JIHLAVSKÉ VRCHY A DAČICKO (Alois Šimka, Praha 1958)

z rodu Habsburků. V roce 1547 účastnilo se město sta­vovského hnutí proti králi a muselo zaplatit pokutu 2500 tolarů. Na sklonku 16. století podporováno císařem Rudolfem rozkvetlo na krátký čas opět jihlavské hornictví.

Za třicetileté války zůstalo město dlouho ušetřeno větších pohrom. Teprve dne 13. března 1645 se zmocnili města Švédové — prý velmi snadno, protože obránci zapomněli vytáhnout pa­dací most u Špitálské brány. Švédové zde zanechali posádku, která sužovala město. Od října 1646 dobývalo města císařské vojsko. Švédský velitel nakonec smluvil s císařskými dohodu o volném odchodu a 8. prosince skutečně švédové opustili město, které vsak bylo obrazem zpustošení: více než polovina domů byla pobořena a z obyvatel tu zůstalo necelých tři sta rodin. Pozdější války o dědictví české i války napoleonské v polovině 18. století přestálo město bez větších škod.

V 19. století vznikal i v Jihlavě první průmysl. Značný vý­znam mohl mít pro město podnik houslového virtuosa Tosta, který zde chtěl roku 1801 podle anglických vzorů zřídit továrnu na sukno. Tostův pokus však skončil naprostým nezdarem a po­stavených budov bylo později použito pro tabákovou továrnu. Až do padesátých let měly v městě převahu řemeslné provozovny, neboť konservativní soukeníci nepřáli průmyslovému podnikání.

Blahobyt majetných vrstev vyvolával čilý kulturní život, který byl ovšem určen jen měšťanstvu a zámožným řemeslníkům. Už koncem 18. století jezdily do Jihlavy divadelní společnosti a po­řádaly zde pravidelná představení, v roce 1825 hrála se zde Mo­zartova Kouzelná flétna a v pozdějších létech byla zde různými společnostmi uvedena nejzávažnější díla soudobého operního i či­noherního repertoáru. Rovněž tak jihlavský Musikverein pořádal od dvacátých let 19. století pravidelné koncertní pořady. Bo­hatý hudební život měl patrně vliv i na Bedřicha Smetanu, který v roce 1835 navštěvoval jihlavské gymnasium. Na jihlavských školách studoval též Karel Havlíček Borovský. Z jihlavského pro­středí čerpal i »kukátkář« Václav Kosmák, který zde také v po­lovině minulého století studoval. Jako profesor zde v roce 1856 působil Antonín Vašek, otec Petra Bezruče.

(Poznámka: Historie města Jihlavy je úzce spojena s historií celého kraje; proto je mnohé uvedeno v kapitole Přehled dě­jinného vývoje.)

25

Pravdu nelze sdílet.

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(2 hlasů, průměr: 4,50)

-


Loading ... Loading ...

VLOŽIT KOMENTÁŘ