Archiv pro měsíc: Leden 2019

Rád čtu úvodníky Ozvěn. V tom minulém nám Jan Bartošek zase jednou stručně a břitce sdělil, jak to leží a běží. Tedy, že v zimě u nás zkrátka sněží víc než jindy a i naše nejúmornější dálnice se během tohoto svízelného půlroku mění v past smrtonosnější, než obvykle. Aby bylo líp, museli bychom prý onu ležatou zeď mezi Prahou a Brnem přestěhovat o nějaký ten ťok na jih, do veselejšího podnebného pásu, kde nemají sníh a nikdo tam kloudně nepracuje, díky čemuž tam cesty rostou desetkrát rychleji než tady. Nečekaně neotřelá myšlenka v samém závěru článku potěšila. Pro začátek by ale možná stačilo přesunout – pouze Dačice. Třeba do té Itálie, kolébky motorismu a plynulosti provozu…

Dačice! Město kostek, Bartošek, ale hlavně: STOPek. Jako by nestačilo, že silnice II/151 probodává město jako infarktová jizva srdce, přístup na tuto pekelnou stezku přecpanou kamiony je uctivým občanům Dačic dále ztěžován rudými osmiúhelníky. Já vím, stačí je přetřít nazeleno, drobně olemovat, a máme tu skvělé osmicípé hvězdy; ornamenty islámského náboženství. Což uvítají hordy případných příchozích, stejně jako jejich uvítači, namnoze z řad KDU-ČSL, neboť jak od nich víme, široká rodina jest základem spokojeného státu.

Do té doby ale Dačice zřejmě hodlají prosperovat trochu jinak. Jak, to je zřejmé každému příležitostnému řidiči, který se v tomto městě, které zatím neovládl Islám, nýbrž pouze náboženství STOPek, nešťastnou náhodou ocitne… Celý příspěvek →