Z Prymule do Brusele

Z Prymule do Brusele
aneb Imunologické desatero

Myslíte si, bez prdele,
že hnůj z kdejaké prdele
na mor z daleké prdele
nechám já si, do prdele,
aplikovat do prdele?
Tak to ani zez prdele.
Hlavu vyjměte z prdele,
zanechte nápadů z prdele.
Plácněte si roušky i na prdele
a táhněte do prdele.

(přišlo emailem)

Poznámka editora:
Dokážeme si představit takový televizní klip. Tuto či podobnou básničku rapuje bílý rádoby-rapper s vizáží Eminema; kšiltovka, kalhoty na půl žerdi, máchá u toho rukama jako opice. Záběr do obecenstva na znechucené a plačící babičky a dědečky. Na scénu rázně vletí Ray Koranteng, odstrčí rappera a nechá si píchnout injekci, načež uznale prohlásí «Jo, to je jiná písnička, panečku!». Do sugestivních titulků zpívá Karel Gott («Já toužím po životě, tam někde až ve Lhotě Zlámaný / tam, kde se málo mluví, tam, kde jsou v lese žlůvy schovaný…»)

Právě jsme vyhráli cenu za nejlepší reklamu a kampaň pro Ministerstvo zdravotnictví zároveň, poděkujte nám později.
Vlastně nám ne, chraň Bůh. Kanceláři prezidenta republiky, která video natočí. Dvojroli Eminema/Orangutenga si střihne kdo jiný než Jiří Ovčáček, v roli jedné z plačících babiček se mihne namaskovaný prezident.

Zvýšení dosahu a maximalizace kontroverze se samozřejmě docílí prostým obrácením ras – bílý muž vyžene z pódia klasického černošského rappera. Právě takovou verzi by asi natočila reklamní agentura pro Agrofert, aby následně uvedla «korektní» verzi, kde to bude naopak.