Vážení badatelé, slovutní historikové, genealogičtí profesionálové i amatéři.
Vše již bylo řečeno a nic vyřešeno. Nejméně třicátým pátým rokem zuří normalizace pod taktovkou počítačů, slovo «růst», vypůjčené zřejmě z onkologie, se stalo synonymem pro stagnaci, orwellovský newspeak zvítězil a Matrix převzal kontrolu nad většinovou populací, která chcípá jako jepice. Člověk nemá důvod slavit ani, že žije, natož nějaká smyšlená výročí, nadiktovaná Čechům nadnárodními korporacemi. A tak nejsem první ani poslední, kdo se od těchto nudných, předvídatelných, líně plynoucích dní, které všemu pěknému a chvályhodnému svědomitě kopou hrob, utíká do časů, kdy svět ještě dával smysl; kdy to ještě stálo za hovno skutečné, a ne za hovno virtuální, sdílené plug-in hybridní a recyklovatelné.
Poslední dobou mne tedy tíží zejména tyto tři otázky:
1) Původ přídomku (či příjmení?) Dačický
2) Potvrzení polského (pra)původu Dačických
3) Definitivní vyvrácení spojitosti s Dačicemi u Telče
Jak jsem zjistil, historikové na to šli podrobným zkoumáním rodokmenu; většinou zkoumali tak usilovně, až nic nevyzkoumali.
Někteří dokonce věštili spojitost se západomoravskými Dačicemi, a to většinou pouze proto, že Celý příspěvek