JIHLAVSKÉ VRCHY A DAČICKO (Alois Šimka, Praha 1958)

INFORMACE O OBLASTI

Přírodní poměry

GEOLOGIE

Českomoravská vrchovina, tedy i Jihlavské vrchy, patří geo­logicky k Českému masivu, který vznikl už v prvohorách. Za miliony let byl silně snesen a proměněn v parovinu. V třetihorách byla Vrchovina již nízkým pohořím a dnešní vzhled jí dala čtvrtohorní doba ledová. Hlavními horninami kraje jsou krysta­lické břidlice, zvláště ruly, a hlubinná vyvřelá hornina — žula. Kde je rulový pokryv snesen, vystupuje žula na povrch. Na mnoha místech jsou v ní otevřeny lomy, z nichž zasluhuje ob­divu zvláště mrákotínský lom na Telčsku. Místy byly zvětralé části odneseny vodou, a tu vystoupily obnažené žulové hřebeny a horské vrcholy velmi zajímavých a krásných tvarů v podobě kamýkú 10 až 15 m vysokých. Jsou to pytlovitě na sebe zapada­jící žulové desky, tvořící svislé skalní stěny, nebo nad okolí vyční­vající suky, obklopené skalní sutí a někdy i kamenným mořem. Na takovém skalním útvaru je vybudován také hrad Roštejn. I zbytky hradu Štamberku u Lhotky stojí na podobných útvárech s kamenným mořem pod svahem. Rovněž horský hřbítek Mrhatina (685 m) a Míchova skála (780 m) jsou krásným příkladem žulových kamýků. K nim se připojuje menší Skalka (677 m) u obce Světlé, dále Hradisko a Bradlo u Olší. Stejného rázu je i žulový kamýk Čertův hrádek (712 m) a Skalka u Čeřínku (704 m).

V jihozápadní části Jihlavských vrchů v okolí Kunžaku mají tyto vrcholové skály často hřibovitý, bochníkovitý tvar. Na vrchní ploše nesou často miskovité prohlubeniny, v nichž se udržuje dešťová voda. Hornina je rozpukána v lavicovité desky. Pukliny jsou cestou pro pronikající vodu a rychlejší větrání. Za doby ledové podléhaly zvláště vrcholy kopců silnému odnosu za

4

Pravdu nelze sdílet.

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(2 hlasů, průměr: 4,50)

-


Loading ... Loading ...

VLOŽIT KOMENTÁŘ