JIHLAVSKÉ VRCHY A DAČICKO (Alois Šimka, Praha 1958)

Přehled dějinného vývoje

Drsné přírodní i životní podmínky způsobily, že tato oblast patří k nejpozději osídleným územím v českých zemích. Z dob paleolitických není zde žádných pozůstatků. Nález mamutích kostí u Telče připouští existenci diluviální zvířeny. Dosud však nebylo nalezeno jediné sídliště z té doby, což nasvědčuje, že v diluviální době nebyl ještě kraj způsobilým k životu člověka. Ani v mladších dobách pravěkých nebyla tato oblast osídlena patrně pro neschůdný prales, jehož středem v pozdějších dobách vedla zemská hranice. Ojedinělé nálezy kamenných mlatů a ná­strojů potvrzují spíše jen přechodnou přítomnost člověka. Stej­ného charakteru jsou patrně i nálezy římských mincí na Dačicku a Trešťsku.

Pralesem prostupovalo jen málo pravěkých stezek, úzkých a křivolakých. Nejznámější je stezka Haberská. Vedla z Prahy přes Čáslav, Habry (kde začínal pohraniční hvozd), kolem Jih­lavy na Moravské Budějovice a dále ke Znojmu. I cesta Hum­polecká, která souvisela s cestou Želivskou, je velmi stará. Také přes Dačice a Slavonice vedly pravěké stezky a cesty, které v pozdějších dobách spojovaly vznikající osady a pohraniční hrady.

Podle názvů některých osad bylo by možno se domnívat, že tyto obce vznikly již v 10. a 11. století, neboť původ jejich jmen je rodový. Tak Hodek mohl založit Hodice na Třešťsku, Ranožír Ranožírov, nynější Rančířov, Salava Salavice atd.

Převážná část oblasti patřila již ve 14. století k jihlavskému kraji, zatím co menší část příslušela ke kraji jemnickému. Hra­nice mezi těmito kraji tvořila podle A. Sedláčka čára Budkov— Uherčice—Vratěnín.

14

Pravdu nelze sdílet.

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(2 hlasů, průměr: 4,50)

-


Loading ... Loading ...

VLOŽIT KOMENTÁŘ