Archiv štítku: globalismus

Je to jenom kapitalismus aneb O plýtvání (a kočkách)

Kočky by nekupovaly odpad.


Plýtvání je velké téma


«Je to jenom kočka!» vyštěkne automaticky leckterá matka od rodiny poté, co někam zašantročila, vyhnala z domu nebo vlastnoručně usmrtila kočku chovanou ve společné domácnosti, když se po ní začnete shánět. Otec od rodiny naopak často pouze přerývaně funí a s neartikulovaným řevem se po vás začne sápat, aby vás zabil, stejně jako předtím kočku.
Kdo chová kočku, obcuje s ďáblem a špatně skončí.


Ani nejstarší generace, pamětna válečných hrůz, nepohlíží na kočky jako na něco, co by nutně muselo na světě existovat. Zde již však nejde o jakousi iracionální pudovou nenávist, nýbrž spíše jen o ostražitost před malou šelmou, která se prý spokojí i s lidským masem. A tak babička s úsměvem vzpomíná na padlého Němce, s jehož uhryznutým uchem upláchla kočka, když oficíři kontrolovali ostatky. «Takovéhle blbosti si pamatuju,» dodá smířlivě.

Češi – a jistě i Slováci – jsou zkrátka národem pejskařů, proočkovaným vzteklinou na zubech vlčáků, a tímto stručným faktem je kočkám v těchto zemích určena realita a nastoleno ekonomické a psychologické paradigma jejich bídné existence.


Kdo však neporozumí kočkám, ten neporozuměl ničemu.

Když mu něco říkáte, jen se po vás sápe, vrčí a cení zuby.

Globální kapitalismus, to je psí vrčení, řev, štěkot, vzteklá slina a – nesmyslné plýtvání.


«Kočky by kupovaly Whiskas,» praví stará známá reklama. Kočky mají často hloupé nápady, ale nakupovat v supermarketu jsem neviděl jedinou. Odpad značky Whiskas jim však někdo, jak se zdá, bohužel kupuje.

Hle! Mějme referenční kočku, nechť nezávislého hodnotitele krmiva. Kočka je odrušena horstvy, odstíněna od televizního signálu a celkem i od mobilních základnových stanic, od vlivu médií i osobního názoru jejího (ne)majitele. Musí být tedy zákonitě zkalibrována ve své kočkovitosti do velmi podobné formy a vlastností, jaké sdílejí kočky, jimž je krmivo Whiskas v regionu střední Evropy určeno. Je pravda, že jde o kočku rurální, nejbližší město je od kočky vzdáleno přes 10 kilometrů. Kočka je kastrovaná; prý se to tak dnes dělá.

Vesnická kočka sežere vše, co se hýbe a je v jejích strohých očích slabší než ona.


Sračka Whiskas Whiskas (před konzumací / po ní)


Přesto z 85 gramů krmiva Whiskas je schopna pozřít nanejvýš 10 %. Slíže pár gramů želatiny, v níž je zalit monolitický obsah nevábné barvy a struktury, jejž si nevšímá, ani když ji člověk pobízí. S naléhavostí sobě vlastní se potom, nejméně každé dvě hodiny, dožaduje přídavku svého želé, aby hlavní složku krmiva Whiskas ponechala zcela bez zájmu. Whiskas je tedy krmivo, které z 90 % přijde nazmar. Téměř celou 85g porci můžete leda spláchnout do Hamáčka. Je to desetkrát nastavené nic, které by mělo být desetkrát levnější, ale není. Nevím, proč je označováno jako vlhké krmivo, když jeho vlhkost se limitně blíží nule. Možná kamion s kapsičkami zapálili migranti; možná jej řetězec skladoval za nesprávné teploty či příliš dlouho. Nevím to, a neví to ani moje kočka. Natož ten, kdo toto nechutné «krmivo» kočce bezelstně kupuje, aby «ušetřil».

Jde o klasické delegování nekvality, škodlivých vlastností a důsledků výrobku na koncového spotřebitele, který kupuje zajíce v pytli a nemůže poznat, že kupuje šmejd. Zisky z prodeje šmejdu utěšeně rostou, o ztráty (z nadměrného opotřebení záchodové mísy a žumpy) se dělíte vy s kočkou, která je navíc – z nedostatku kvalitní krmě, na niž byla zvyklá – čím dál šílenější.

Celý příspěvek

Rubriky: Život dnes | Štítky: , , , , | 3 komentáře

Buď zvíře!

Zvíře vám to řekne


Zdá se, že lidstvo již vyčerpalo svůj potenciál.
Namísto dopadení a exterminace strůjců biologické války, kteří vypustili svůj umělý vir do širého světa, namísto reparací a sankcí proti onomu státu či symbiotickému kartelu dvou mocností, z nichž jedna outsourcuje a druhá vyrábí, jejichž laboratoře tak obšťastnily zeměkouli, jen další vzmach smrtícího, represivního globalismu; jen další útlak národů, které s tím nemají nic společného. Jen silnější okovy pro 99 % obyvatel planety, která už má toho globalismu po krk. Jak typické.

Globální obchod nevidí v lidstvu než zvěř. 7 miliard zvířat určených k rozemletí, aby svými zbytky nakrmila další čekatele na kafilerní mlýn.
Správné zvíře je očkované. Ideálně, když v jeho těle zůstane pár jehel, aspoň si jejich úlomky další zvěř vyláme zuby, rozerve dásně a střeva a dřív pojde, dřív bude moci býti rozemleta na prejt z kostí, šlach a kovu.

Dokud zvěř žije, je glajchšaltována, vytěžována, sledována, digitalizována a zpeněžována. Jsou z ní činěny zdroje. Kupodivu lidské, ne zvířecí. Je to kratší, líp to jde z úst.

Lidstvo vyčerpalo svůj potenciál. Zůstavši zvěří, čeká na rozemletí.

Někdo v saku, někdo na traktoru, jiný s jointem v prořízlé hubě; všichni tak, jak je jim čekání nejmilejší, s důvěrou hledí vstříc globálnímu masomlýnu. Žvatlají u toho cosi o státu, národu, svobodě slova. O sociálních jistotách. O dávkách potřebným, o přísnosti na nepotřebné. O evropských hodnotách. O našich závazcích vůči armádním spojencům zpoza Atlantiku. O jediné demokracii na Blízkém východě. Je to roztomilé.

Celý příspěvek

Rubriky: Život dnes | Štítky: , , | 1 komentář