Co to bylo za ránu, kdo nám to sem s kauzou spad’
Kubík, Kmenta, Slonková, to není můj kamarád

Text bychom měli; notičky z Vošinktonu očekáváme každým okamžikem.

Městečko Palermo je psychologická hra pro tucet osob. Každý hráč musí být zdatným řečníkem, pozorovatelem a stratégem. Vede se při ní spousta planých řečí, ostatní z vás dělají mafiána a korupčníka, vy zase přesvědčujete ostatní, že jde o kampaň proti vám, každý se nějak vykrucuje, až nakonec rozhoduje jakýsi soud, či dokonce osud. Závěr je každopádně takový, že umí-li se někdo svojí obhajobou vykroutit z procesu, má právo přežít a dál v klidu užívat svých médií, firem a politických stran. A to třeba i kdyby předtím v přímém přenosu zavraždil Jaromíra Jágra. Zejména skauti mají hru v oblibě.

Andrej Babiš možná není takový skautík jako nějaký Farský s Gazdíkem, ale tyto vřelé skupinové hrátky mu rozhodně nejsou cizí. Správný mafián dokáže vzbudit rozruch. A Andrej Babiš – podle svých (ale i těch cizích) médií – právě takovým mafiánem je.

«No tak to těm lidem dám, když to chtějí! Mám být mafián, budu jím tedy.» Správný mafián ostatně vyhovuje vůli lidu a nabízí mu zakázaný alkohol, tabák či kostelecké párky nejvyšší jakosti, jakož i jiné smrtelně jedovaté drogy.

Z Babišova nedávného setkání s Milanem Kunderou nikdo nepadl naznak, chce to výstřel přímo na komoru, řekl si Babiš nebo jeho řídící capo, a naprali to do těch kavárníků.

V Itálii je zrovna konference v Palermu, o Libyi. Kaddáfí už nepřijede, takže to bude dost nuda. Nebo ne? «Co kdybych tam přijel já? Ale mafián a Palermo, to je celkem banální spojení, to může rozpálit jenom ty prvoky z Forum24…»

«Co kdybych do Palerma přijel – přímo z ruského Krymu? To je ono! Ještě do toho nějak zamotat Celý příspěvek →