JIHLAVSKÉ VRCHY A DAČICKO (Alois Šimka, Praha 1958)

Hospodářské poměry

PRŮMYSL

Přirozeným centrem hospodářského podnikání byla dříve a je i dnes Jihlava. Až do poloviny minulého století bylo nejvý­znamněji soukenictví, jehož doba největšího rozmachu spadá do konce 18. a počátku 19. století. Zajímavě o tom hovoří čísla. V roce 1812 pracovalo v Jihlavě 458 mistrů, kteří zaměstnávali na 5000 pracovníků. Do roku 1841, tedy za necelých 30 let, zvýšil se počet provozoven i zaměstnanců takto: v dílnách a manu­fakturách 562 soukenických a tkalcovských mistrů bylo zaměst­náno už na 8000 zaměstnanců.

V pozdějším údobí rozvoje kapitalismu, kdy manufaktury byly přeměňovány v továrny, jihlavské soukenictví, založené na ře­meslnické výrobě, upadá. Továrny ve Velkém Beranově a v Heleníně mohly zaměstnat jen část soukeníků a tkalců; nezaměst­nanosti neodpomohla ani později založená továrna ve Starých Horách. Proto byla do Jihlavy přenesena továrna na tabák, která už v roce 1862 zpracovávala 24 000 q tabáku a dávala výdělek 2400 zaměstnancům, převážně ženám. Tento podnik se nyní na­zývá Závod 8. března; kromě běžných druhů cigaret vyrábí i kva­litní doutníky. Soukenická továrna v Malém Beranově nese nyní název Závody partyzána Emra, zatím co podnik v Heleníně byl přeměněn ve školní závod. Soukenická továrna ve Starých Horách byla přeměněna v strojírenský závod n. p. Motorpal.

V současné době vytlačil strojírenský průmysl soukenictví a pletařství na druhé místo. Největším strojírenským závodem je n. p. Motorpal, který má své pobočné závody v Batelově a Telči. Dalšími významnějšími strojírenskými závody jsou n. p. Jihlavan a Moravské kovárny. Textilní průmysl je kromě továrny na sukno v Malém Beranově zastoupen ještě třemi pletařskými závody n. p. Modeta, který produkuje několik set druhů stávko­vého

10

Pravdu nelze sdílet.

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(2 hlasů, průměr: 4,50)

-


Loading ... Loading ...

VLOŽIT KOMENTÁŘ