Básně

Rýmy k rovu

***

– – –

Nezávisle na čase
navždy Tě poznám po hlase
podle křivek při Tvém pase
i z mokrých stop na terase

N. K.

2012

***

– – –

Kolikrát se mi o Tobě zdálo
kolikrát ještě bude zdát

Štěstí když není hned zkraje přáno
marné je poté ho hledat

20. listopadu 2019

***

– – –

Přetavit energii ze snů
byli bychom svoji od počátku
a ne cizí až do konce
Dnes jsem jel s Tebou na motorce

březen 2020

***

Nechtěl bych být u toho

Ti co bojí se smrti
tobě ji přejí

Přej a bude ti přáno
A ještě tak vystrašení

Nechtěl bych být u toho

2008

***

Kamenné srdce

Na soše v dačické nemocnici
stojí zmínka
Tereza Krnínská
Dva tisíce dvanáct

Zatímco mezitím parkující
dojí hlídka
měšťáků kreténská
Sto korun českých

– – –

A všechny stopky
jsou v Dačicích
za dvě stovky

8. června 2018

***

Z jarní cesty pralesem u rakouských hranic

Tohleto ostružiní
to je dobrodiní

13. března 2018

***

Vzpomínky na vrstevnice
(Mou první milou jiný odblaňoval)

Všechny pěkné a hodné
jsou už vdané, těhotné

***

Ona

Ona víc sní
taky víc sní
Chtěl bych být s ní

***

Subjektivita pohledu

Po krůčcích do všeho pronikám
Že prý jdu odnikud do nikam

***

Jak se to má s právem

Dravý Sokol, či holubice míru?
Právníkem je, kdo jako štít má víru?
Nebo ten, kdo ztratil ji celou v pýru?
Ale kdež – v právu hlavní je znát míru!

říjen 2010

***

Pravda někde uprostřed

˄
Kde je pravda?
Prý někde uprostřed
–––––––––––––––
Snad tedy uprostřed
Tvého těla?
˅

červen 2011

 
 

---

 

Vesnice po tobě pěstí, ty po ní chlebem

3. května 2012
(poznámka: vše napsáno v jeden večer a se záměrným důrazem na krátkost a banální rým)

***

Archlebov
Dívky s cukrem a Bohem v sobě
Pohostí vás solí a chlebem v Archlebově

Báňovice
Hlas zvučný jak z báně či džbánu
Z úst dam co nemají ránu

Bohunice nad Váhom
Modrá je voda
bílý klín panen

Nad nimi stojí
Červený Kameň

Brandlín
JH Brandlín to zní hrdě
na vesnici bez hospodě

Bransouze
«Braňte se, už jsou zde!»
Takhle asi uvažují v Bransouzích

Bratislava
Jak široké koryto Dunaje
tak vysoká věž nad ním tuná je

Naproti – jak Poprad –
bratislavský hrad!

Brno
Ten klesavý zvuk kompresoru
v autobusech MHD

A mně zase stoupá tep

Nádherná velkovesnice
Skvělejší městům tisíce

Dačice
Dusot kol po kočičích hlavách na náměstí
temný už z dálky věstí

že zamilovaný jste
do cizí nevěsty

Dolní Němčice
Krajina je zde tak rovná jako v obrazech od Dalího
Akorát JZD tu stojí na kopci jako Dalímu knír!

Horní Němčice
Malý rybníček je v Horních Němčicích
úplně nahoře

Hříšice
Hříšnice z Hříšice
zhřešila v KD
i v ZD

Ilava
Husák tu byl v koncentráku
Maminka v porodnici
Tomu říkám
Dvojitý kříž

Jemnice
Aji jemných písků je zde jistě více

Touží-li po nich vaše soukolí
sypejte do Jemnice

Jersice
Jersice jsou skoro jako Hříšice
jen méně flagrantní

Jihlava
Když jdu náměstím Jihlavy
nemám oči navrch hlavy
z Prioru

A priori
všímám si milých osob
co vědí kde je Kosov

Liberec
V Liberci dobře vědí
že i kdyby se postavili na hlavu
Ještěd bude vždycky nad ním

Proto to tam tak vypadá

Mutná
Zmutovaná
proto smutná

Nová Říše
V Nové Říši nevaří se
z přísad strašné Třetí říše
To spíš z nějaké Boží příze

Nová Říše II
Jednou jsem se zamyslel v Nové Říši
jedouce autem po náměstí
a málem jsem urazil kolo o obrubník
„Přesně!“ pomyslel jsem si lakonicky

Ořechov
Čí jen v obci Ořechov
je pod ořešákem rov?

Ostojkovice
Holky ostojkovický
dělaj’ stojky komický

Ostražka 676 m
„Stanuli jsme na Ostražce,“
řekla Maruška Anežce

Praha
Byl jsem v lednu v Praze.
Co jsem nechtěl vidět, to jsem viděl.

Řečice
Řečice mi evokuje ředkvičky
Červený vlasy tam maj’ všechny holčičky

Šach
Dámy tam nenosí drahý šperk
Stačí jim výhled na Kollmitzberg

Z Šachu je i Čech
tím jsem všechno řek

Telč I
Stoupal jsem kradmo na věž v Roštejně, ale těsně před vrcholem se na mne smála zamčená mříž.
Ti Telčáci!

