Někdy totiž některému voliči vlastenecké strany splývají, hází je do jednoho pytle, má pocit, že všechny říkají totéž a proto si také naivně myslí, že nic není jednoduššího, než je spojit. Opak je pravdou. Ony subjekty totiž vycházejí z rozdílných ideových východisek a jen někde se zdá, že se programově shodují. Při bližším pohledu však zjistíme, že SPD představuje ryze populistický směr (podobně i Volný blok), Trikolóra představuje směr ekonomicky liberální, kapitalistický a ve své podstatě občanský (všimněte si, že Trikolóra se ve svém podnázvu definuje jako „hnutí občanů“, čímž navazuje na „Občanskou“ demokratickou stranu blahé paměti), ale směr národovecký žádná z těchto stran neakcentuje. Právě zde je na politické scéně mezera a Národní demokracie a Aliance národních sil jsou typickými představiteli tohoto hnutí. Národní demokracie bývá někdy neprávem vnímána jako spíše pravicová a ANS spíše levicová, což není úplně přesné, ale i kdyby bylo, je to vlastně dobře, protože se mohou vzájemně doplňovat a oslovovat obě skupiny voličů. Důležité ale je, že slovo „národní“ v našich názvech přesně odkazuje na národní princip, který ctíme a který je pro nás víc, než princip občanský. Republikáni a DSSS, ačkoli si to možná nemyslí a snaží se připojit spíše k tomu populistickému směru (SPD, případně VB – není myšlena Veřejná bezpečnost, ale Volný blok), mají mnohem blíže k nám. Jen na to musí přijít sami…
Celý článek ABB čtěte na webu ND.
Marx, Rothschild, Ginsberg, Netanjahu,… komunista, kapitalista, liberál, konzervativec – pořád ten samý Žid – pro jistotu v čele všech ideologií, směrů, a organizací. Minimálně od Ukrajiny 2014 víme, že se Žid spojí i s neonacistou. Podstatná je pro něj kontrola věcí, ne nějaké gojímské ideály.