Čtyři měsíce poté, čtyři teorie. Kradou nám Germáni bouřky a vracejí tornáda?

Španělsko, 2014

Nad moravským tornádem z června 2021 se zavřel vítr. Protože žádná další vysvětlení už se neobjeví, zrekapitulujme si možné explanace tohoto požehnaného jevu.

1. Pokus vysvětlit tornádo přelety letadel, zejména vojenských. Podobně jako u kamionů, ČR je «tranzitní» zemí i pro leteckou dopravu. Přímo nad – či přinejmenším v těsné blízkosti – obcí Hrušky vede letecký koridor.
Mimo obvyklého provozu panoval v červnu 2021 zvýšený provoz vojenských letadel (návrat ze cvičení v Maďarsku, stahování z okupace Afghánistánu) našich humanitárních spojenců. Mimo otravného bzučení turbovrtulových transportních letounů, slyšitelných na vzdálenost přes 30 km, však nelze pozorovat žádný přímý vliv tohoto provozu na vývoj bouře a tornáda, ač v některých konspiračních a v mnohých anti-konspiračních médiích toto téma (zcela zaslouženě) chvíli rezonovalo, a ač toto téma samo o sobě nabízí pro rozvoj bouře mnohá vysvětlení (cloud seeding, «chemtrails» atd.). Nelze však příliš předpokládat, že by se artificiální průtrž snesla na zem s přesností humanitárního bombardéru přímo v trase letu, navíc kolmé na směr větru.

2. Čistě aerodynamické vysvětlení na základě proudění větru a jeho projevů (např. Kármánova vortexová ulička). Zajímavé, leč pravděpodobně příliš jednostranně zaměřené, a tím ne zcela pravděpodobné a podstatné vysvětlení. Vysvětlení hodné nějaké simulace z pera AV, ČVUT či VŠCHT, ale to je tak VŠE. Vysvětlení, které je opravdu, ale opravdu marginální. Nevysvětlení.

3. Čistě meteorologické vysvětlení – vznik bouře na základě výškových poměrů a směru větru. Jak známo, za návětrnou stranou kopce se formují mraky a studený «vichr z hor». Po překonání srážkového stínu dopadají do nížiny intenzivní srážky.
Nížinou se rozumí Dolnomoravský úval, místo kopce tu máme rakouskou náhorní plošinu Fritzlovinu min. o 100 metrů vyšší, případně až o 300 m, připočteme-li větrníky a jejich kontrarevoluční činnost. Dopad srážek o pár desítek km dál od větrníků po směru větru.
Vše sedí jako Honsová na hrnec. Inu, zdravé selské meteorologické principy mohou mít na hruškovské události významný, přinejmenším částečný podíl.

4. Vysvětlení na základě akumulace/dekumulace atmosférické elektřiny v souvislosti s větrnými elektrárnami, případně s jistými rakouskými leteckými obzvláštnostmi. Na první pohled nejkurióznější a nejkonspiračnější vysvětlení jihomoravského tornáda. Na ten další méně a méně. Je to jen tím tichem po pěšině. Někomu se (prokazatelné a prokázané) meteorologické účinky větrníků nehodí do krámu? Ale proč? Vždyť než v Česku uvidíme turbíny, které Němci a Rakušané vyhodili do sběru během svého «repoweringu», to spíš dřív pojede Elon Musk Teslou na hory.

O tom, že větrníky přitahují bouřky, tedy spíše o této obavě, se psalo již před čtvrtstoletím, když se tyto kolosy poprvé objevily v krajině.
Dnes tak máme s těmito obavami již i nějaké praktické zkušenosti. Ocelové struktury přitahují bleskové výboje a «vybíjejí» bouřkové mraky. Takto se hovoří o schopnosti větrníků roztrhat velkou bouři na několik menších, které napáchají menší škody. Jiné zprávy uvádějí, že větrníky snižují množství vody nesené hurikány z moře na pevninu. Něco na tom bude, když fouká od Terstu, v Česku nikdy neprší.

Zajímavější je každopádně schopnost větrníků atmosféru nikoli vybíjet, ale nabíjet.
Ze Španělska je znám případ, kde z lamináto-pryskyřicových lopatek větrníků sršely blesky statické elektřiny zpět do bouřkového mraku.
Kdykoli, kdy se něco takového děje, můžete si být jisti, že za chvíli, o pár (desítek) kilometrů dál, z toho mraku spadne déšť nebo kroupy, a to pravděpodobně s vyšší intenzitou, než kdybste ten mrak takto nedráždili. Větrníky dokonce údajně nabíjejí atmosféru ještě dřív, než k nim bouřkový mrak připluje; až s předstihem 100 km.
V Saudské Arábii nabíjejí mraky, aby zapršelo, výboji z dronů. V Rakousku mají větrníky, cca 1360 ks, instalovaný výkon 3400 MW.
Z toho přes 200 kusů mezi Břeclaví a Vídní, odkud 24. června 2021 foukalo…

V Rakousku mají ale i leteckou flotilu pro boj s kroupami («Hagelabwehr»). Co Gibiš nechtěl, jsou to práškovací letadla. Stroje podobné našim Čmelákům. Imatrikulace: OE-DAW, OE-DDV, OE-DLS, OE-DND, OE-DON, OE-DOR, OE-DSD, OE-DUM, OE-FGW, OE-KGM, OE-KGO, OE-KIT, OE-KSV; většinou jde o stroje dobrovolnických spolků, některá ale patří i Romanu Mácovi a rakouské armádě.

Letadla do bouřkových mraků v předstihu vypouštějí, konspiracím navzdory, svoje «chemtrails»: spalováním acetonu a jodidu stříbrného. Rakušané tak chrání svoje vinice, ovoce a obilí před kroupami už od 80. let; hlavně v Dolním Rakousku. Prý jim to šamanství funguje. Tato bohulibá činnost má mít mimochodem ty samé účinky jako sloupořadí větrníků: rozmělňovat bouřky, předcházet kroupám, normalizovat srážkové extrémy.
Jiní rakouští odborníci však soudí, že tomu – v některých případech – může být přesně naopak.

Pár dní před 24. červnem 2021 si rakouští zemědělci stěžovali na sucho, a s dalšími obavami nad zrající úrodou, ale i nadějí vyhlíželi příchod silné bouřky.

V Německu je větrníků přes 31 500 (!!) – z toho naprostá většina na pevnině –, s celkovým výkonem přes 56 000 MW.

Protikroupovou letku samozřejmě mají, jako správní Germáni, také.

(Taky jste si všimli [pokud nejste z Hrušek], že poslední roky skoro nefouká? Žádný větší vítr od Kyrilla (2007), žádný silnější déšť od povodní 1997/2002…)


Nějaké obrázky:

Úvodní foto: Výboje statické elektřiny mezi větrníky a bouřkovým mrakem (Španělsko, 2014)

Elektrické pole nad větrnými farmami v Rakousku (radar ČHMÚ, 8. 7. 2021):

I moře má své chemtrails. Mohou větrníky na moři ovlivňovat počasí? To musí být nějaká konspirační teorie… (foto: Roman Máca):


Pokud vládnete sovětskou řečí, přečtěte si vědecké bláboly:

https://www.anthropocenemagazine.org/2018/11/58195/
How wind farms could soak up hurricane rains

https://www.hakaimagazine.com/news/research-shows-wind-farms-could-divert-hurricane-rains/
Research Shows Wind Farms Could Divert Hurricane Rains




Související články:

Pravdu nelze sdílet.

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(1 hlasů, průměr: 5,00)

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Život dnes se štítky , , , , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

VLOŽIT KOMENTÁŘ