Archiv rubriky: Život dnes

Je co slavit? Jistě však bude o čem řečnit, jako vždy. Ve spolupráci s Janem Bartoškem jsme proto sepsali oficiální projev k výročí 17. listopadu 1989 (nikoli 1939), který tímto volně poskytujeme libovolným «demokratickým» silám, jež se usadily v naší zkoušené zemi.

Opět nám vyhřezlo výročí velkého hnistopadu, dne boje za porobu a médiokracii. Díky našim skvělým médiím, tolik odlišným od těch minulých, která nás každý den strašila, hrozila a děsila hroznými viry a chorobami, a zároveň přinášela stále velkorysejší eurosocialistické závazky, které je třeba splnit a přeplnit, abychom neviditelnému třídnímu nepříteli, ukrytému v našich sliznicích, konečně zakroutili krkem a po celém světě se rozhostil mír a arktické klima, se mnozí občané dnešního výročí naštěstí nedožili.

Neměli toho správného euroatlantického ducha. Jinak by jim ty zprávy zněly jako rajská hudba a v jejich rytmu by tančili všude, samozřejmě za dodržení všech protiepidemických opatření, hm, že ano.
Někteří lidé na našem dlouhém pochodu k míru a prosperitě, jaksi, hm, odpadli. A také u nás se našla skupinka takových odpadlíků a zrádců… Co třicet!, čtyřicet tisíc. Žbirkové a jiní.

I přes tyto drobné přešlapy nás však Velký Chrchel a učení vaxismu-kovidismu neomylně vedou k triumfálnímu vítězství.

Vám ostatním, kteří tento pochod právě jdete, bych chtěl, pokud právě obědváte, při své nejlepší vůli vzkázat, že jste nevdechovali a nevdechujete plastové částice, syntetická vlákna a otěrky mědi ze svých posvátných náhubků nadarmo. Naše bohatá společnost má již dostatek prostředků, aby se o každého s rakovinou plic, mozku, či s Alzheimerovou chorobou postarala a poskytla mu náležitou péči, zaplacenou z kapes a krve nuzáků s dvaceti exekucemi a jejich příbuznými.

Škarohlídi budou falešně srovnávat 50. léta s dneškem, nevěřte jim, nebude to pravda! Ta paralela není pravdivá.
Dnes už přece nikoho nepopravujeme. Jen ho vyloučíme ze života a v závětří počkáme, až se sám oběsí. Je to levnější.

Budou vám říkat, že chtějí klid na práci, v míru jít a žít vedle nás vaxsvazáků. My ale chceme válku. Jinak se těch nenapíchaných příživníků nezbavíme, než totální válkou.

Budou nám říkat: založte si magazín Průboj, Předvoj, Euro, Flegr, Covid nebo Moje rakovina, a tam dejte průchod svému pokrokovému smýšlení! Tam si pište, kolik lidí schvátil který svízel, kolik občanů leží v mrazácích, a jaké rezoluce, opatření a zpřísnění vaše komitéty zase přijaly a schválily. A že prý to nemusíme na člověka troubit odevšad. Tak to pozor! Nás nikdo nebude nutit do nějakého samizdatu! Hlas pokroku musí znít jasně, tvrdě, ze všech stran a každý den. Naopak my uděláme samizdat ze všeho, co by se jen trochu příčilo naší generální linii! Všemu takovému zakážeme cestu k pokrokovým uším.

Zde neplatí žádné Nejde to. Na cestě k pokroku zní totiž jediné heslo: S americkou vakcínou a Evropským svazem na věčné časy a nikdy jinak!

Budou nám říkat, jak je to dojemné, že očkujeme bezdomovce; tolik péče pro ty nejopuštěnější, najednou! Na tom ovšem nic dojemného není, musíme to zkrátka «vypíchat», spotřebovat všechny draze nakoupené vakcíny, ukázat se Bruselu jako vzorný Žáček, neÚSTRnout v boji o zrno. A bezdomovci jsou tím nejsnadnějším terčem našeho patolízalství.

Budou nám říkat: Neodvolávejte se pořád na tu vaši vypelichanou Evropskou unii! To je pořád: očkování pod průměrem, očkování pod průměrem EU! V počtu exekucí, drahotě nebo v mizernosti platů jste Unii dávno předstihli, a co je jí po tom?
Tak to prr! Na EU se budeme odvolávat, kdy se nám to jenom bude hodit.

Vážení pchátelé, naše země nechrchlá. Ona se uchrchlala. Neklesejte však na mysli!
Až v našem svobodném očkování naočkujeme alespoň 99,2 % populace, vše se opět v dobré obrátí. Tehdy se, americký pionýre, probudíš do společnosti, v níž již neexistuje osobní vlastnictví a majetek.

Všichni lidé se stanou majetkem moudré vlády a farmaceutických společností, a budou pracovat pro dobro planety, klimatu a humanitárních bombardování všude tam, kde ještě nepoznali výhody našeho systému, nejlepšího ze všech nemožných.

Díky, že musíme! Stavět lágry a tu naši tak nějak celkově lidštější, vyspělejší a spravedlivější společnost bez nenávisti, bez uhlíku, bez majetku, bez kovidu, bez cukrovky, bez chleba a rohlíků. Až mám slzu v oku.

Pravda a jehla zvítězí nad Celý příspěvek →