JIHLAVSKÉ VRCHY A DAČICKO (Alois Šimka, Praha 1958)

Listiny, uvádějící jihlavské purkrabí koncem 12. a v 13. sto­letí, nejsou pravé. O jihlavské cúdě slyšíme po prvé v listině Janově z roku 1341, kdy obdrželi Jihlavští právo poháněti před jihlavskou cúdu (soud) i nižší šlechtu. V této oblasti vykonávalo město soudní pravomoc místo panovníka, či jeho lantrychtéřů. Hranice působnosti jihlavské cúdy byly asi totožné s Jihlavským krajem. Stanovit přesně oblast tohoto středověkého kraje je ob­tížné. V 13. století není pro jeho existenci ještě žádných písem­ných dokladů. Kromě tří okresů, o nichž pojednává náš prů­vodce, náležely ke kraji ještě přibližně dnešní okresy Velké Meziříčí a Třebíč.

Tato oblast, i když poměrně malá, se vyvíjela rozdílně. Jihlava a její okolí na jih až ke Stonařovu a Třešti byla v první polovině 13. století osídlena německými kolonisty, zatím co Telčsko a Dačicko bylo ještě zbožím zeměpanským, poseté drobnými statky vladyckými. Teprve v první polovině 14. století přešlo toto území větším dílem do majetku pánů z Hradce.

Němečtí historikové, zejména Bretholz, Mayer a Schwab, za­stávali názor, že osídlení jihlavského německého jazykového ostrůvku pochází z doby, kdy Morava byla osídlena Kvády, že germánské osídlení nebylo nikdy přerušeno. Mayer se to snažil dokázat filologicky podle místních jmen, avšak i objektivní němečtí badatelé uznali neudržitelnost této domněnky, sloužící jen velkoněmeckému mythu. Kolonisté byli především horníci z Ra­kous a různých končin Německa, ale také sedláci z jižního Ně­mecka, patrně Bavorska. Kolonistům byly poskytovány značné výhody, zejména zákupní právo, dále to byla horní svoboda, podle níž byla těžba rud v okruhu 6 mil kolem Jihlavy dovolena komukoli.

Avšak již před německou kolonisací byly zde osady českého původu. Tak osady, které v roce 1233 náležely k farnosti kostela sv. Jana Křtitele, byly zřejmě slovanského původu. Také jižní část oblasti byla již dříve osazena. Telč byla založena koncem 11. sto­letí, Dačice jsou v Želivské kronice připomínány v roce 1183 a Jemnice obdržela svoji opevňovací listinu v roce 1227, tedy ještě těsně před německou kolonisační vlnou. Jistý podíl na osídlení oblasti měl i třebíčský a loucký klášter, které získaly velké díly pohraničních hvozdů.

V 13. století bylo již v kraji více hradů a tvrzí, které i s okolními

15

Pravdu nelze sdílet.

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(2 hlasů, průměr: 4,50)

-


Loading ... Loading ...

VLOŽIT KOMENTÁŘ