«Sedíte? Jestli ne, tak si radši sedněte. No. Pořád se mě někdo ptá, co jsem dělal ve sněmovně, to jste si asi všimli. Tak jsem se kouknul a… něco jsem skutečně dělal
Předložil jsem celkem za volební období 118 návrhů zákonů. Nebudete tomu věřit, je to nejvíc ze všech členů parlamentu.
Jako ministr financí jsem navrhnul 84 zákonů, což je nejvíc ze všech ministrů. Je to i historicky nejvíc ze všech ministrů vlád České republiky.
K tomu ještě jako ministr financí 31 mezinárodních smluv. A k tomu 4 státní rozpočty. Jako poslanec samostatně 3 návrhy. Několik jsem spolupodepsal.
Je to ABSOLUTNÍ REKORD mezi všemi poslanci a ministry od počátku existence Parlamentu České republiky.
No, a kromě toho jsem jediný ministr české vlády, který od vstupu naší země do EU v roce 2004 prosadil u Evropské komise jediný český legislativní návrh, boj proti podvodům s DPH.
A přeju hezké pondělí»
—
Těmito řádky se pochlubil 24. července na svém fejsbuku Andrej Babiš, respektive nějaký z jeho autorizovaných marketingových kreativců.
Člověka z toho mrazí v zádech, jak ležérně se ten slovenský imigrant odkopal. Proboha, on to opravdu myslí vážně. Chce stát řídit jako svou firmu. K občanům ČR chce mluvit tak, jako na schůzi Agrofertu, a očekávat, že z toho padnou na zadek úplně stejně, jako jeho úlisní zaměstnanci.
«Více Evropské unie, Evropských komisí a Tvého zákonodárného stachanovectví! Ó, Andreji nejjasnější, koblihu náš převeliký!» Takhle by asi reagoval běžný, hypotékou zatížený zaměstnanec Agrofertu nebo MF Dnes, pokud by se výše uvedenými řádky pochlubil A. B. na firemním srazu.
Běžnému občanovi ČR je však taková sebechvála hluboce Celý příspěvek