Oficiální rasová nevraživost, do dnešních pokrokových dob zavánějící (nejen) diskriminací, segregací a antisemitismem, se táhne Evropou jako červená nit již od 13. století. Ukažme si na člověka, který ve středověku nebojoval proti xenofobii, neodsoudivše církevní neonacisty – není jím nikdo jiný než Jan Hus. I hitlerovská žlutá Davidova hvězda měla své dávné předobrazy.
Jeden z lepších populárně-naučných výtahů Jiřího Hrebenara vyšel jako vždy na serveru heebrenar.co.il.
—
Panbuh s nami a zle pryc ,ale to jiz nefunguje, tohle ceka Evropu navic jeste navic k te bide ???!!!
http://gloria.tv/?media=639470
Jaky antisemitizmus? Zidi si mohou za to sami. Po tisicileti jsou znamy jejich podrazy, lichvy ,vrazdy, rozvrtavani stabilni vlady az to skonci vyhostenim zidu. Ten ‘otrepany recept’, zidy donekonecna opakovany, lisat se a zaujmout vysoke pozice, je stale stejny . Nakonec domacim dojde trpelivost a je zle. Obavam se, ze prave na strane zidu je neco spatneho a ne jak se nam snazi vsugerovat, ze jsme nesnasenlivi antisemiti.
Souhlasím s tím, že Židé si mohou sami za to, že nejsou oblíbení u lidí. Je to jejich povýšeností, nadřazeností a přílišným chválením svého národa.
Moje neteř cestovala s kamarádkou maďarskou Židovkou z Bratislavy do Budapesti. Obě studovaly v Bratislavě universitu. V rychlíku se seznámily se starším mužem, který byl také Žid. Zeptal se , jestli by si nedaly kávu. Obě dívky odpověděly, že ano. Tak odešel do jídelního vozu, ale kávu přinesl jen Židovce, druhou ignoroval.