Telč II
Mám na jednu obzvláště celou tel. č.
Nemusím prozvánět celou Telč

Třebíč
Vůbec žádné mandy
nejsou Třebíčandy

Zdejší chlapci je mi známo
bili by se za ně ráno

Třebíč II
„Necábrej necejdej!“
uslyšel jsem na ulici v Třebíči
a nikde jinde

Velká Lhota
Spíš velké louže na cestě kolem kravína
Ještě že tam je ten odkaz
Jana Kalvína

Vílanec
Za vílami z Vílance
vede pěkná silnice

Volfířov
Volfířov – a německy to zní ještě blbějc
Neznám však žádnou Sau aus Wolferau

Vystrčenovice
Vystrčenovice
o vystrkov více

Želetava
Tam musí být zima i v létě
Vlastně jsem tam byl vždycky jenom v zimě
A v lednici se sýry Želetava je taky zima
Promiňte mi proto ty předsudky

***

Epilog:

Nejdeš na ples v Bransouzích
‘bys zvěděl jak chutná hřích?

Nejdeš na ples v Hříšici
‘bys zřel tu svou smilnici?

Nejdeš na ples v Opatově
‘bys poznal jak blízko’s hrobě?

Nejdeš na ples v Nové Říši
‘bys zapomněl kdo a čí jsi?

3. 5. 2012

 
 

---

 

Jarošov nad Nežárkou
Velmi pěkná Michaela
pěknou dálku domů jela

Z Dačic až do Jarošova
Teprve tam byla doma

Nežárku vždy když přejíždím
o Michaele přemýšlím

M. P.

únor 2014

---

 

Setkání po patnácti letech
Roztomilé třeštidlo s legračními zoubky
Očí pro mamku zářících

Nepatrně pozměnilo míry šířky hloubky
Ne však úsměv na lících

K. F.

8. prosince 2017

---

 

Pohoda domova

***

Pohoda domova

Pračka mlátí skáče
Kartuš ječí syčí
Lux hučí zamořuje
okolí jemným karcinogenním prachem

Štěkna vrčí sekýruje
dělá scény
hysterčí huláká
terorizuje

S jazykem za zuby cosi urputně drhne
Chromě dusá jako stádo

Jindy zas jen sedí
hledí
na diskuse Novinek.cz

Tragickou shodou náhod
tvá
matka

***

Pohoda domova II
(Prosímtě koupilasemti tři prdele lidláckejch sejrů)

«Poblej se, blbečku!»
«Parchante mizernej!»
«Tak ty tu hubu nezavřeš?!»
«Drž hubu!»
«Nech se vyšetřit u psychiatra!»
«Co si o sobě vlastně myslíš, ty parchante! Táhni!»
«Táhni!»
«Táhni! Táhni! Táhni!»
«Doprdeleuž!»
«Ježíšikriste!»
«Kristovyrány!»
«Kristovanoho!»
«Krucifix!»
«Kurníkšopa!»
«Houby!»
«Ale houby!»
«Prdum!»
«Ale prdum!»
«Ale to je na hovno!»
«Ale to je jedno.»
«Ale to je úplně JÉDNÓ!»
«Hovno hovno nic!»
«Tři prdele lidláckejch sejrů!»
«Seru na všechno!»
«Tývole!»
«Zátěžový koberec!»
«Úložný prostor!»
«A čím to asi tak natřeme, hovnama?!»

***

Pohoda domova III

Chceš-li míti ze života sračku
vezmi si uklízečku
co zná jen pračku

 

---

 

Karaktery

***

 
A.

upjatý úzkoprsý
prsící-se prsatý
pedantský hysterický
mamlas

***

D.

nesnášenlivá sebestředná
panovačná zlá
hysterická psychotická
zakomplexovaná
kráva

***

J.

vypočítavá nepřející
zasednutá škodolibá
falešná svatouškovská
sůva

***

P.

bezohledný agresivní
násilnický sprostý
tupý otravný
hnidopich

2006–2020

---

 

Z cyklu «Až budu psát texty pro metalovou kapelu»

***

Hatshepsut

I have screwed
Hatshepsut

Did her hard til
she ran like Nile

leden 2017

***

Chytré Ditě
(Josefu Šlerkovi)

Víš k čemu pítko, dítko
I proč pijeme
I proč pijeme

Nezbývá než s tebou
dít «ditto», Dito
dít «ditto», Dito
dít «ditto», Dito
dít «ditto», Dito

Dítě mé!

říjen 2017

 

---

 

Staré kusy

***

Ryba a Slunce

V moři vidno rybu žravou
Loví plankton havěť malou

V hloubce tma a do huby nic
Slunci blíže je ho as’ víc

Dostat se k Slunci na centimetry
žrádla by bylo na kilogramy!

Řekla si ryba při tom plánu
a vydala se nad hladinu

Nezdá se jí míříc k obloze
horko větší nežli je v Gíze

Vytrvám ač musím trpěti
odměnou jsou mi tuny havěti!

Řekla si ta ryba v odhodlání
bohužel v rovině zbožných přání

Vysílená vyletěla na břeh ven
nechápala teď proč měla cestu sem

Havěť nikde – a nic než žár
došlo jí že to má za pár

Slunce si zatím zářilo z plné síly
‘by ryby havěť viděly a lovily

Jen chvíli cítilo s rybou ztřeštěnou
na souši s duší už vypuštěnou

Všim’ si sup že z ní jde pro žár smrad
Rád přistál a začal hodovat

Tak se Slunce mohlo opět uklidnit
že ani tu nebyl marný jeho svit

Poučení:

Bídná rybo
nevíš při své žravosti
že i z tebe zbydou jednou jen kosti?

Mohou z tebe však zbýti hned
nezkrotíš-li svůj hlad a smäd

březen 2010

***

Malý princ

I kdybych šel pouští
žena neodpouští

Ale když už jsem tam
prince možná potkám

Malýho, takže je to v háji

červen 2004

 

---

Nevytečkováno

Určeno úzké veřejnosti