Archiv štítku: sladké vykopávky

Dnes, kdy tzv. západ je zcela vyčerpán a zničen hegemonií Spojených států, k nimž vzhlížel jako ke zdroji vší inspirace, nezbývá mi než konstatovat, že tomu tak bylo víceméně odjakživa.

Východu vždy stačilo pokojně existovat. Byl to západ, kdo se mohl přetrhnout, aby si dokázal svou technologickou či dokonce kulturní převahu. Před padesáti lety se mu to občas sem tam ještě i podařilo – to bylo v letech, kdy vztah západu s východem nebyl skrze média a globální ekonomiku (přese všechna úskalí «Studené války») vyhnán do zběsile konfrontačního tónu; v letech, kdy se západ nebál vidět ve východu inspiraci a partnera.

Jednoho dne ovšem přišel člověk jménem Ronald Reagan, a trpké plody jeho pokusu o světovládu, který tak tak že neskončil jadernou zkázou, sklízíme dodnes. A že měl od té doby další zdatné nástupce, výnosy byly rok od roku vyšší. Selfie tyčkami, kvadrokoptérami pro psy, vraždícími drony a vousatými zpěvačkami jsou dnes bohatě zásobeny sýpky všech «demokratických» zemí…

Takže:

Kopie: 1967, Austrálie (The Seekers: The Carnival Is Over):

Originál: 1908, Rusko (Степан Разин):

—

Kopie: 1968, Velká Británie (Mary Hopkin: Those Were The Days):

Originál: 1925, Rusko (Борис Иванович Фомин: Дорогой длинною):

—

Bonus: Celý příspěvek →

Nad videy s Chantal Goya člověka napadne, že žena, která má ve dvaceti elán i půvab patnáctileté, má potom celý život elán i půvab dvacetileté.

Chantal Goya (obrázek je klikatelný)

(Video)klipy:

• C’est bien Bernard
• La pluie du ciel
• J’ai le cœur en peine, j’ai le cœur en joie
• Pense pas trop
• Rozhovor

Po kratičké popové kariéře v 60. letech zasvětila Chantal Goya svůj hlas dětským písním.

—

▶ Zaujal Vás druhý díl krátkých video-zmínek o francouzských Yé-Yé zpěvačkách 60. let?
Pak jistě oceníte i díl 1., 3., 4., 5. a 6.

—

Zjara roku 2008 jsem před spaním poslouchával rádio, naladil jsem občas i Radio Niederösterreich, které většinu času hrálo staré německé i anglofonní šlágry a také jakési rakouské karaoke rádoby-písně. I zaslechl jsem tam píseň ‘Ein bißchen Goethe, ein bißchen Bonaparte’, která bezprostředně probudila můj zájem o Isabelle Geneviève Marie Anne Gall.

Francouzská zpěvačka se třicetiletou kariérou je v českých luzích a hájích nejvíce známá zřejmě Celý příspěvek →

Když se řekne Belgie, mnohým se vybaví Hercule Poirot. Nemnohým Wanda Maria Ribeiro Furtado Tavares de Vasconcelos a solidní elektropop. Zpěvačka milá svým zjevem i hlasem i přesto, že vilní producenti ji stylizovali do role lascivní diskofuchtle (ale to už k 80. letům patřilo). Nuže:

• Les Brunes Comptent pas pour des Prunes (naprosto nepravděpodobný duet s Nanou Mouskouri)
• Hot Love (smazali, skotáci)
• Baby Lou
• Amoureux Solitaires
• Fallait pas commencer

P. S.: Pokud jste – jako já – měli vždycky ten zvláštní pocit (nejen z belgických filmů), že celou Belgií prostupuje jakási idea upoceného strýce zírajícího na sousedovic školačky, ale nikdy jste si ten pocit (raději) nekonkretizovali, tento videoklip tak učiní za vás: Lio – Amicalement votre.

—

Chantal Kelly (obrázek je klikatelný)

Chantal Kelly, další zpívající roztomilost (navzdory svému drze vyhlížejícímu nosu).

• Caribou
• Ne perds pas ton temps (smazali, vandráci)
• Le Vieux Pin
• Rien qu’une guitare
• Je n’ai jamais vraiment pleuré

—

Christine Lebail – další krásný hlas v souladu s krásnou tváří, jako dnes k sobě pasují hrubé držky ‘zpěvaček’ a jejich nemístný řev.

Chrstine Lebail (obrázek je klikatelný)

• Prendre le vent
• Bel enfant noir
• Les livres d’école
• EP (maxisingl)

—

Jak už se někdo vyznal pod videem: ‘This video is too good to be true. Two of my all time favorite singers performing one of the greatest pop songs ever written. I’m in love…’
(Tohle video je příliš dobré na to, aby bylo skutečné. Dvě moje nejoblíbenější zpěvačky, zpívající jednu z nejlepších popovek. A tak dále.)
Píseň původně nazpívalY The Ronettes v roce 1963, tato verze může být tak z roku 1986… (EDIT: v komentářích na YT někdo píše 1984.)

• Lio & France Gall: Be My Baby

—