Když se řekne ikona, nejspíš se vám vybaví malý obrázek na ploše vašeho PC nebo smrtfonu, kterým spustíte různé programy, třeba ten národněsocialistický. Nebo jenom prohlížeč, v němž následně otevřete vaši oblíbenou domovskou stránku jako cernobili.org nebo dokonce lidovky.cz.
Existují ovšem i pravoslavné ikony. Většina lidí si vybaví oduševnělé pohledy Cyrila s Metodějem, ale těch byzantských světců je celá řada. Hodně se dnes mluví o schizofrenii, proto zde uvádíme, jak si ikonu představují havlisti.
Ikony se vyskytují i ve videích na Youtube.
- Marie Laforêt se poněkud rouhačsky mění v pravoslavnou ikonu v písni Ivan, Boris et moi.
- Ve videoklipu Laibach: War vidíme ikony náboženské i konzumu – v podobě různých průmyslových značek.
- Troufalé je video (na to, že je z posrpnového roku 1969) Marty Kubišové, v němž se to zase hemží pravdoláskařskými ikonami – Einsteinem (modrý vědec připomíná pozdějšího Knížákova zeleného Havla), Martinem Lutherem Kingem, Gándhím a Che Guevarou (!). Ale co taky čekat od takové osmašedesátnické ikony. Ring-o-ding… to zní jako nějaká tibetská mantra…
- To v klipu France Gall defilují pouze ikonická umělecká díla, volně se vztahující ke 20. letům 20. století, o nichž píseň je.
Tolik tedy krátce o ikonách.