Archiv štítku: Dašice

30. října 2019

Aktualizováno 6. ledna 2022

Tadá! «Nejasný» původ Jendrzeje Krzywolaczka a celého šlechtického rodu Dačických z Heslova jsme rozlouskli za jeden večer. (Nebo jsme se jen dobývali do otevřench dveří?)

Dačičtí z Heslova (též Dacziczky z Heszlowa) jsou český dříve šlechtický rod, jehož nejznámějším příslušníkem byl Mikuláš Dačický z Heslova. Původ má ve starém rodě Tašických (Taszyccy z Lusławic) erbu Zlatého třmene (Strzemię), který se rozšířil v období Polsko-litevské unie.

Zakladatelem české větve rodu se stal bohatý měšťan Ondřej Křivoláček (1510–1571), který byl horníkem a kráječem suken a působil jako královský rychtář v Kutné Hoře. Byl dvakrát ženatý, poprvé (1532) s Annou, vdovou po kraječi suken Martinu Křivoláčkovi, po němž převzal obchod a příjmení, a podruhé (1538) s Dorotou z Práchňan (1519), dcerou podnikatele v hornictví, Mikuláše z Práchňan. Celkem zplodil patnáct dětí, z nichž přežily pouze dvě dcery a tři synové, Jan, Václav a Mikuláš. Právo nosit erb a predikát Dačický z Lorce udělil Ondřejovi císař Ferdinand I. Habsburský roku 1564. Přídomek z Heslova zřejmě odkazuje na šlechtický rod Hozlauerů z Hozlau, jehož některé členy zmiňuje Mikuláš Dačický ve svých Pamětech.

Ondřejovým otcem byl Matěj Dačický (Maciej Taszycki) z Krakowa, jenž se usadil v Kutné Hoře. Jeho rodiči byli Mikołaj Taszycki (?–1545) a Elżbieta Dembińska (1470–?). Památka na šlechtický rod, jehož kořeny sahají od Taszyc u Krakowa možná až ke Gdaňsku (Danzig), zůstala otištěna v názvu obce Dašice.

keywords: Taszyccy, Ossoliński, 1450, 1620, šlechta, šlichta, šlachta, plichta

Aktualizováno 8. ledna 2022

Pokoušeli jsme se rozšifrovat název obce Dašice a jméno „Dašků“ z Dašic.

Hlavní problémy tohoto bádání:
- Historické zdroje mají omezený rozsah (nejstarší záznamy k Dašicím i Dačicím končí ve 14. století)
- Historické zdroje mají neomezený způsob interpretace. Celá řada historických jmen i názvů měst a obcí jsou si podobné; tušíte v nich stejný základ, až vám nakonec vše splyne v jedno, aby se to za chvíli rozprsklo do tisíce možných vysvětlení, na něž nemáte mozkovou ani výpočetní kapacitu, abyste z nich iteracemi vybrali nejpravděpodobnější možnosti. A tak pořád dokola.

Předběžný závěr:

Předkové Dašků snad pocházejí z Benešoviců či(li) též Odřivousů ze Slezska. Ve skutečnosti to však vlastně ještě žádní Benešovicové ani Odřivousové nebyli a spadali do jediného „proto-rodu“ Vršovců, kteří uznávali polského krále.
Každopádně – na počátku 11. století přišli na Kutnohorsko a Pardubicko, založili další větve (Dašičtí-podle kohokoli a čehokoli začínajícího na D nebo T; Barchovští), načež byli jakýmsi Udalrykem po roce 1007 sami vyhnáni do Polska (neboť Udalryk/Hulderich byl podle jména Čech nebo Němec, který pro vyznavače Polska neměl pochopení).
(Je možné, že to byli polští židé? Barchow=Baruch, atd.)
V Polsku následkem tohoto vyhoštění vznikly polsko-litevské rody (erby) Labedze, Dunin(Danin), Ogończyk, Odrowaz, Taszyccy. Ty pak, na počátku 15. století, za vlády Jagellonců, vtrhly zpět do českých zemí. Zkrátka „znovu a lépe“; můžeme hovořit o jakési re-kolonizaci. Tentokrát už tyto „imigranty“ nikdo nevyhnal, naopak se usadili v nejbohatších městech a velmi zbohatli v těžebním a navázaném průmyslu.

—

Viz:
Roku 1007 uzaliwsy sie Krol Boleslaw nad Udalrykiem do
tego czasu w wiezeniu bedacym, ktory codzienne prawie
z placzem zebral milosiierdzia u Krola, ile ieszcze nalezacego
po Dabrowce Matce Boleslawa, uprosil sobie w tym roku
wolnosc, przysiaglizy Krolowi Polskiemu, wiernosc, y we
wszystkim posluszenstwo. Ale niewdzieczny Udalryk,powroci-
wszy do Czech, Ursowiczow przychylnych Krolowi Poslkie-
mu iednych pozabiial, drudzy do Polski uciekli.

—

Ostatní skutečnosti:

Dašek = domácky Tobiáš/Teodor/Dominik/Daniel/Držislav/Drahoslav/atd.

—

! Jan z Dražic, 27. biskup pražský (1260-1343)
Dražice => Dašice?
Dražek => Dašek ??

!! Jacek Odřivous/Jacek Odrowąż (1183-1527), Kamień Śląski
Polský Dominikán, misionář, evangelizoval i českou zem.
Dominik => Daszek => Dašice?

