JIHLAVSKÉ VRCHY A DAČICKO (Alois Šimka, Praha 1958)

se jihlavský horní soud stal odvolací stolicí mnoha důležitých měst střední Evropy. To vše svědčí o tom, že jihlavské hornictví bylo před objevem kutnohorských nalezišť nejvýznamnější v čes­kých zemích a že koncem 13. století byla Jihlava předním městem českého království.

Jihlavu jako královské město spravoval zprvu královský rych­tář, ale brzy se musel dělit o pravomoc s městskou radou, která postupně získávala stále více moci na úkor rychtáře. Rada 12 konšelů, kteří se střídali v hodnosti purkmistra, byla složena z patricijů, jejichž zájmy hájila, a to i na úkor řemeslníků, kteří se sdružovali v cechy.

Okolní drobná venkovská šlechta těžce nesla hospodářský roz­voj a sílu města. Docházelo i k ozbrojeným půtkám, a tak přízni­vec a ochránce Jihlavských markrabí Jošt musel k uhájení své moci a majetku udržovat značnou ozbrojenou moc, aby mohl čelit svému bratru Prokopovi a jeho stoupencům z řad drobné venkovské šlechty. Těmito rozbroji byl ovšem velmi poškozován obchod Jihlavských, a proto město podporovalo markraběte Jošta, který je obdařil četnými privilegiemi.

V 15. století stál sice prostý lid na straně husitů, ale zámož­ným vládcům Jihlavy se podařilo odolávat několikerým vojen­ským náporům husitských vojsk. Ačkoliv husitské války byly zakončeny vyhlášením basilejských kompaktát v Jihlavě v roce 1436, trvalo nepřátelství mezi Jihlavou a Táborem až do roku 1441 a i později bylo ještě obnoveno.

V   roce 1453 meškal v Jihlavě tři týdny Ladislav Pohrobek, který zde přísahal, že »bude zachovávati práva, svobody, výsady a zvyky království a nezúží jeho hranic«. S Ladislavem dlel v Jihlavě i správce království a budoucí český král Jiří z Po­děbrad, kterého však Jihlavští později uznali za svého vladaře teprve po dvojím obléhání.

V roce 1523 vznikl v Jihlavě zhoubný požár zaviněný podna­pilými ženami soukeníků. V té době bylo totiž hornictví již v úpadku a hospodářský význam města se přenesl na obchod a řemesla, zejména na soukenictví.

V Jihlavě roku 1527 přísahal Ferdinand I. při svém vstupu na českou půdu, že bude zachovávat všechny zákony země. Na onom místě byl později postaven památník, tzv. královský kámen, který dodnes připomíná jen věrolomnost přísahy prvního pa­novníka

24

Pravdu nelze sdílet.

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(2 hlasů, průměr: 4,50)

-


Loading ... Loading ...

VLOŽIT KOMENTÁŘ