Zákaz vstupu do lesa! Těžíme

Kulatina29. 7. na pár okamžiků zle zafoukal vítr, svazáci učeně hovořili o downburstu. Na silnicích se klasicky válely větve a bahno z polí, ve Velké Lhotě spadla mohutná lípa u školy, ale jaká kalamita oblast severozápadního Dačicka postihla, jsme se dozvěděli až z vyhlášení dvouměsíčního zákazu vstupu do lesa.

Spadané větve byly odklizeny ze silnice a vyřazeny podél ní jako po lovu, někdy se dřevo z těchto hromad znovu začalo válet v cestě. Jestli ho nespláchla voda, leží u silnice dosud. O to aktivnější ale byli odklízeči popadaného dříví z lesů. Na mnoha místech se objevila auta, ze kterých lesníci koukali směrem k lesům, u Poldovky jsem si na mezi všiml brigádníků v oranžových vestách, kteří skoro vypadali, že nemají co na práci, snad jsem ani nepostřehl zvuk motorové pily. Na úbočí Pivniček a Hradiska u Poldovky se přitom ve velkém mýtilo docela nedávno ještě před vichřicí, je tedy možné, že stromy, které by bývaly popadaly, už dávno ležely na úhledných hromadách, a tito pracovníci tak byli vysláni do lokality jen tak, aby se neřeklo.

Mlha, déšť, zima, a měsíc po kalamitě těžařská společnost Daja Wood až z daleké Nové Bystřice nakládá u Velké Lhoty stromy z vyskládaných hromad na náklaďák. „V současnosti naše firma disponuje třemi nákladními vozidly pro odvoz dřevní hmoty. Dopravu vykonáváme jak v České republice, tak i v zahraničí a to hlavně v Rakousku. Mezi naše hlavní zákazníky patří LČR s.p. a JČL a.s.“ píše se na stránkách firmy. Proč nevozí popadané české dřevo soukromníkovi do Rakouska lidé a společnosti z nejbližších obcí, kde živel řádil, je mi záhadou, jakkoliv pro společnost Daja Wood jistě musí být smutné, že u Nové Bystřice nebo snad Matějovce nic nepopadalo.

Je zajímavé, že na leteckých snímcích z r. 1953 je u Velké Lhoty tam, kde se měl odehrát polom a nyní je tam vykácená mýtina, mýtina. Stejně tak to, že řádění živlu se odehrálo nikoliv na vršku lesa, ale v dolině pod vrcholem, v závětří. Ale některé stromy po okrajích nové mýtiny jsou ještě ohnuté, tak řádění živlu nakonec mohu věřit.

Ovšem korunu odvozu dřeva kamsi společností Daja Wood nasazuje hloupá cedule umístěná na pařezu před hromadami kulatiny.  „Monitorováno kamerovým systémem“. To je nějaký vtip? Z legrace jsem hledal na místě důmyslně ukrytou fotopast, očekávaně jsem ji nenašel. Inu, kdyby cedule informativně sdělovala, co se těží, proč se to těží, kolik se toho těží, kdo to těží, komu to těží a co z toho kdo bude mít, s dodatkem „nepovolaným manipulace zakázána“, hned by to vypadalo jinak. Ale to bych asi chtěl moc.

Zdálky to na mne přitom leckde působilo, že se těží na okrajích lesa, nechávají se tam řídké řady stromů, které při dalším poryvu větru ochotně popadají, aby se mohly taky vymýtit, a tak pořád dokola, neměl jsem z toho dobrý pocit. Protože pocit je k ničemu a chtěl jsem problému porozumět, měsíc od vyhlášení zákazu vstupu do lesa jsem prošel dvoukilometrovou trasu lesem nad obcí Šach. Na jednom místě jsem našel slabé stromky pokroucené a zohýbané, ovšem dál, veprostřed lesa, už byly popadané silné stromy. Všechno smrky; docela spousta. Kdoví, když za měsíc se tam technika nepodívala, stihnou-li být odklizeny z lesa do 30. září? Nebo se těží nejprve na lehce přístupných místech? Zanechala ve mne ta návštěva více otázek, než odpovědí.

U srdce mne hřálo jenom to, že jsem během procházky lesem nebyl monitorován kamerovým systémem, rozdupán plemenným býkem, který se měl podle další cedule nacházet na pastvě okolo lesa, nebo lustrován těžaři či kýmkoliv jiným, co že to v lese pohledávám. Nebo jsem si toho aspoň nevšiml. V obvyklém počtu jednoho kusu mne poctilo přisátím klíště, se žádným jiným parazitem jsem se během obhlídky nesetkal, ač ke mně doléhaly zvuky pil a další techniky z okolních hájů. Doufejme, že se lesní těžba, příhodně živená lokálními pohromami, nezvrhne v pusté drancování soukromými těžařskými společnostmi ve všech krajích, kde jsou lesy. Byť jsou pro takový neutěšený vývoj zatím nejlepší předpoklady, nastolené současnou ekonomickou situací, pojetím podnikatelské činnosti a mezi jiným i tzv. církevními restitucemi.



Související články:

Sdílet moudrost:

Fekálbuk / Tfujtr

-

Oznámkujte kvalitu článku jako v ruské škole (5 = výborná, 1 = špatná) ► 12345
(3 hlasů, průměr: 3,67)

-


Loading ... Loading ...

Článek byl publikován v rubrice Obyčejný život se štítky , . Kliknutím na příslušnou rubriku nebo štítek zobrazíte články na podobné téma.

1 komentář u Zákaz vstupu do lesa! Těžíme

  1. Tomáš Toufar napsal:

    Rada pro autora – běžte se podívat na lesy, které má ve vlastnictví zmíněná firma tři až pět let po těžbě :)

VLOŽIT KOMENTÁŘ