Není něco špatně, když z dotací pro chudáky tyjí ti nejbohatší?

Není něco špatně, když cesta k všespásnému titulu vede přes recyklované bláboly o králících?

Není něco špatně – v nás?

Babiš a spol. pouze dělají, co jim prohnilý systém umožňuje. A dělají to dobře. Pěkně těm přichcíplým čecháčkům, pro něž je politika sprosté slovo, kroutí krkem. Pěkně jim tím krkem lezou.

Lezou mi krkem, jak moc jsou v tom dobří. Fakt začínám Babišovi a tomu ultrasionistickému dědkovi na Hradě docela fandit.

Je hůř, než když bylo nejhůř, takže logicky už může být jenom líp. I kdyby to mělo znamenat, co já vím, fašismus, mor, choleru, nebo povinnost umět hebrejsky.

V říjnu 1975 byl svět ještě v pořádku. Stařičká hlava španělského státu – měsíc a pár dní před svou smrtí – hovoří o zednářsko-levičácké provokaci a milionový dav aplauduje a salutuje. V roce 1968 Franco zase podplatil Eurovizi a nechal vyhrát španělskou zpěvačku s hlasem prostitutky, která kouří krabičku denně, jenom aby nevyhráli trapní Britové.

No a vidíte ty paraDOXy dějin: po padesáti letech vyhraje Eurovizi jakási kvokající stvůra původem z Izraele a český prezident se může přetrhnout, aby svými provokacemi předčil Davida Černého, a vůbec všechny levé zedníky, o parník Knížákových čur⁠áků. A články v Blesku a rádio Impuls aplaudují a hajlují jako kdysi, třebaže na náměstích už se nikdy nikdo nesrotí, neboť tam probíhá permanentní výstava betonových prefabrikátů, dohledových kamer a policejních antonů.

Pokrokáři opilí západem i východem, vyližte si trenýrky navzájem.

Viva España!