JIHLAVSKÉ VRCHY A DAČICKO (Alois Šimka, Praha 1958)

klimatické poměry bylo však od toho později upuštěno. Koncem 18. století se dařilo u Jihlavy i chmelu, ale za napoleonských vá­lek byly chmelnice poškozeny a tak chmelařství zaniklo.

Z ovoce se zde udrží jen ty druhy, které snesou drsnější po­větrnostní podmínky: jablka, hrušky, slívy a švestky. Kraj to však dohání množstvím nasbíraných lesních plodin, především hub, borůvek a malin.

Rozsáhlé louky jsou základem dobytkářství. Skot se chová ob­vykle stájově v družstevních kravínech, které vyrostly na okra­jích našich vesnic; někde se však vyhání dobytek na pastvu, zejména ve vyšších polohách. Vzestupnou tendenci má i chov vepřového dobytka. Chov ovcí, který byl na Dačicku v minulém století velmi rozšířen, nedosahuje ještě dřívějšího rozsahu.

Velká spotřeba dřeva v posledních stopadesáti létech způsobila, že se i v lesích Českomoravské vrchoviny usilovně těžilo dřevo. Stromová skladba původních lesů, v nichž převládal buk s jedlí, se podstatně změnila. Mýtiny byly osazovány rychle rostoucím smrkem, který pod sebou vyhubil rostlinný podrost a nepříznivě ovlivnil strukturu lesa. Dnes se tu těží především smrkové, méně už tvrdé dřevo. Četné pily a dřevařské závody zpracovávají su­rovinu na pražce a důlní dřevo, na stavební dříví a pro potřebu místního nábytkářského průmyslu; velkou část dřeva spotřebují i papírny. Ve válečných létech se těžilo vysoko nad normál: bylo spotřebováno 180 % přírůstku, což byl v lesním hospodářství zjev nezdravý. Plocha lesů se sice nezmenšila, ale více jsou v nich zastoupeny mladé porosty. V poslední době se však socialistické lesnictví snaží těžbu regulovat a zvýšenou výsadbou vyplnit me­zery z dřívějších let.

Postupující socialisace vesnic se projevuje nejen ve zvyšování zemědělské výroby, ale také ve zvýšené životní úrovni obyvatel. V rodinách družstevníků najdeme moderně zařízené domácnosti, v nichž nechybějí rozhlasové přijímače, elektrické pračky a chlad­ničky, některé chalupy na návrší dokonce zdobí antény televi­zorů. Mnoho obyvatel vesnic má už vlastní motocykly a vzrůstá i počet družstevníků, kteří mají svá auta. Zvyšování zeměděl­ských výnosů by nebylo možné bez neustále se rozšiřující mechanisace polních prací. K tomu přispívají střediska strojních a traktorových stanic, vybavená stroji, jimiž průmyslové závody měst přispívají k socialisaci vesnice.

12

Pravdu nelze sdílet.

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(2 hlasů, průměr: 4,50)

-


Loading ... Loading ...

VLOŽIT KOMENTÁŘ