Musíme to posekat

Položme si palčivou otázku. Co by dělaly ženy po přechodu, kdyby neexistovala travní sekačka?

Sotva přestalo pršet, už se zase vyrojili. Několik druhů obecních sekáčů, místních i přespolních, tůruje své dvoutakty, čtyřtakty i wankely od rána až do večera, v týdnu i o víkendu. Ženy jsou pečlivé na návsi, muži dočišťují méně přístupná ohniska.

Šetřivá bába s podtočenou sekačkou, jejíž nedokonalé spalování vydává dusivý smog, nezná lepší odpočinek a způsob trávení volného času, než pobíhání za svým zplynovacím generátorem. Bere prášky na depresi, osobní oblak řevu a smradu jí alespoň trochu pomáhá překonat úděl smrtelného bytí.

Nahluchlá bába se sekačkou, která točí plný kotel, stejně jako ve své stodvacítce, a vy jen čekáte, kdy konečně zadře motor. Asi má nějaký starší stroj, neosazený kurvítky, který je nebývale kvalitní, neboť stále drží.

Hnidopišský podpantoflák, který si v zápřahu za sekačkou potvrzuje vlastní existenci.

Nešťastný ztracenec, který kdyby se neupil, ploužil by se mátožně se sekačkou kolem svého domu s odpojenou elektřinou každý týden ještě dnes.

Lidé, kteří to neberou na lehkou váhu.

Těm všem patří dík za jejich marnivou práci, která se jim stala drogou. A také tato cedule.

Cedule «Děkujeme, že nesekáte trávu aspoň o víkendu»

Děkujeme, že nesekáte trávu aspoň o víkendu.

Přišlo emailem




Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(2 hlasů, průměr: 5,00)

-


Loading ... Loading ...
Příspěvek byl publikován v rubrice Život dnes. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

VLOŽIT KOMENTÁŘ