—-

Dánsk(o-polsko-litevsk)á stopa:

1.) Mlýn Dänemark v Kutné Hoře – byli zde usazeni Dánové, kteří v KH dolovali stříbro.

2.) Piotr Włostowic řečený „Dunin”, „Duńczyk” (cca 1080-1153) a Piotr Krystynowicz „Duńczyk” (cca 1210-1280) – oba psáni i „Danin”, „Danczyk” (srovnej: Danzig=Gdaňsk) proto,
že navštívili Dánsko a stýkali se s Dány. (někteří tvrdí, že to vzešlo ze jména Dominik: Domin-Donin-Dunin)
- herb Łabędz, Duninowie herbu Łabędź
- souvislost s Boleslavem Křivoústým
- Danczyk = Danczycki = Daczycki = Taszycki = Taszek = Daško/Daška, Dašický
- Páni z Dačic mají v erbu zahnutý šíp, tzv. „odřivous“, stejně jako polské rody erbu Odrowąż (tj. odřivous, překvapivě) a Ogończyk.

—–

Kyjevská Rus se Fedory (Teodory) jen hemží; Kyjev má v erbu ruku s šípem a lukem – což se podobá těm všem Odřivousům.

—–

V souvislosti s hledáním prapředků Dašických se neustále opakují tatáž jména:

Benešovci — rovněž v erbu „odřivous“ (zavinutá střela)
Vršovci (Wrszowcy, Ursowiczy)
Odřivous (Odrowąż)
Rawicz (herb szlachecki)
Rawa – zase Litva – souvislost s Vršovci (Wrszowcy, Ursowiczy) – ursus, medvěd v erbu
Radziwiłłowie
Dembinski
Ossolinski
Sandoměř
Krakow
Wroclaw
Polsko
Litva
Polsko-litevská unie

——-

Jak všelijak jde napsat „Dašický“ a podobné:

Mikołaj z Taczewa
Janna Dasliczkia de Barchow
Taslitzky
de Dassicz
Dasslitz (region of Thuringia)
TASZYC < i. pch. Tasz : i. chrz. Tadej, Tarach, Tarasz lub : i. stpdw. Tatomir 1315
Theodor Dassov, také Theodorus Dassovius, Theodor Dassow, (27. února 1648 Hamburg – 6. ledna 1721 Rendsburg
Heinrich Thassonius (Dassovius)
Thascius (Svatý Cyprián)
Sigillum oppidi Dassicensis
Dassyce
Dassycze
Daffycze
Dassów

-------

Je úžasné, jak ve 14.-16. století se každý jmenuje Mikuláš, v
V 11.-13. zase Dětřich a milion dalších variant jmen na D nebo T, jako by tehdy neznali jiná písmena.
Takže když někoho hledáte, vždycky najdete jen toho o pár století novějšího, a ne toho starého, o němž nejsou záznamy.
Některá jména se zase opakují prakticky v každém století (extrémem je Udalryk: v 11. století a pak v 17.)

-------

Případ "Martini de Dassicz"
STÍŽNÍ LIST KOSTNICKÉMU KONCILU signoval Martin z Dačic, nebo z Dašic?
Protože "Mikuláš z Barchova jinak z Dašic" je tam podepsaný taky; přece by tam maličké Dašice nebyly zastoupeny hned dvakrát, na úkor Dačic…

(Václav Novotný v knize Hus v Kostnici a česká šlechta se domnívá, že jde o Martina z Dašic – a sám tomu nemůže uvěřit, jak se Dašice ocitly v "portfoliu" Pánů z Říčan. Přitom by to logicky mohl být Martin z DaČic – pánové z Říčan drželi Pelhřimov, Zahrádky – což je blízko DaČic…)

Tohle už nemusíte číst:

Vážení badatelé, slovutní historikové, genealogičtí profesionálové i amatéři.
Vše již bylo řečeno a nic vyřešeno. Nejméně třicátým pátým rokem zuří normalizace pod taktovkou počítačů, slovo «růst», vypůjčené zřejmě z onkologie, se stalo synonymem pro stagnaci, orwellovský newspeak zvítězil a Matrix převzal kontrolu nad většinovou populací, která chcípá jako jepice. Člověk nemá důvod slavit ani, že žije, natož nějaká smyšlená výročí, nadiktovaná Čechům nadnárodními korporacemi. A tak nejsem první ani poslední, kdo se od těchto nudných, předvídatelných, líně plynoucích dní, které všemu pěknému a chvályhodnému svědomitě kopou hrob, utíká do časů, kdy svět ještě dával smysl; kdy to ještě stálo za ho⁠vno skutečné, a ne za h⁠ovno virtuální, sdílené plug-in hybridní a recyklovatelné.
Poslední dobou mne tedy tíží zejména tyto tři otázky:
1) Původ přídomku (či příjmení?) Dačický
2) Potvrzení polského (pra)původu Dačických
3) Definitivní vyvrácení spojitosti s Dačicemi u Telče
Jak jsem zjistil, historikové na to šli podrobným zkoumáním rodokmenu; většinou zkoumali tak usilovně, až nic nevyzkoumali.
Někteří dokonce věštili spojitost se západomoravskými Dačicemi, a to většinou pouze proto, že Celý příspěvek →