Dubinuška anebo Příběh recyklované písně o dubovém proutku

Báseň Dubinuška (Дубинушка) napsal Vasilij Ivanovič Bogdanov (1837–1886) v roce 1865 ve snaze vystihnout bídu a utrpení nevolníků za cara Alexandra II. Dubinuška je dubový prut, kterým Jiří Menzel trestá odpadlíky od pravdolásky a čeledíny; tehdy v Rusku (a ostatně kdekoli jinde v prosperujících zemích) jím obyčejně švihali drábové. Báseň vidí naději ve vzpouře, kdy se robotníci chopí nástroje útlaku a sešvihají jím pány.

Není proto náhodou, že o 40 let později se báseň «hodila do krámu» komunistické avantgardě, která z ní učinila revoluční píseň za Ruské revoluce (1905–1907).

Je to Lenin, nebo Egon Lánský?

Je příznačné, že znovu, už potřetí, byla píseň použita při hroucení komunistického režimu v dalším «revolučním» období Gorbačovovy perestrojky, byť pouze v počítačové hříčce stejného názvu. Dnes už to možná není na první pohled zjevné, ale v této primitivní arkádě z roku 1990 od mladých sovětských programátorů se hráč, ovládající zelenou žabku, mimo jiné utkává s byrokraty, představovanými zákeřnými rudými žábami.

Skřeky za písní jsou zvuky ze hry. «Ča-ča-ča» uslyšel hráč při prohře

S touto hrou jsem se setkal v raném školním věku někdy před dvaceti lety, ústřední melodii jsem od té doby neslyšel. Kladu si otázku, zda ve mně ten revoluční chorál na pozadí Gorbačovovy hlavy a Kremlu nezanechal nějakou stopu. Pokud se tak stalo, pak jedině společně se hrou Atomix, kde na mne na úvodní obrazovce shlížel z monitoru zase Einstein…

—

Související články:

• Zbraň, jenž nosím při těle. Texty Ortelu naplňují znaky trestného činu proti češtině
• F.
• Klesáme
• Švýcarská demokracie
• Volební losovačka
• Rusáci
• Realita
• Co je dovoleno Dádovi, není dovoleno Vláďovi
• Good night, radio site
• Najdi pět rozdílů