Přátel lesa, a nějaký člověk by pod ni permanentně vpisoval vzkazy typu „Stromy do pily!“, „Kůrovce na vás!“, ale (bohužel) i jenom „Nicméně i mýtina má něco do sebe.“ Takové vzkazy se po určité době začnou zobrazovat pouze dotyčnému samotnému, pro všechny ostatní budou neviditelné. Facebookový algoritmus jednoduše počítá s tím, že neuvidí-li člověk reakce na své „štvavé“ vzkazy, dá si s nimi pohov. Cenzurní algoritmy tak na Internetu navozují atmosféru umělé pohody, kde každý s každým souhlasí.

Pochopitelně, že existují i cenzoři z masa a kostí, kteří v mnoha nenápadných kancelářských budovách (na kterých samozřejmě není napsáno Facebook) pracují pro FB a řeší případy, na které jsou algoritmy krátké, nebo se věnují odhalování ideozločinů a dalších neplech na vlastní pěst. Ale o těch snad jindy…



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(2 hlasů, průměr: 3,00)

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Život dnes se štítky , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