JIHLAVSKÉ VRCHY A DAČICKO (Alois Šimka, Praha 1958)

a německém. Dva citáty jsou též psány česky. Koncem 18. století bylo přistaveno druhé poschodí s charakteristickou vížkou a budova dostala dnešní barokní ráz.

V přízemí vedlejšího domu, který souvisí s radniční budovou, je umístěn městský archiv, který uchovává bohatý písemný ma­teriál od založení města. Nejvýznamnější jsou tři listiny měst­ského a horního práva z let 1249 a 1290, bohatě iluminovaný kodex Gelnhausenův z počátku 15. století, dále řada 12 měst­ských a 105 rychtářských knih a kopiářů, které podávají ucelený obraz o minulém životě města. K archivu je připojena studijní knihovna s 15 000 svazky.

Na téže straně náměstí je zajímavá ulice U mincovny, zejména oba její nárožní domy ústící do náměstí Míru. V levém domě se čtyřbokým arkýřem bylo snad sídlo horního soudu, v protilehlém domě mincovna, kde se už ve 13. a znovu v 15. století razily mince. Touto ulicí dojdeme na Jakubské náměstí, kde se tyčí nejvýstavnější jihlavský kostel sv. Jakuba, vysvěcený v roce 1257. Na kostele i obou věžích z lámaného kamene lze sice ještě pozorovat prvky románské, převládá tu však už sloh gotický, jehož jednotu narušuje jen postranní barokní kaple z roku 1702. Čtyři osmiboké sloupy dělí chrámovou prostoru ve tři lodě a nesou gotickou klenbu bohatě členěnou žlábko­vanými žebry. Na hlavním oltáři je obraz Stětí sv. Jakuba, ma­lovaný J. N. Steinerem. Pozornost si zasluhuje vzácná gotická Pieta, umístěná dnes v přistavěné mariánské kapli, dále gotická socha sv. Kateřiny a renesanční křtitelnice s figurálními reliéfy z roku 1599. Na nižší věži je umístěn proslulý zvon Zuzana, vážící 56 q. Z ochozu vyšší věže je pěkný rozhled na město i da­leké okolí. Některé náhrobní kameny, zasazené zvnějšku do kos­telní zdi, pocházejí z 15. století.

Podél kapličky Kalvarie sestoupíme do Březinových sadů. Dále vlevo bychom došli do velkého amfiteátru a na stadión tělo­výchovné jednoty Slovan. My však půjdeme vpravo podél zbytků hradeb z 15. a 16. století. Pevnostní systém města tvořil dvojitý pás hradeb, mezi nimiž byl 6 metrů široký parkán. Před vnější zdí byl 5 až 7 metrů hluboký a 8 až 10 metrů široký příkop na­plněný vodou. Tento příkop obepínal celé město kromě severo­východní strany, dnešních, Březinových sadů, kde bylo město chráněno strmým svahem. Pás hradeb měřil 2900 metrů a byl

28

Pravdu nelze sdílet.

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(2 hlasů, průměr: 4,50)

-


Loading ... Loading ...

VLOŽIT KOMENTÁŘ